Krvavý Měsíc, zatmění Luny

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Hvězdářství, Vydáno dne: 25. 09. 2015, Aktualizováno dne: 05. 11. 2017

Starověké hvězdářství V. Měsíc (IV.)

    

Starověké hvězdářství V. -  Měsíc (IV.)

Krvavý Měsíc, zatmění Luny

Krvavým Měsícem nazýváme jev, kdy při úplném zatmění Luny nabývá její kotouč narudlého zbarvení. Krvavý Měsíc však není pouze zajímavým a vzácným jevem na noční obloze. Krvavý Měsíc je podle tradice také nepříznivým nebeským znamením. Na ochranu obydlí je třeba zapálit bílé svíce a vykropit rohy místností svěcenou vodou.

Změny Měsíce

Nejnápadnější změnou Luny jsou její fáze, odedávna spojené s periodou žen. Fáze probíhají v rámci pravidelných cyklů - lunárních měsíců. Během lunárního cyklu (měsíce) prochází Luna všemi svými cykly - od novu k úplňku. Lunární cyklus trvá asi 29,5 dní. [a]      
Jednotlivé fáze Měsíce: 1 - nov (novoluní), 3 - první čtvrť, 5 - úplněk, 7 -poslední čtvrť. [3]

Stejně nápadný je i pohyb Luny po obloze. Putuje zhruba ve stejném koridoru jako Slunce, podobně stoupá a klesá téměř po stejné křivce oproti horizontu. Pohyb Luny je však asi 14x rychlejší. Okruh souhvězdími zvěrokruhu, který Slunce vykoná během roku, stihne Luna přibližně za jeden kalendářní měsíc.

V zimě svítí úplněk mnohem strměji než v létě. Zatímco v létě se dostává úplňkový Měsíc jen nevysoko nad obzor, v zimě svítí hodně zvysoka.
Méně nápadné jsou změny v mezních postaveních Luny na obloze. Dějí se v cyklech drakonických měsíců. V rámci jednoho drakonického měsíce (27,2 dní) nastávají dva lunovraty - severní a jižní. Téměř neznatelná změna, zjistitelná jen roky trvajícím pozorováním, je zvána vysokým resp. nízkým Měsícem. Kupodivu však lidé již od pradávna tuto pomalou cyklickou změnu mezních poloh Měsíce při lunovratech znali.
V některých létech je Měsíc výše na nebi než v jiných. Někdy se ocitne i výše, než kdy vystoupalo Slunce. Během let se tak střídají období vysokého Měsíce a nízkého Měsíce. K vysokému lunovratu dochází cyklicky každých 18,61 let. Přechod od vysokého lunovratu k nízkému lunovratu trvá 9,3 let. Mezní polohy Měsíce v rámci lunovratu se tedy mění v cyklu trvajícím 18,61 let. Lidé tyto změny Měsíce zaznamenávali na našem území již ve 4. tisíciletí př. n. l. (velký a malý lunovrat, velký a malý Měsíc). Později byly mezní postavení Luny zafixovány např. ve Stonehenge. Podrobnosti viz  Měsíc (I.) - měsíční fáze a kalendář, Měsíc (II.) - pohyb po obloze a Měsíc (III.) Vysoký a nízký lunovrat.

Mění se i zdánlivá velikost měsíčního kotouče (ve skutečnosti vzdálenost Měsíce od Země). Velikost Luny však více závisí na její výšce nad obzorem. Nízko nad stromy se nám jeví Měsíc mnohem větší, než vysoko na nebi.
Pravidelně dochází k ještě jedné důležité i když krátce trvající změně - zatmění Měsíce.

Zatmění Měsíce

Někdy dojde k pozoruhodnému astronomickému jevu. Luna v úplňku začne postupně od okraje blednout, až vybledne celá. Dojde k úplnému zatmění Měsíce, kdy je celý jeho kotouč zastíněn Zemí. V ten okamžik se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce.

