Adapa a Jižní vítr

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Akkad, Vydáno dne: 08. 12. 2007

Mýty - Akkad -- Adapa a Jižní vítr

    

Mýty

Adapa a Jižní vítr

Mýtus vypráví o jednom z prvních lidí - Adapovi, který promarnil šanci získat od bohů nesmrtelnost.
Adapa, syn boha Ea, se vydal na lov ryb. Jižní vítr mu převrátil člun a plavci hrozilo utonutí. Adapa vyřkl kletbu, kterou zlomil Jižnímu větru křídla. Rozhněval tím nejvyššího boha Anua, který nařídil troufalce předvolat. Božský otec Ea svému synovi poradil vydat se dobrovolně a kajícně do nebes, obměkčit strážce u brány i samotného vládce všech bohů Ana. Přikázal však Adapovi nepřijmout v nebi ani chleba smrti, ani vodu smrti.
Bůh An člověka přijal a nabídnul mu chleba a vodu života. Adapa pokrm odmítl a tím ztratil možnost stát se nesmrtelným.

Obsah

Příběh začíná v pradávné době, za onoho času, v oněch letech, kdy bůh Ea (Enki) stvořil člověka jménem Adapa.

Adapa a Jižní vítr[1], Fragment A 3-6
Velkým rozumem ho obdařil, aby odhalil zemský řád,
dal mu moudrost, však nedal mu věčný život.
Za onoho času, v oněch letech, mudrce, syna města Eridu,
člověčenstva vzor Ea stvořil.

Adapa byl mudrcem a knězem v Eridu. Jednou vsedl na plachetnici a vydal se na širé moře. Náhle zadul Jižní vítr:

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 2-7
Náhle však zavanul Jižní vítr a potopil jej,
nechal ho přebývat v Království ryb.
„Jižní větře, s tvými všemi bratry kdybych se měl utkat,
kéž mohl bych zlomit ti křídlo!“ Když slova ta vypustil z úst,
zlomeny byly perutě Jižního větru a ten po sedm dní
na zemi nevál.

Adapova loď se potopila a on vyřkl kletbu. Jižnímu větru byla zlomena křídla a po sedm dní nevál. Toho si všiml nejvyšší bůh An a přikázal předvolat opovážlivého Adapu.

Ea posypal popelem hlavu svému lidskému synovi a oblékl jej do smutečního šatu. Poradil mu, jak si naklonit strážce vstupní brány do nebes, bohy Dumuziho a Gizzidu:

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 17-28
„Sám půjdeš k Anovi, králi,
na cestu k nebesům se vydáš! Když na nebesa
vystoupíš, k bráně Anově se přiblížíš,
tam u brány Dumuzi a Gizzida
budou stát. A když tě spatří, vyptávat se počnou: »Muži,
kvůli komu takhle vypadáš? Adapo, kvůli komu
sis oblekl smuteční šat?« – »Na naší zemi dva bozi zmizeli,
proto tak vypadám.« – »Kteří dva bozi na zemi
zmizeli?« – »Dumuzi a Gizzida.« – Pohlédnou na sebe,
budou se usmívat a dobré slovo
povědí Anovi, na laskavou jeho tvář
dají ti popatřit...

Ea tedy poradil Adapovi, kterak polichotit strážcům brány. Jeho další rada se týkala jídla a pití:

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 28-32
... Až potom před Anem budeš stát,
chléb smrti bude ti nabídnut.
Nejez! Voda smrti bude ti nabídnuta.
Nepij! Roucho ti bude nabídnuto.
Obleč se! Olej ti bude nabídnut. Potři se!

Adapa měl odmítnout nabízený chléb smrti i vodu smrti, pouze se obléci do nabízeného roucha a potřít olejem.

Anův posel odvedl Adapu na nebeskou cestu. Adapa vystoupil na nebesa a u brány provedl vše tak, jak mu nařídil otec:

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 38-45
Když Adapa na nebesa vystoupil, k bráně Anově se přiblížil,
tam u brány stál Dumuzi a Gizzida.
Jakmile uzřeli Adapu, vzkřikli: „Běda!
Muži, kvůli komu takhle vypadáš? Adapo,
kvůli komu sis oblekl smuteční šat?“
„Na zemi dva bozi zmizeli, proto smuteční šat
jsem oblekl.“ – „Kteří dva bozi na zemi zmizeli?“
„Dumuzi a Gizzida.“ Pohlédli na sebe s úsměvem.

