Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Mýty a fakta o Sinai :
    "Mýty a fakta-Potvrzuje archeologie bibli? - kde vlastně šli Izrael ... " (Nezvěstná hora Sinaj)
  • Re: foustka?:
    "Máte pravdu, díky za upozornění! Hned opravím." (Václav Havel - český Faust)
  • foustka?:
    ""Představitelem ďábla - svůdce je zde pajdavý provokatér Fous ... " (Václav Havel - český Faust)
  • Re: LXX:
    "...chtělo." (Panna nebo mladá žena?)
  • radiokarbonová analýza:
    "Ta radiokarbonová analýza často blbne. Vychází z předpokladu, že ... " (Jericho)
  • Médo-peršané:
    "Zdarec, prorocké knihy prorockou řečí vyprávějí prorocká vidění ... " (Daniel III - Daniel 7)
  • Prvotní mýty

    Byliny života v mýtech staré Mezopotámie.

    Prvotní mýty. Bylina nesmrtelnosti II.

        

    Mýty. Bylina nesmrtelnosti II.

    Byliny života v mýtech staré Mezopotámie.

     

    Epos o Gilgamešovi

    Epos o Gilgamešovi je nejznámějším příběhem ze staré Mezopotámie. Je stále čtivý, napínavý a poučný, i když nás od doby vzniku textu dělí několik tisíc let. Pozdější, akkadská verze, čítá 3000 veršů na dvanácti tabulkách. Celý děj stručně shrnujeme v článku Epos o Gilgamešovi.[1]

    Epos o Gilgamešovi je složen z řady původně samostatných příběhů, které spojuje v celek touha hlavního hrdiny po nesmrtelnosti. Nás nyní zajímá 11. tabulka, kde lze nalézt popis rostliny života.
     

    Král Gilgameš se snaží, v jeho hledání nesmrtelnosti, navštívit i samotného Utnapištima.  Je to mýtický hrdina, který zachránil sebe a své blízké před celosvětovou potopou (předobraz biblického Noeho). Gilgameš ví, že Utnapištim získal po potopě nesmrtelnost a žije věčným životem někde daleko na konci světa, u "úst" všech řek. Po překonání mnoha překážek a nebezpečí, včetně přeplutí mrtvých vod, se Gilgameš konečně setkává s Utanapištimem, dávným hrdinou potopy. A právě v 11. tabulce Utanapištim (jméno znamená Nalezl jsem život), vypráví vše o potopě a o tom, jak získal od bohů dar nesmrtelnosti za to, že zachoval kontinuitu lidstva zde na zemi.
    Tyto události již nemůže Gilgameš zopakovat ale přesto dostává šanci. Musí ale vydržet nespat tak dlouho, kolik trvala potopa - 6 dní a 7 nocí. Gilgameš však usíná hned prvou noc a nezbývá mu, než se vydat na zpáteční cestu s nepořízenou.

     
    Hrdina - snad Gilgameš. V jedné ruce drží lva, ve druhé hada. Reliéf z Asyrského paláce  (713–706 př. n. l.) [6] 

    Utanapištim alespoň Gilgamešovi nabídne vykoupat se v pramenu mladosti, kde zubožený hrdina obnoví své síly a získá opět krásu, včetně nové pokožky. Pak, na přímluvu své ženy, dává Utanapištim králi radu, jak získat rostlinu omlazení:

    Epos o Gilgamešovi [2] 
         Tu pravil Uta-napištim jemu, Gilgamešovi:
    „Gilgameši, tys přišel sem s námahou a strastí.
    Co jen ti mám dát, až se vracet budeš do své země?
    Slovo skryté vyjevit chci tobě;
    o rostlině, jež dává život, chci říci tobě.
    Rostlina ona, vzhledem svým podobna bodláčí,
    jejíž trny tě píchnou do rukou jak růže.
    Až se tvá ruka zmocní té rostliny, pak budeš účasten života!“

    Když to Gilgameš uslyšel,
    hadici otevřel,
    těžké kameny uvázal na své nohy.
    Táhly jej dolů na dno oceánu, až rostlinu spatřil.
    I utrhl rostlinu, třebas jej do rukou píchla.
    Pak odřízl kameny těžké, jež tížily jeho nohy,
    a na břeh jej odneslo moře.

