Duše zahrady (4.)        

Skalník - vodorovný travič

Pod sladkým medem se často skrývá nečistý jed. Publius Ovidius Naso

 

Skrytý travič

V minulém díle jsem varoval před břečťanem. Bere zahradě (a vlastně všemu živému v okolí) energii - životní sílu. Zkrátka, pokud je břečťanu příliš mnoho, pak vše v jeho blízkosti začíná slábnout. I proto jej duše zahrady nazývá jedovčíkem.
Jedovčík bere sílu pomalu, nenápadně ale důkladně a to všemu živému v blízkosti. Existují však rostliny působící ke své obraně ještě skrytěji, zaměřeny svým travičstvím pouze na určité oběti.  Svými kořeny vylučují látky, jedovaté pro jiné rostliny v okolí. Mohou tak bojovat vůči své rostlinné konkurenci velice nenápadně. Dodnes tak lidé možná ani netuší, že jim na zahradě roste skrytý travič, tajně vypouštějící do půdy jed. Obranný jed, který oslabuje okolní keře a stromy.

Skalník vodorovný

Jednu strany mé zahrady, obrácenou k veřejné cestě, tvoří asi metr vysoká kamenná zídka. Na ní stojí nízký dřevěny plot. Už ani nevím, jak se zde ocitl překrásný keř. Plazí se po zídce dolů, obrůstá plaňky plotu a vytváří krásný koberec. Keř vytváří doširoka rozprostřené větve se zajímavou dvojrozměrnou strukturou. Někomu může kmen a větévky připomínat rybí kostru a zde je možná skryto varování.

Duše zahrady mne nedávno opět překvapila. Označila tento keř, aniž jej nazvala nějakým jménem, a vysvětlila, že jak může být nebezpečný svému okolí. Do okolní půdy uvolňuje jed působící na mnoho okolních keřů a stromů. Jed je uvolňován i do vody v půdě a voda sama se pak stává jedovatou. Nemám tedy keři nechat prorůstat dále do zahrady a udržovat jej pouze u zídky s plotem, tedy na hranici zahrady.

Keř je to přitom velice ozdobný. Malé zelené lístky se na podzim zbarvují do oranžova až červena. Nese i výrazné plody - malé červené malvičky, zrající během září a října. Keř je velice nenáročný, roste dobře i tam, kde je sucho a prach z cesty.

Jak nadpis kapitoly napovídá, mělo by se jednat o skalník. Snad skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis). Alespoň takto jsem jej zařadil porovnáním s fotografiemi na internetu. Existuje však snad 300 různých druhů skalníku. A je to vůbec skalník? Zde přikládám obrázky. Pokud by se mělo jednat o jiný druh keře, dejte prosím vědět! Zvláštní, že jsem hledal něco o jedovatosti skalníku vodorovného (někdy uváděn jako skalník rozprostřený)... a téměř nic! Někde se lze dočíst, že keř je mírně jedovatý, jinde je varováno pouze před jeho drobnými plody. Onde je jedovatost popírána. A o jedovatosti kořenů nikde ani zmínky.

Obr. Větvička keře - snad skalníku vodorovného. Všimněte si plodu, který na začátku jara ještě zbyl z podzimu.

O jedovatosti skalníku se tedy mezi zahradníky vedou spory. Naším příspěvkem v oblasti  zahradního jeduznalectví je informace, že skalník vodorovný vylučuje svými kořeny látky oslabující okolní keře a stromy. O tom, že by byl nebezpečný člověku nevíme.

Podle varování duše zahrady tedy doporučuji pěstovat nenáročné ale krásné keře skalníku vodorovného raději jen tam, kde se skutečně nedaří ostatním rostlinám. Vězme však, že pokud v jeho blízkosti přesto budou růst i jiné stromy a keře, bude se jim dařit ještě méně. Ideální místo skalník vodorovný našel u svislého okraje naší zahrady - na slunné zídkce s plotem. Zde v kombinaci s břečťanem vytváří jedinečnou kombinaci obranné hradby.

Vytvořeno: 8.4.2018