Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "v" (Nevyplněná proroctví - Jeremjáš)
  • bez titulku:
    "ral ph lauren ch eap jordans ugg outlet store nik e outlet stor ... " (Následnictví)
  • bez titulku:
    "ral ph lauren ch eap jordans ugg outlet store nik e outlet stor ... " (Saturn - hvězda Izraelitů)
  • bez titulku:
    "ral ph lauren ch eap jordans ugg outlet store nik e outlet stor ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • bez titulku:
    "ral ph lauren ch eap jordans ugg outlet store nik e outlet stor ... " (YHWH I - Výslovnost Božího jména)
  • bez titulku:
    "ral ph lauren ch eap jordans ugg outlet store nik e outlet stor ... " (Autenticita Bible I - Rozdíly v překladech)
  • Sumer

    Sestup Inanny do podsvětí

    Mýty - Sumerské mýty -- Sestup Inanny do podsvětí

        

    Mýty

    Sestup Inanny do podsvětí

    Mýtus o Inanně a Dumuzim patří z hlediska mytologie i religionistiky k nejzajímavějším sumerským textům. [1]

    Příběh bohyně plodnosti a války Inanny a jejího partnera, božského pastýře Dumuziho, se stal jedním ze základních kamenů sumerského náboženství. Z mýtu byly odvozeny i rituály, které se praktikovaly mnoho stovek let a zřejmě stály také u zrodu judaismu a křesťanství. Dumuzi (Tammúz) byl uctíván hebrejci v Jeruzalémském chrámu.

    Mýtus popisuje snahu Inanny získat vládu nad podsvětím či snad dokonce zrušit smrt. Podléhá však podsvětním bohům a zpět na zemi se může vrátit jen, pokud za sebe nalezne náhradu. Démonům nakonec vydá svého manžela Dumuziho. Zachránit se jej pokouší jeho sestra Geštinanna. Vládkyně podsvětí Ereškigal (sestra Inanny) nakonec určuje, že půl roku bude v podsvětí Geštinanna a půl roku Dumuzi.

    Obsah

    Nippurská verze

    Bohyně Inanna odchází ze země do podsvětí, aby zde zřejmě získala vládu. Opouští všech svých sedm sumerských chrámů na zemi.

    Sestup Inanny do podsvětí [2], 5-6
         Inanna opustila nebe, opustila zemi, na onen svět se vydala.
    Zanechala panování, zanechala vlády, na onen svět se vydala.

    Inanna se vyzbrojuje veškerou božskou mocí, na hlavu si vkládá korunu, do ruky bere hůlku z lazuritu, zdobí se náramkem, svůdnými přívěsky a šatstvem. Pak, vědoma si nebezpečí, žádá po své věrné pomocnici Ninšubur, aby za její nepřítomnosti pro ni naříkala v chrámech a požádala o pomoc bohy Enlila, Nannara a Enkiho.

    Sestup Inanny do podsvětí, 65-67
        Enki, otec, moudrý vládce,
    jenž ví o chlebě a vodě života,
    jistě mne opět přivede k žití.“

    Inanna přichází k paláci, hoře z lazuritu, a zlostně buší na bránu podsvětí. Nejvyššímu vrátnému Netimu vysvětluje, že přichází za svou starší sestrou Ereškigal, účastnit se pohřbu sestřina manžela Gugalanna.  Vládkyně podsvětí Ereškigal povoluje Netimu vpustit Inannu:

    Sestup Inanny do podsvětí, 116-119
         Pozvedni závory sedmi velkých podsvětních bran,
    vrata prvního paláce Ganzer, tváře podsvětí, zeširoka otevři!
    Až vejde dovnitř,
    bude shrbena a nahá.“

    Neti vpouští Inannu do podsvětí, v první bráně jí však snímá korunu, v druhé hůlku z lazuritu, ve třetí bráně přichází Inanna o náhrdelník, ve čtvrté o korálky. V páté bráně jí Neti bere zlatý náramek, v šesté přívěsek z prsou a v sedmé bráně jí snímá šat. Na její protesty odpovídá:

    Sestup Inanny do podsvětí, 159-161
         „Tiše buď, Inanno, zákony podsvětí dobré jsou!
    Podsvětní řád, Inanno, tvá ústa nesmějí hanět.
    Shrben a nahý každý sem přichází.“

    Inanna tedy vchází do podsvětí nahá a bez svých vladařských symbolů.[c] Přesto rychle usedá na trůn Ereškigaly. Podle urské verze dokonce strhává svou sestru z trůnu. Sedm bohů, soudců Anunnaků však nad ní vynáší rozsudek. Inanna se mění v nemocnou ženu a její ubité tělo je pověšeno na hřeb:

    Sestup Inanny do podsvětí, 159-161
         Tu sedmero Anunnaků, soudců, vyneslo nad ní rozsudek.
    Pohlédli na ni smrtícím zrakem,
    oslovili ji ochromujícím slovem,
    káravým hlasem ji okřikli.
    I proměnila se Inanna v nemocnou ženu, ubité tělo,
    a ubité tělo na hřeb pověšeno bylo.

    Uplynuly tři dny a tři noci [a] a její průvodkyně a správkyně Ninšubura naříká nad Inannou a prosí bohy o pomoc:

    Sestup Inanny do podsvětí, 169-175
         Když uplynuly tři dny a tři noci,
    průvodkyně její Ninšubura,
    správkyně dobrých slov,
    posel pravdivých zpráv,
    jak nad rozvalinami pro ni naříkala,
    v chrámu bušila na buben,
    obešla kvůli ní příbytky bohů, ...

    Nejprve Ninšubura zamířila do Enlilova chrámu v Ekuru. Enlil však nepomohl:

    Sestup Inanny do podsvětí, 188-191
         „Má dcera zatoužila po nebi, zatoužila po podsvětí,
    Inanna zatoužila po nebi, zatoužila po podsvětí.
    Zákony podsvětí, zákony vznešené, ovládnout chtěla.
    Kdo žádal by něco takového?“

    V urském chrámu požádala Ninšubura o pomoc boha Nannara. Ani zde však pomoc nenašla. Nakonec zavítala do Eridu, do chrámu boha Enkiho.
    Enki stvořil bytost kurgarrů a kněze galaturru [b] :

    Sestup Inanny do podsvětí, 219-222
         Zpod nehtů vyškrábl trochu špíny a stvořil herce kurgarrú.
    Zpod nehtů červeně lakovaných vyškrábl trochu špíny a stvořil kněze galaturru.
    Prvnímu dal chléb života,
    druhému živou vodu

    Enki posílá kurgarrú a galaturru k podsvětní vládkyni Ereškigal, která leží nemocna. Mají za úkol vyléčit Ereškigalu a za odměnu odmítnout říční vodu i zrno z pole, avšak požádat o ubité tělo Inanny. Zmučené bohyni pak mají dát chléb života a živou vodu:

    Sestup Inanny do podsvětí, 243-247
         Obdarují vás říční vodou, však neberte ji!
    Obdarují vás zrnem z pole, však neberte je!
    Jenom jí řekněte: – Dej nám to ubité tělo, jež visí na hřebu! –
    Jeden z vás Inanně chléb života dá, druhý ji pokropí živou vodou
    a Inanna zajisté povstane.“

    Bytosti svůj úkol splnily a získaly tělo Inanny. Dali bohyni chléb života a pokropili její tělo živou vodou. Inanna povstala:

    Sestup Inanny do podsvětí, 265-272
         Chtěli jim darovat říční vodu, však nevzali ji.
    Chtěli jim darovat zrno z pole, však nevzali je.
    „Dej nám to ubité tělo, jež visí na hřebu!“ pravili.
    I odvětila jim Ereškigal svatá:
    „To tělo ubité je vaše vládkyně.“
    „I když to tělo ubité je paní naše, dej nám je!“ řekli.
    I dali jim ubité tělo, jež na hřebu viselo.
    Jeden dal Inanně života chléb, druhý ji pokropil živou vodou
    a Inanna povstala.