Adapovi se podařilo polichotit bohům, strážcům brány, a pak předstoupil před nejvyššího boha Anua. Popsal svému vládci, jak došlo k událostem vedoucím ke zlomení křídel Jižního větru.

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 54-61
... Tu ujali se ho
Dumuzi a Gizzida a dobré slovo o něm Anovi
pověděli. I upokojilo se srdce jeho a na chvíli zmlk.
„Proč Ea člověku nehodnému tajemství nebes
a země odhalil? Pyšné
srdce mu dal, a toto on učinil!
Co pro něj uděláme? Přineste mu
chléb života, z něho bude jíst!“

Adapy se zastali strážci brány Dumuzi a Gizzida a bůh An mu tedy odpustil. Vyčetl však bohu Eovi, že odhalil člověku tajemství nebes a země, která pyšnému lidskému srdci umožnila spáchat to, co učinil. Pak nařídil (zřejmě Dumuzimu a Gizzidovi) přinést chléb života, Adapa chléb odmítnul a nenapil se ani nabízené vody života. Oblékl si pouze roucho a potřel se olejem.

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 66-70
Anu se na něj díval a smál se mu.
„Pojď sem, Adapo! Proč nejedl jsi ani nepil?
Nebudeš věčně žít! Běda množícímu se lidstvu!“ – „Ea, pán můj,
mi řekl: Nejez ani nepij!“
„Vezměte jej a zpět na zem ho pošlete!“

Adapovi tedy nebyly nabídnuty chléb a voda smrti, ale života. Člověk pokrm ve strachu odmítl a přišel tak o možnost žít věčně.

Jedna z verzí mýtu ještě pokračuje dále. Adapa byl za odmítnutí chleba a vody uvězněn. Otec Ea jej osvobodil. Anu nakonec Adapovi odpustil. Dále je doplněn mladší dodatek - zaříkávání léčící účinky Jižního větru.
Jižní vítr byl považován za blahodárný, přinášející od moře déšť a úrodu, ale též zhoubný, pustošivý, bouřící, spřeženec zlých duchů, kteří vstupují do lidského těla a jsou původci mnohých nemocí.[1]

Zbytek textu je zničen.

Podle další z mladších verzí příběhu (D) snad Adapa přece jen obdržel dar věčného života a stal se tak roven bohům.

 

Vznik

Příběh je doložen z doby Kasitů (14. stol. př. n. l.). Text se zachoval na čtyřech fragmentech:

A,C,D - ninivská Aššurbanipalova knihovna (7. stol. př. n. l.)
B - egyptský archiv v Tell el-Amarně (14. stol. př. n. l.)

 

Strážci brány

V mýtu vystupují dva strážci brány, bohové Dumuzi a Gizzida (Ningizzida).[b]  

Ningizzida (Gizzida, Ningishzida) byl bohem či bohyní úrody. Byl nazýván také Pán stromu života. Někdy je zobrazován jako had s lidskou hlavou či jako okřídlený drak.
Dumuzi (Dumuzid, Tammúz) byl bohem plodnosti a potence, božským pastýřem stád.

Když se božští strážcové ptají Adapy, proč nosí smutek, odpoví jim: "Na naší zemi dva bozi zmizeli, proto tak vypadám." Těmito bohy myslí právě Dumuziho a Gizzidu. Může se jednat o narážku na střídání ročních období. Dumuzi, bůh plodnosti hospodářského zvířectva, a Gizzida, bůh úrody, mizejí pravidelně ze země. Adapa vyjadřuje svůj rituální smutek nad jejich absencí, která přináší období monzunů. Větry v chladném monzunovém období mohou být značně destruktivní, ničit rostlinstvo a trápit zvířectvo. Bohové plodnosti a úrody "jsou pryč".[3]

Adapa zastavuje vítr, ničí jeho křídla, rituálně ukončuje období monzunů a objevuje se u nebeské brány, aby bohy informoval o smutku, který vzbuzují svou nepřítomností na zemi. Bohové se usmívají, začne vegetační období.

Ea (Enki)

Ea (sumersky Enki) byl považován za učitele lidstva. Občas se ve spojitosti s lidmi vzepřel záměrům ostatních bohů. Varoval např. člověka Ziusudru před záplavami a poradil mu vystavět loď. Podle mýtu Adapa a Jižní vítr je božským otcem Adapy a jeho učitelem. Vysvětluje Adapovi, jak se má chovat před strážci nebeské brány i před nejvyšším bohem.  Anu pak nepřímo vyčítá Eovi, že lidem odhalil tajemství nebes a země a dal jim pyšné srdce. To proto se stal Adapa tak mocným, že dokázal zlomit křídla Jižního větru.
Zároveň Ea nepřímo způsobí, že člověk nezíská nesmrtelnost, kterou nabízí Anu. Varuje Adapu, aby nejedl chléb smrti a nepil vodu smrti, které mu budou nabídnuty

Adapa a Jižní vítr, Fragment B 28-31
... Až potom před Anem budeš stát,
chléb smrti bude ti nabídnut.
Nejez! Voda smrti bude ti nabídnuta.
Nepij! ...

Bůn Anu nabídne Adapovi chléb života a vodu života, nikoliv smrti. Adapa je zřejmě zmaten, či dokonce oklamán varováním Ea, odmítne božský chléb a vodu a ztrácí šanci stát se nesmrtelným.

Adapa

Adapa je často považován za rádce Alulima, prvého mýtického krále Eridu. Sloužil zde jako kněz a zaříkávač. Stal se jedním z legendárních sedmi mudrců (Seven Sages - Apkallú, Abgallu).

Je možné, že byl i hrdinou potopy - Atrachasísem, předchůdcem biblického Noeho. Zřejmě byl zobrazován jako muž přioděný rybí kůží.

Obrázek vpravo ukazuje, jak mohla vypadat audience Adapy  u boha Anua.


Ningizzida zde přivádí k bohu Enkimu krále Gudeu.
Ningizzida je zobrazen dvakrát, jako lidská postava s draky-hady vystupujícími z jeho ramen a jako zvíře - okřídlený drak či gryf.

   
Pečetítko krále Gudey z Lagaše
 (cca. 2 100 př. n. l.)
[7]

 

Paralely s biblickým vyhnáním z Edenu

V mýtu Adapa a Jižní vítr čteme o božím pokrmu, jehož požitím se může člověk stát nesmrtelným. Člověk má pokrm na dosah, je ale zmaten a nesmrtelnosti nedosáhne.
Podobně v Hebrejské Bibli čteme o Stromu života, jehož plody mohou učinit člověka nesmrtelným. Adam a Eva si však sami zaviní vyhnání z boží zahrady a stávají se smrtelnými.

Bůh An nabízí Adapovi pokrm nesmrtelnosti, bůh Ea ale již dříve člověka varuje před  požitím božího pokrmu. Jeden bůh tedy nesmrtelnost člověku nabízí, druhý ji odmítá.
V biblickém mýtu vystupuje pouze jediný bůh Yahweh, role mezopotamských bohů jsou tedy sloučeny. Yahweh elohím umísťuje do zahrady člověka a zároveň v zahradě nechává vyrůst strom života a strom poznání[a], člověka však varuje před ochutnáním plodů. 

Bible, Genesis 2:8-9, CEP[4]
A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.
Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.

Bible Genesis 2:16-17, CEP
A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst.
Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."

Bible, Genesis 3:22, CEP
I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky."