Při zatmění Luny může být zastíněn celý její kotouč (úplné zatmění) nebo jen část (částečné zatmění). Zatmění může trvat až 107 minut. Jde o běžněji pozorovatelný jev, než zatmění Slunce, kdy dochází k zastínění části zemského povrchu Měsícem. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka.[1]

     
Zatmění Měsíce 9. 11. 2003.[1]

Měsíční zatmění lze pozorovat na podstatně větší části naší země a trvají delší dobu. Jestliže Země leží na úsečce Slunce – Měsíc nebo v její blízkosti, dochází k zatmění Měsíce. To je vidět z celé neosvětlené polokoule Země, zatímco zatmění Slunce jen z úzkého pásu na zemském povrchu. Zatmění Luny lze tedy spatřit z celé poloviny povrchu Země. K zatmění Měsíce dochází většinou dvakrát ročně, někdy ale nastanou i čtyři zatmění v jednom kalendářním roce. Vypozorovat a spočítat cykličnost zatmění Luny tedy bylo značně složité. Jeden z cyklů zatmění rozeznali staří Babylóňané a postupně byla odkryta i zákonitost jejich trvání. Hvězdáři si tak osvojili vrcholné umění předpovědí zatmění Měsíce i Slunce. Tuto znalost měli i dávní obyvatelé Ameriky.

Novobabylonská říše

Naše civilizace má své kořeny ve starověké Mezopotámii.  Základy hvězdářství zde byly položeny již v Elamu (6000 př. n. l.). Znalosti nebeských dějů pak byly rozvíjeny ale i zapomínány kulturami Sumeru, Akkadu, staré Babylonie, Kassitů přes střední Babylonii až k období novobabylonské říše za vlády Chaldejců (od 600 př. n. l.).[7]

Dochované babylonské tabulky pro zatmění dokazují, že autoři věděli o tom, že zatmění Slunce a Měsíce nastávají za stejných podmínek (tj. Měsíc je v okolí uzlu, tedy blízko ekliptiky, a zároveň je v úplňku či novu). Pohyb Měsíce v šířce ekliptiky dokázali Babyloňané určovat a uměli tedy předpovídat i zatmění Měsíce. A právě chaldejští hvězdáři odvodili i pověstnou periodu mezi zatměními, nazvanou později saros - viz níže. S užitím cyklu saros mohli snadněji předpovídat zatmění Měsíce (nikoliv však zatmění Slunce).[8]

 

Kdy a jak dochází k zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce můžeme pozorovat jen při jeho úplňku, v noci, když na něj Země vrhá stín, stojíc mezi Lunou a Sluncem. Měsíc prochází stínem Země a zatmění je viditelné z noční poloviny zemského povrchu.[b]      
Zatmění Měsíce - Luna prochází stínem vrhaným Zemí.[1]

 

Uzly a drakonický měsíc

K zatmění nedochází při každém měsíčním úplňku.  Dráha Měsíce je mírně odkloněna od dráhy Slunce - ekliptiky. Tyto cesty Slunce a Měsíce po obloze se tedy protínají ve dvou místech - uzlech. K zatmění může dojít pouze tehdy, pokud se Měsíc a Slunce setkají v těsném okolí uzlů.[d] Zatmění nastane tehdy a jen tehdy, když je Slunce vzdáleno od uzlu nejvýše o 10 stupňů a zároveň je Měsíc v novu (zatmění Slunce) nebo v úplňku (zatmění Měsíce).      
Dráhy Slunce a Měsíce na nebeské klenbě se kříží ve dvou bodech - uzlech (nodes).[2]

 

Místo, kde Luna vystupuje nad rovinu ekliptiky je vzestupný lunární uzel a tam, kde sestupuje pod tuto rovinu je sestupný lunární uzel .

Časový interval mezi dvěma následujícími průchody Měsíce výstupným uzlem dráhy je od středověku nazýván drakonickým měsícem. Trvá asi 27,2 dne. Termín pochází ze staročínské představy Měsíce nebo Slunce, které během zatmění požírá drak.      
 

Saros

K zatmění Měsíce nebo Slunce dojde pouze tehdy, když se Luna v úplňku nebo v novu nachází v blízkosti jednoho z uzlů ekliptiky. Stanovit alespoň přibližně nejbližší úplné či částečné zatmění Slunce či Měsíce bylo dlouho pro člověka nemožné. Byli to pověstní novobabylónští hvězdáři z Chaldeje (cca. 6. stol. př. n. l.), kteří dokázali alespoň odvodit, kdy nejpozději po úplném zatmění dojde opět k úplnému zatmění. Tento cyklus nazýváme Saros.[d]
Jak lze tuto periodu stanovit? Aby mohlo dojít k úplnému zatmění Měsíce, musí být současně splněny dvě podmínky:

       1. Luna musí být v úplňku. V okamžiku zatmění Měsíce tedy víme, že k dalšímu zatmění může dojít pouze při některém dalším úplňku. K těm dochází v periodě asi 29,5 dní v rámci lunárních (synodických) měsíců.

2. Luna se nachází v těsné blízkosti uzlu, tedy v místě, kde protíná myšlenou dráhu Slunce - ekliptiku. Při zatmění Měsíce víme, že k dalšímu zatmění může dojít pouze při některém z dalších průchodů uzlu. K těm dochází v periodě asi 27,2 dní v rámci drakonického měsíce.

Pokud právě nastalo zatmění Luny, pak je lunární a drakonický měsíc ve stejné fázi a k dalšímu podobnému zatmění dojde v okamžiku příštího setkání obou cyklů. To bude trvat jeden saros. Chaldejci spočetli, že tomu odpovídá 223 lunárních měsíců resp. 242 drakonických měsíců. To je přibližně 6585 dní.[4]  Při znalosti tohoto cyklu dokázali chaldejští hvězdáři určit, za jak dlouho se bude opakovat lunární zatmění.

Saros umožňuje předpovědět opakování zatmění Slunce i Měsíce. Dvě zatmění vzdálená od sebe jedním cyklem saros mají stejnou charakteristiku a patří spolu s dalšími odvozenými zatměními do jedné série saros. Během této doby ale nastane i 26 jiných zatmění Měsíce (17 úplných a 9 částečných) a 40 zatmění Slunce (14 prstencových, 12 úplných a 14 částečných).[e] Jinak řečeno, současně běží několik sérií saros (asi 42 sérií), vzájemně nezávislých.[8]

Saros si lze představit jako cyklus, kdy se Slunce, Měsíc a Země vracejí do stejného vzájemného postavení. A pokud stojí na jedné linii, nastalo zatmění. Země je však pootočena vůči Luně o trochu více (asi o 1/3) a posouvá se tak oblast pozorování vypočteného zatmění Luny o 120 stupňů západněji. Při třetím cyklu saros se tento rozdíl opět vyrovnává a zatmění je opět viditelné z původního místa. Tři cykly saros se nazývají Exeligmos.

K dalším známým cyklům zatmění patří kromě Exeligmos (3 x Saros) např. cyklus Metonický (Metónský, Metonic), Kallippův (Callippic) nebo Tetradia.

Obr. vpravo - Mechanismus z Antikythéry, který má zabudováno i sledování několika cyklů k předpovědím zatmění (Metonický, Saros, Exeligmos, Kallippův a Exeligmos. Byl vyroben okolo r. 200 př. n. l.[5]

    
[5]   

 

Stonehenge

Stonehenge je snad nejznámějším komplexem menhirů a kamenných kruhů. Ve Stonehenge bylo objeveno několik kruhových linií děr, ve kterých snad byly kdysi zasazeny dřevěné kůly odměřující čas. O přesném použití systémů děr se vedou spory. Je však pravděpodobné, že je lze spojit se sledováním periodicity Měsíce.

Ve Stonehenge byly nalezeny čtyři linie o počtu 19, 29, 30 a 56 jam.

29 a 30 jam reprezentuje lunární měsíc (29,5 dne).

19 jam se nachází uvnitř velkého sarsenového kruhu trilitů. Stály v nich menší modré kameny, které snad vyznačovaly metonický cyklus.[f]

    
Obr. Počítačový model Stonehenge.[9]   

 

Vnější kruh 56 jam mohl mít spojitost se zatměním Měsíce. Vztahoval by se k úplňkům (bez nich nemůže dojít k lunárnímu zatmění). Kruh 56 jam mohl sloužit jako počitadlo pro předpověď zatmění.[g]

Drakonický rok

Zatím jsme odvozovali zatmění podle cyklů Měsíce (pokud se Luna v úplňku nachází v blízkosti dračího uzlu, nastává zatmění). Z hlediska pohybu Slunce i Měsíce po obloze lze říci, že k zatmění dojde, když Slunce i Měsíc jsou blízko uzlů. Pokud se soustředíme na pohyb slunce, lze zavést cyklus tzv. Drakonického roku.
Drakonický rok (draconic year, draconitic year, eclipse year, ecliptic year) je cyklus, během kterého se Slunce vrátí do stejného dračího uzlu. Trvá asi 346,6 dne (perioda se mírně mění). K zatmění dochází v průběhu měsíce (období 34 dní) každého půl drakonického roku. V průběhu drakonického roku tedy nastávají dvě období zatmění (eclipse season). Období zatmění trvá zhruba 34 dní a dochází k němu přibližně každých 6 měsíců. Takže během roku nastávají dvě období zatmění. V každém období zatmění nastanou vždy 2 až 3 zatmění (úplná či částečná). Pokud je Měsíc v novu, pak nastane zatmění Slunce. Pokud je Měsíc v úplňku, pak nastává lunární zatmění.[10]

I při úplném zatmění zůstává Luna viditelná, mění se však její zabarvení. Je to způsobeno refrakcí slunečního světla v horních vrstvách zemské atmosféry. Paprsky ohnuté v atmosféře osvětlí Lunu natolik, že je stále slabě vidět. Protože nejvíce se láme červené světlo, má při zatmění narudlou barvu. Tento jev se nazývá krvavý Měsíc.

Krvavý Měsíc

Všeobecně je krvavý Měsíc ztotožňován  s úplným zatměním Měsíce. Podle tradice však nebeský jev krvavého Měsíce nastává jen za určitých okolností a zdaleka ne každé zatmění Luny lze nazvat krvavým Měsícem. Krvavý Měsíc se tedy na obloze objevuje jen zcela výjimečně a bývá považován za nebeské varování člověku. 

Sledována jsou také opakování tohoto jevu, například tetrády krvavého Měsíce. Pokud se např. shodují s židovskými svátky, předznamenávají podle hebrejských učenců historické událostmi zásadní pro Izrael a židovský národ.

     
Zdroj: Thinkstock.

Dle řady vizionářů se části světa, kde žijeme, dostává takového varování právě v noci z 27. na 28. září 2015. Pro naši zemi je zvláště osudové to, že Luna bude krvavě zbarvena právě na předjitřním nebi dne národního svátku svatého Václava - světce, jehož památku a význam pro českou zemi se snažil jiný Václav potupit.
Navíc se Luna přiblížila Zemi více, než obvykle, a nastal tzv. Super úplněk. Blízkost Luny podle proroctví otřese Zemí a vyvolá změnu klimatu - střídání sucha a záplav a zvýšený počet zemětřesení.

Varování krvavého Měsíce nebývá omezeno jen konkrétním národům. Všem těm, kteří mohli symbol na nebi pozorovat, ohlašoval příchod osudových událostí poznamenaných proudy lidské krve. Nezazlívejme však paní Luně, že přináší člověku neštěstí. Pouze nám jako v zrcadle ukazuje, že sklidíme, co jsme zaseli.