    Inanna se chystala vyjít z podsvětí, Anunnakové ji však zadrželi a žádali po ní náhradu.

    Sestup Inanny do podsvětí, 275-277
         „Kdopak kdy z podsvětí nedotčen vyšel?!
    Jestliže Inanna chce odtud odejít,
    nechť nám dá za sebe náhradu!“

    Bohyně opustila podsvětí doprovázena démony - průvodci. Ti hledali za Inannu náhradu.
    Nejprve uviděli Ninšubur. Inanna však odmítla vydat svou věrnou pomocnici. Ve městě Umma se Inanně vrhnul k nohám bůh Šara, její lazebník a komorník. I toho Inanna odmítla vydat podsvětí. Stejně tak v Badtibiře uchránila i boha Lulal, svého pomocníka. Nakonec démoni s Inannou zamířili do Kullaby, jabloňových hájů. Zde nalezli Dumuziho, sedícího vznešeně na trůnu, oděn v nádherný šat. Démoni se jej chopili a sedm začalo jej tlouci holemi. Inanna vydala svého mladého manžela Dumuziho do rukou démonů:

    Sestup Inanny do podsvětí, 237-342
         Již mu pastýři nehrají na flétnu a na píšťalu.
    I pohlédla na něho Inanna smrtícím zrakem,
    oslovila ho ochromujícím slovem,
    káravým hlasem ho okřikla.
    „Toho si vezměte!“
    I vydala Inanna svatá pastýře Dumuziho do rukou démonů.

    Dumuzi propukl v pláč a poprosil boha Utua, aby mu ruce a nohy proměnil v hada. Pak unikl démonům, ne však nadlouho.

    Zbývající část nippurské verze příběhu je však poškozena.

    Urská verze

    V urské verzi je příběh o návratu Inanny z podsvětí trochu odlišný než v předchozím příběhu. Démoni se zřejmě sami vydávají na zem hledat náhradu za Inannu. Bezvýsledně putují Sumerem a nakonec přicházejí do Uruku, sídla Inanny, kde se začínají na bohyni sápat. Ta jim v úzkosti vydá Dumuziho:

    Sestup Inanny do podsvětí, 12-18 (urská verze)
         I obklopili démoni Inannu svatou …
    a Inanna v úzkostech jim Dumuziho vydala do rukou.
    „Tomuto mládenci spoutáme nohy,
    tohoto mládence lapíme do smyčky, na krk mu vložíme kládu!“
    Háčky, šídla a dlouhé jehly vbodli mu do tváře,
    zaťali do něho veliké sekery,
    mládence nutili vstávat a sedat si zas.

    Mladý Dumuzi prosí boha Utua o pomoc. Utu promění jeho ruce i tělo a Dumuzi prchá před démony jako had a sokol ke své sestře Geštinanně. Ta lituje svého bratra a zapírá jej před démony i přes mučení:

    Sestup Inanny do podsvětí, 67-70 (urská verze)
         „Ukaž nám, kde je tvůj bratr!“ pravili. Ona jim to však neřekla.
    Nebesa poklesla a země jí padla do klína, ona jim to však neřekla.
    Země se pozvedla … drásána, ona jim to však neřekla.
    … šat její byl rozerván, ona jim to však neřekla.
    Smolu jí vylili do klína, ona jim to však neřekla.
     