Biblický bůh Yahwe v sobě slučuje chování bohů Ea a Anu. Bůh Ea varuje Adapu, aby nejedl chléb a vodu smrti, které jsou však pokrmy života. Podobně Yahwe varuje Adama, aby nejedl ze stromu poznání zakázané plody, a později nepřipustí, aby jedl ze stromu života.  Oba bohové nechtějí, aby člověk žil navěky.
V mýtu Adapa a Jižní vítr čteme o pokrmech života a rovněž o lidském poznání (Anu vyčítá Eovi, že člověku odhalil tajemství nebes a země). V biblickém mýtu je psáno o plodech stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. Yahweh je roztrpčen, že Adam získal zakázané poznání. Anu je roztrpčen, že Adapovi bylo odhaleno tajemství nebes a země. Oba bohové si nepřáli, aby člověk získal poznání. Člověk, Adapa resp. Adam, však poznání dosáhl.
Bůh Anu nezakazuje a dokonce nabízí Adapovi chléb a vodu života, tedy věčný život. Ani Yahweh nejprve nezakazuje Adamovi přístup ke stromu života.

Bůh Anu se ptá Adapy: "Pojď sem, Adapo! Proč nejedl jsi ani nepil? Bůh Yahweh se ptá Adama: "Kde jsi? ... Jedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"[c] 

Adapa se převléká do šatů věnovaných bohem Anu. Adam se obléká do šatů věnovaných Yahwem.

Bůh Anu posílá Adapu zpět na zemi. Adapa návratem na zemi skrze stráženou nebeskou bránu ztrácí možnost získat nesmrtelnost.  Bůh Yahwe vyhání Adama s Evou ze zahrady, aby obdělával zemi. Bůh umísťuje ke vstupu do zahrady stráže, člověk ztrácí možnost získat nesmrtelnost.

Enkimu přinášejí chléb a vodu života zřejmě bohové Gizzida a Dumuzi. Gizzida byl někdy zobrazován jako had s lidskou hlavou.
Podobně v Bibli vystupuje had-hybrid, který Evu ponouká ochutnat zakázaný plod stromu.

V obou mýtech vystupují strážci brány. V akkadském mýtu jsou jimi Gizzida a Dumuzi. Gizzida je někdy popisován jako okřídlený drak či gryf.
Podobně vchod do biblické zahrady stráží dva okřídlení cherubové.

Podle mýtu Adapa a Jižní vítr člověk ztratil možnost být nesmrtelným svým odmítnutím chleba a vody života. Člověk však jednal podle rady boha Ea (Enkiho), který si zřejmě nepřál lidskou nesmrtelnost. Adapa nezískal nesmrtelnost proto, že by neposlechl boha, ale právě naopak.
Podle Bible člověk rovněž ztrácí možnost být nesmrtelným, je to však důsledek neuposlechnutí boha.

Podle mýtu Adapa a Jižní vítr člověk získal poznání od boha Enkiho. Bůh An pak hodlá člověku dát i věčný život.
Podle Bible člověk získal poznání dobrého a zlého ilegálně, přestoupením božího varování.[5] 


[a] Viz také Mýtický strom
Léčivé byliny. Byliny a strom života
Byliny života v mýtech staré Mezopotámie
[b] Podle některých odborníků jsou Gizzida a Dumuzi dva aspekty jediného boha.[6] 
[c] V českém ekumenickém překladu CEP se píše "Nejedl jsi z toho stromu...? Přesnější překlad je však "Jedl jsi z toho stromu...?

[1] Hruška Blahoslav, Matouš Lubor, Prosecký Jiří, Součková Jana. Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon.
[2] Adapa a jižní vítr. Zariatnatmikova knihovna. www.grimoar.cz/msm/kap24.php
[3] Adapa. Babylon Rising. www.babylon-rising.com/adapa.html
[4] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad - CEP.
[5] Mattfeld,Walter R. W. Parallels Between "The Fall" of Adapa in the Adapa and the Southwind Myth and "The Fall" of Adam in Genesis 3:1-24 . Bible Origins.
www.bibleorigins.net/AdapaAdam.html
[6] Mattfeld,Walter R. W. Tammuz, Dumuzi, Ningishzida and Jesus Christ. Bible Origins.
www.bibleorigins.net/TammuzDumuziDamuSeal.html
[7] Mattfeld,Walter R. W. The Pre-Biblical Origins of the Cherubim. Bible Origins.
www.bibleorigins.net/CherubimOrigins.html
    

Vydáno: 13. 12. 2007