    I pravil Gilgameš jemu, lodivodu Uršanábimu:
    „Uršanábi, je to rostlina neklidu,
    skrze niž člověk může života dosáhnout.
    Do Uruku hrazeného ji vezmu a lidem ji okusit dám.
    Její jméno je ‚Mladým-se-stává-stařec‘.
    I já z ní chci jísti a k svému mládí se vrátit.“

    Gilgameš se tedy nejprve vykoupal v pramenu mladosti (the Fountain of Youth) a později získal z mořského dna i rostlinu, jež dává život. Obě tyto události byly původně samostatnými příběhy. Věnovat se budeme rostlině, jejíž název je Mladým stává se stařec. A zajímat se budeme i o to, jakou že to "hadici" Gilgameš otevřel...

    Jiný český překlad (Prosecký, Epos o Gilgamešovi) popisuje rostlinu následovně:

    Epos o Gilgamešovi [3] 
         Odhalím ti, Gilgameši, slovo skryté, o taje[mství bohů] ti povím.
    Je (jedna) rostlina, má kořen jak trnitý keř, trn její jak ostružiník [tě do ruky] bodne, jestliže rostliny té se zmocníš, [nalezneš život.“]

    Jednou čteme o rostlině podobné bodláčí s trny jak růže, podruhé o trnitém keři s trny jak ostružiník. Podívejme se, jak je rostlina života popsána v originále resp. v dnes nejpřesnějším kritickém, anglickém překladu (A. R. George):[4] 



     

    Doslovný český překlad by mohl být následující:

    ř. 283  Je to rostlina, její (vzhled) je jako...
    ř. 284  její trn je jako amurdinnu...

    Anglický překlad doplňuje, že rostlina je jako box-thorn (Lycium - kustovnice) s trny jako dog-rose (psí růže - šípková růže). Amurdinnu je dle asyrského slovníku ostružiník či růže.[5]   A. R. George, autor kritického překladu, nabízí podobnost s kustovnicí. Těch existuje přes 80 druhů a např. plody kustovnice čínské (goji) jsou využívány v tradiční čínské medicíně.

    Ovšem dle 11. tabulky eposu se musel Gligameš ponořit pro rostlinu až na mořské dno. A zde určitě růže, ostružiník ani kustovnice neroste. Odtud se mnohdy dovozuje, že se jedná o nějakou mořskou, pichlavou rostlinu. Zmínka o otevření hadice ale ukazuje, že rostlinu lze hledat ve sladké a nikoliv slané vodě.

     

    ... pokračování příště ...


    [a]  
    [b]  

    [1] Epos o Gilgamešovi. Mýty a skutečnost: Suspectus [online]. 2006 [cit. 2020-11-13]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040020
    [2]  Matouš, Lubor. Epos o Gilgamešovi (12 tabulek assyrsko-babylonské verse). Praha 1958. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v edici Živá díla minulosti.
    [3] Epos o Gilgamešovi. Vydání druhé. Přeložil Jiří PROSECKÝ, přeložil Marek RYCHTAŘÍK. Praha: NLN, 2018. Mythologie. ISBN 978-80-7422-599-4.
    [4] A. R. GEORGE. Babylonian Gilgamesh Epic: introduction, critical edition and cuneiform texts. Volume I. Oxford New York: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-927841-5.
    [5] Amurdinnu. Association Assyrophile de France [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: http://www.assyrianlanguages.org/akkadian/dosearch.php?searchkey=6565&language=id
    [6] Wikipedia contributors, 'Gilgamesh', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 11 November 2020, 11:17 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Gilgamesh&oldid=988147432 > [accessed 21 November 2020]
    [7]  
    [8]  
    [9]  
    [10]  
        

     
    Vytvořeno: 13. 11. 2020


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: clovicek | Vydáno: 13. 11. 2020 | Aktualizováno: 21. 11. 2020 | 42 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.