    Démoni v domě Geštinanny Dumuziho nenalezli.  Šli tedy do ovčína a zde mladého boha polapili:    
    Válečková pečeť. Možná zobrazuje Dumuziho v ovčíně obklopeného démony Ugala (Gala). Má být odveden do podsvětí náhradou za Inannu. vedle Dumuziho jsou hadi - končetiny proměněné v hady mu umožňovaly prchat před démony.[7]

    Sestup Inanny do podsvětí, 59-63 (urská verze)
         A v ovčíně Dumuziho polapili.
    Vyhledali jej, obklopili, chopili se ho, nespouštějíce z něho oka.
    Proti mládenci … znovu se chopili sekery …
    a když ho tak obklopili, dýkou mu proťali klín.

    Část textu je poškozena. Geštinanna se snaží zachránit milovaného bratra a nabízí sebe jako náhradu. Ereškigal, vládkyně podsvětí, její nabídku částečně přijímá. Bratr a sestra se budou v podsvětí střídat. Půl roku bude v podsvětí Dumuzi a půl roku Geštinanna.

    Sestup Inanny do podsvětí, 10-14 (urská verze)
         „Půl roku ty a půl roku tvá sestra.
    Až si budeš přát, tehdy ven …
    Až si bude přát tvá sestra, tehdy ven …“
    Tak vydala Inanna svatá za sebe v náhradu Dumuziho.
    Ó Ereškigal,
    sladko je tě chválit!

    Vznik

    Sumerská skladba o Inannině cestě do podsvětí vznikla zřejmě v 21. stol.př.n.l. Všechny její dochované opisy pocházejí z doby starobabylónské, tj. z 19.–18. stol.př.n.l.
    Převážná část (26 fragmentů a tabulek) byla nalezena v Nippuru. Z nich se podařilo rekonstruovat přibližně 360 veršů, tzv. nippurskou verzi. Její konec však nebyl dlouho znám.
    Teprve po nalezení čtyř fragmentů v Uru (tzv. urská verze) byl celý příběh doplněn a zakončen.[2]
    Na mýtus navazuje příběh Dumuziho sen.

    Později byl příběh zpracován do akkadského mýtu Sestup Ištary do podsvětí.

    Výklad mýtu a náboženské rituály

    Mýtus je zřejmě výkladem ročního vegetačního cyklu. V horkých letních měsících odumíral život a při slunovratu začínalo jeho znovuzrození. Měsícem Dumuziho byl červenec.[2] Podle Tammúze byl pojmenován i kalendářní měsíc v Babylonu a stejně je zván i 4. židovský měsíc - Tammuz

    V pozadí mýtu je zřejmě koncepce rituální a vratné smrti panovníka následující po aktu tvoření či plození. Dumuziho ztělesňovali sumerští a později akkadští králové při posvátném sňatku s kněžkou, představitelkou bohyně Inanny. Tato mystéria měla za cíl zajišťovat cykly vesmírné plodnosti a obnovy.[4]
    K obřadům posvátné svatby (hieros gamos) docházelo při jarních oslavách počátku nového roku.[5]

    Paralely s biblickými a křesťanskými mýty

    Velmi rozšířeným zvykem bylo rituální oplakávání Dumuziho po jeho odchodu do podsvětí. Později byl podobně v Babylonii oplakáván bůh Tammúz. Že tento náboženský rituál prováděli i Izraelité svědčí biblická kniha Ezekiel:

    CEP Ezekiel 8:14
    A přivedl mě do brány Hospodinova domu, která vede k severu, a hle, sedí tam ženy a oplakávají Tamúza.

    Také ozvěny mystérií posvátné svatby, hierogamie, se dochovaly v biblické knize Píseň písní.

    Součástí mystérií spojených s bohy Dumuzim, Tammuzem, Usirem či Dionýsem byly rituály sehrávané jejich lidskými náhradníky. Vládce zosobňující boha byl před svou symbolickou či skutečnou smrtí pomazán kněžkou v roli bohyně. O tři dny později obvykle zásluhou magického zásahu kněžky vstal z mrtvých. V zemi tak byla obnovena úrodnost.[6]

    Inanna je předobrazem řady následujících bohyň - Ištar, Aštarté, Diany, Venuše, Minervy či Eset[d]. V křesťanských mýtech má Marie Magdalská podobnou úlohu, jako kněžky mystických kultů provozovaných ve jménu těchto bohyň. Zejména je to zřetelné u egyptské bohyně lásky a magie Eset.