Krvavý Měsíc ohlašuje otevření hnisajících ran lidstva zde na Zemi. V minulosti se to často projevovalo morovými epidemiemi, agresí, válkami, umíráním. Evropa jde po cestě své záhuby. Vlna migrantů z cizích zemí vyvolaná atlantickými elitami  se střetne s vlnou domorodců stojících na obranu zemí svých. Náraz těchto vln otevře cestu nové totalitní nadvládě ničivější, než byla ideologie německého nacismu. Ale snad je zde ještě pořád i jiná cesta?

 

     
Sluneční paprsky se lámou v horních vrstvách zemské atmosféry. Červené světlo proudí od Země k Luně a ta je pouze odráží zpět.

 

Pro noc krvavého Měsíce nám pradávná tradice přináší alespoň radu k ochraně svých domovů. Zapálit bílé svíce a všechny rohy místnosti vykropit svěcenou vodou. A hlavně uchovat si klid a mír v duši.

 

Následující - Cykly zatmění

   
 

 


[a] V článku je Měsíc jako nebeské těleso psán s velkým "M". Měsíc s malým "m" znamená lunární měsíc, tedy období, ve kterém projde Měsíc všemi fázemi. Vše uvedené platí pouze pro severní polokouli.
[b] Pokud dojde k zákrytu Luny, Země a Slunce v období novoluní, dochází naopak k zatmění Slunce. Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.
Úplné zatmění Slunce může dojít proto, že Slunce, které je čtyřistakrát větší než Měsíc, je současně čtyřistakrát dále od Země. Náhoda?
[c] Lunární uzel se pomalu posouvá po ekliptice (na pozadí pásu zvířetníkových souhvězdí) směrem k západu a vrací se do stejného místa asi za 18,5 let. To znamená, že k zatmění Luny dochází na pozadí různých souhvězdí zvěrokruhu.
Známe také drakonický rok. Vyznačuje dobu, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce vzestupným uzlem dráhy Měsíce. Trvá přibližně 346.6 dní.
[d] Dnešní pojem Saros je odvozen od babylonského "sar" - intervalu o délce 3600 let. Podle některých indicií však zatmění uměli vypočítat či alespoň odhadnout zasvěcení lidé již mnohem dříve.
[e] Luna se pohybuje po eliptické dráze kolem Země a mění se tak její vzdálenost od Země a tedy zdánlivá velikost jejího kotouče, rychlost atd. což ovlivňuje dobu zatmění o několik hodin. Saros je perioda přibližná a lze ji přesně použít jen pro omezenou sérii příbuzných zatmění a pak občas provést korekci dle skutečného času úplňku. Postupně totiž dochází k rozdílu mezi vypočtenou dobou zatmění a skutečností (asi 8 hodin u příštího vypočteného zatmění což znamená také posun zeměpisné délky místa pozorování zatmění o 120 stupňů západně včetně změny zeměpisné šířky).[2] [8] 
V praxi je však cyklus dobře použitelný. Jen si musíme uvědomit, že i když jsme vypočetli den zatmění Luny, nemusí být zrovna z našeho území toto zatmění pozorovatelné nebo jen zčásti. Přibližně lze odhadnout, že v rámci tří cyklů bude zatmění Luny dvakrát viditelné a jednou ne. 
Pokud budoucí zatmění určené cyklem saros stanovujeme výpočtem podle kalendářních dní a vycházíme z předpokladu, že 1 saros = 6585 dní (přesněji 6585.3211), zanášíme do svých výpočtů mírnou nepřesnost. Vypočtené datum se postupně začne rozcházet se skutečným dnem Měsíčního úplňku a tedy i zatmění. Není však samozřejmě problém provést korekci dle skutečného úplňku.

Příklady:

28. 9. 2015 jsme mohli pozorovat Krvavý Měsíc, přinášející zprávu o naší nejisté budoucnosti. Pokud přičteme jeden saros, získáme datum 8. 10. 2033. Tehdy budou moci sledovat sesterské zatmění (oddělené jednou periodou saros) třebas na vlnách  dálného Pacifiku či v Kalifornii ale nikoliv zde ve středu Evropy. Ale po uplynutí další periody saros (19. 10. 2051) bude zatmění opět viditelné. A po třetím cyklu (29. 10. 2069 + 1 den korekce) dojde k téměř identickému zatmění jako v roce 2015.[6]   

4. 4. 2015 nastalo nad územím Pacifiku úplné zatmění Měsíce.  U nás byl sluníčkový den a zatmění samozřejmě vidět nebylo, Luna byla skryta hluboko pod obzorem. Po přičtení cyklu saros získáme datum 14. 4. 2033. Tehdy opravdu opět dojde k zatmění Luny. Pro změnu jej naši potomci neuvidí v Pacifiku, kde bude svítit Slunce, ale tady u nás. Budou se moci kochat rudým Měsícem netuše, že je spojeno cyklem saros s rokem 2015, kdy jsme zde žili my.


Obr. Víme, že k úplnému zatmění Měsíce došlo dne 28. 9. 2015. Můžeme tedy vypočítat postupným přidáváním 6585 dní (zaokrouhlený cyklus saros) dny, kdy opět dojde k podobnému zatmění (2. sloupec). Ve třetím sloupci je pak korekce se skutečným úplňkem. Poslední sloupec udává, zda bude zatmění viditelné z našeho území.

[f] Metonický cyklus řeší problém nesoudělnosti lunárních cyklů se solárními. Jejich poměr je zhruba 19:235. Během 19 slunečních let proběhne 235 celých novoluní, které tvoří tzv. metonický cyklus. Po devatenácti solárních letech se Měsíc ukáže ve stejné fázi na stejném místě pozadí hvězd.

Metonův (měsíční) cyklus je společným násobkem tropického roku a synodického měsíce. 19 tropických roků (= 6939,602 dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků.

Homér v Odyseji nechává Odyssea, aby se vrátil ke své Penelopě přesně devatenáct let poté, co opustil svou rodnou Ithaku.

Ještě přesnější, než Metonův cyklus je perioda 334 let (4131 lunací) s odchylkou 1/11598 dne za rok.

[g] Jak takový megalitický počítač mohl fungovat, budeme pátrat v některém z dalších článků. Vysvětlíme si i cyklus metonského roku.

[1] Přispěvatelé Wikipedie, Zatmění Měsíce [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 15. 06. 2015, 10:47 UTC, [citováno 24. 09. 2015] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zatm%C4%9Bn%C3%AD_M%C4%9Bs%C3%ADce&oldid=12669816 >
[2] Wikipedia contributors, 'Eclipse cycle', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 24 September 2015, 13:42 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Eclipse_cycle&oldid=682559020 > [accessed 25 September 2015]
[3] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Měsíční fáze [online]. c2015 [citováno 26. 09. 2015]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_f%C3%A1ze&oldid=12290855 >
[4] PERIODICITY OF SOLAR ECLIPSES. NASA [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://eclipse.gsfc.nasa.gov/SEsaros/SEperiodicity.html#section104
[5] Wikipedia contributors, 'Antikythera mechanism', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 28 September 2015, 13:19 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Antikythera_mechanism&oldid=683149374 > [accessed 28 September 2015]
[6] 8. říjen 2033 — Total Lunar Eclipse. TimeandDate.com [online]. [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.timeanddate.com/eclipse/lunar/2033-october-8
[7] Hvězdářství - stará Mezopotámie. Mýty a skutečnost [online]. 2010 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2010020005
[8] ŠPELDA, Daniel. Astronomie v antice. Ostrava: Montanex, 2006, 262 s. Konflikty a ideály. ISBN 80-722-5210-0.
[9] Wikipedia contributors, 'Stonehenge', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 23 October 2017, 14:42 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Stonehenge&oldid=806681598 > [accessed 29 October 2017]
[10] Wikipedia contributors, 'Eclipse season', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 25 August 2017, 16:14 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Eclipse_season&oldid=797208806 > [accessed 5 November 2017]
    


Vydáno: 25. 9. 2015