Mýty -- Etana
MýtyEtanaEtana byl jedním z prvních králů města Kiš. Příběh spojuje bajku o orlu a hadu, kteří obývají týž strom, s motivem bezdětného krále. Etana hledá kouzelnou rostlinu, aby si zajistil dědice. Etana je jediným mýtem, k němuž byly objeveny jednoznačné ilustrace. Zobrazena je epizoda, v níž Etana stoupá k nebesům na zádech orla. Hádání orla s hadem bylo kdysi zřejmě samostatným příběhem. Existuje sumerský příběh o Gilgamešovi a stromu Chalub, v němž se vypráví o hadu a ptáku, kteří žijí na topolu. Obsah
1. tabulka
2. tabulka
Orel a had se po počátečních neshodách dohodli respektovat
meze stanovené bohem spravedlnosti Šamašem. Žili v souladu, střídali se při lovu a kořist
dělili mezi sebe a mláďata.
Had běhá sem a tam [a], hořekuje a stěžuje si Šamašovi.
Oním mužem je Etana, který se k Šamašovi rovněž modlí: Etana, tab. II, novoasyrská verze
Etana již dlouho prosí Šamaše o rostlinu zrození, nemůže se totiž stále dočkat potomka. Šamaš radí Etanovi, kde najde orla, který mu rostlinu zrození ukáže.
3. tabulka
Etana, tab. IV, novoasyrská verze
Oba vystoupí do výše tří mil. Etana už zemi nevidí a nerozeznává ani moře, ztrácí odvahu. Etana, tab. IV, novoasyrská verze
Orel opakovaně shazuje Etanu ze svého hřbetu ale vždy jej zachrání před
smrtícím pádem. Orel znovu nese krále vzhůru. Opakovaně Etana padá z orla a je opět vynášen na orlích zádech do nebes. Text je porušen, zřejmě však nakonec nalézají rostlinu zrození. Etana, tab. V, novoasyrská verze
Etanova žena za pomoci rostliny zrození tedy porodila zcela bezbolestně dítě, králova nástupce. V seznamu sumerských králů je zapsán jako Balích. Sklatba však zřejmě pokračovala. Podle několika zlomků textu byl další osud Etany tragický. Píše se o bolesti, pláči a nářku. Nejprve asi zemřela jeho žena. Etanovy údy byly nakonec spáleny odděleně na různých místech. Důvod není dosud jasný. VznikText mýtu o Etanovi byl nalezen pouze ve zlomcích v Aššuru, Ninive a Šúsách (Súzách). Mýtus představoval původně zhruba 450 veršů. Vznik ve starobabylónském období. [1] První dochované záznamy pocházejí z 1. pol. 2. tis. př. n. l., z doby 1. dynastie starobabylónské, poslední z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive, ze sklonku doby novoasyrské (7. stol. př. n. l.). [2] Literární katalog z Aššurbanipalovy knihovny uvádí, že autorem-editorem skladby o Etanovi byl jakýsi Lu-nanna. Z jiných pramenů víme, že tento Lu-nanna byl urský mudrc a působil za vlády krále Šulgiho (2093–2046 př. n. l.). Jméno editora je sumerské a příběh byl zřejmě nejprve sepsán sumersky. Dochován je však pouze ve fragmentech psaných akkadským jazykem. [2] Starobabylónská verze je psána stroze, aššurská verze je obšírnější. Uprostřed mezi oběma je verze ninivská. Ve všech třech verzích existují stále velké mezery, které brání jejich podrobnému porovnání. Přesto je zřejmé, že nejsou na sobě bezprostředně závislé. Vycházejí pravděpodobně z různých, ale ne zcela odlišných záznamů ústního podání.[2] EtanaEtana byl oblíbenou postavou, objevující se nejen v tomto mýtu. Historičnost postavy není doložena. Jeho působištěm měl být Kiš, významné město ve střední Babylónii. Tam také jej klade – jako třináctého krále první dynastie po potopě – sumerský královský seznam a tvrdí, že vládl 1560 (resp. 1500) let.[2]
|
|||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 03.06.2006 |