    Podle některých badatelů byl kult plodnosti představovaný Tammúzem a Ištar promítnut do postav krále Šalomouna a Šulamítky.

    CEP Píseň písní 7:1-4
    "Obrať se, obrať se, Šulamítko, obrať se, obrať se, chceme tě vidět." Co na Šulamítce uvidíte? Že tančí táborový tanec!
    Jak krásné jsou tvé nohy v opánkách, knížecí dcero! Křivky tvých boků jsou jako náhrdelníky, dílo umělcových rukou.
    Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa, kéž nechybí v ní vonné víno! Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi.
    Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí...

    Šulamítka (Sulamitská, Shulammite) zde vystupuje v roli bohyně plodnosti.

    Narození Ježíše je oslavováno v době zimního slunovratu. Původně byla v tomto období slavena narození Usíra, Adónise, Dionýsa a také Tammúze - Dumuziho. Také oni se podle různých tradic rodili v nuzném prostředí, kam za nimi přicházeli pastýři. Jejich narození byla provázena zvláštními znameními a zázraky včetně vzplanutí nové hvězdy. Někdy bývá Ježíš považován za zasvěcence mystérií boha Usíra. Egyptský mýtus o Eset a Usirovi je v mnohém podobný příběhu o Inanně a Dumuzim.[6]

    Jistou podobnost lze nalézt ve smrti Inannny a Ježíše. Podle mýtů bylo ubité tělo bohyně Inanny pověšeno na hřeb. Po třech dnech byla oživena. Ježíšovo zmučené tělo  bylo pověšeno na kříž. Po třech dnech vstal podle křesťanské tradice z mrtvých.
     

    .... pokračování příště ...


    [a] Podle urských fragmentů uplynulo 7 let, 7 měsíců a 7 dnů či 7 měsíců.[2]
    [b] Kurgarrú (assinnu, kulu'u) patřili k chrámovému personálu. Předváděli sakrální hry, tance a zpěvy s hudbou a oblékali se přitom v rozličné kostýmy. Galaturru byl kněz-naříkač (předzpěvák). Kurgarrú a galaturru byli eunuchy nebo homosexuály. V mýtu snad představují jakési blíže neidentifikovatelné bezpohlavní bytosti.[2]
    [c] Viz. také Jára Cimrmann, který v postavě p. Smrtky tvrdí: "Je zakázáno cokoli brát s sebou do hrobu."
    [d] Viz. podobnost egyptského mýtu o Esetině lsti s mýtem Inanna a Enki.

    [1] Zbíral David. Inanna a Dumuzi. www.david-zbiral.cz/Inanna.htm
    [2] Hruška Blahoslav, Matouš Lubor, Prosecký Jiří, Součková Jana. Sestup Inanny do podsvětí.  Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon.
    [3] Sestup Inanny do podsvětí. Zariatnatmikova knihovna. www.grimoar.cz/msm/kap05.php
    [4] Eliade Mircea. Dějiny náboženského myšlení I.
    [5] Hruška B. Kultovní život starého Sumeru.
    [6] Picknettová Lynn, Prince Clive. Tajemství templářů. Beta-Dobrovský a Ševčík. Praha. 2006 ISBN 80-7306-624-X
    [7] Válečková pečeť. The British Museum. Londýn. Obrázek převzat z www.bibleorigins.net/Serpentningishzida.html
        

    Vytvořeno: 13.01.2007
     


    [Akt. známka: 4,67 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 13. 01. 2008 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 25589 přečtení | Počet komentářů: 75 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz