Slovanský kalendář

Slované měli svůj kalendář už v dobách, kdy na nebi nesvítil Měsíc. tehdy, v pradávných dobách, svítilo na nebi pouze Slunce a hvězdy v noci. Měsíc byl pod nebeskou klenbu umístěn až později. Alespoň tak to popisují staré slovanské mýty.

Základem slovanského kalendáře byl počet 28. Tolik dní trvala perioda zdravé ženy. Od číslovky 28 se odvíjela řada věcí, včetně kalendáře.

Sluneční rok tehdy Slované dělili na 13 úseků, dnešních kalendářních měsíců. A každý kalendářní "měsíc" trval 28 dní, 4 týdny po sedmi dnech. Ekliptika byla rovněž rozdělena na 13 úseků.

Rok potom trval 13 x 28 dní, tedy 364 dní. Výhodou kalendáře bylo i to, že svátky a oslavy se konaly každým rokem ve stejném dni (datum svátku se neměnilo, jako například nyní při oslavách Velikonoc).

Dnes trvá sluneční rok zaokrouhleně 365,24 dní. Jak tomu bylo tehdy a jak se případný rozdíl mezi slovanským kalendářem a slunečním rokem dopočítával, se nám nedochovalo.

Rok začínal při jarní rovnodennosti.

Každopádně byl tehdy člověk pánem svého času. Žil mnohem déle a odcházel ze života až v době, kdy sám rozhodnul.

13 souhvězdí zvířetníku

Pás hvězd, kterými přechází Slunce během roku, je dodnes tvořen třinácti hlavními souhvězdími. Někteří astrologové uznávají třinácté astrologické znamení - Hadonoše. Má se jednat o tajemné znamení s vlastnostmi léčitelství, transformace, moudrosti a silné intuice.
Hadonoš (Ophiuchus) je souhvězdí, kterým prochází Slunce mezi koncem listopadu a polovinou prosince.

Ozvěny 13. měsíce

Třináctý měsíc využívají lunisolární kalendáře. Smyslem 13. měsíce je zde vyrovnat rozdíly mezi lunárním kalendářem a solárním kalendářem. Třináctý měsíc používaly nebo používaly či dosud používají například tyto kalendáře:^[1]

Staročeský lunisolární kalendář. Měl 12 měsíců o 29 až 30 dnech a jednou za tři roky přestupný 13. měsíc hruden (hrudní nebo hrudný měsíc, hrudnec, hrudenec nebo ruden, hrudný rok).^[a]

Židovský kalendář. Počítá rovněž s 12 měsíci o 29 až 30 dnech. Sedmkrát za 19 let je před standardně dvanáctý měsíc adar vložen měsíc adar I., obvyklý měsíc adar je přejmenován na adar II. a v daném roce je 13. měsícem.

Čínský lunární kalendář. Starý římský kalendář měl třináctý měsíc Mercedonius vždy ob dva roky. Mercedonius se přestal využívat zavedením Juliánského kalendáře.

Etiopský kalendář. Tradiční kalendář má 12 měsíců o 30 dnech následovaných třináctým měsícem pagume, který má obvykle pět, v přestupném roce šest dní.

Na počátku 20. století byla snaha vrátit se ke kalendáři, který nejlépe vyhovuje přírodním cyklům i zdraví člověka. V roce 1902 byl představen Mezinárodní opravený kalendář (anglicky international fixed calendar). Měl  13 pevných měsíců, každý o 28 dnech se snahou vyrovnat rozdíly mezi lidským kalendářem a astronomickým časem a pevně nastavit jinak proměnné události kalendáře na jedno neměnné datum.

Prvotní kalendář bude ale zřejmě moci být obnoven až při počátku nového věku.

Vydáno: 26. 1. 2026