Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Proroctví

    Jarní rovnodennost 2019



    Mýty a skutečnost - Proroctví

    Jarní rovnodennost 2019

    Jarní rovnodennost a zimní slunovrat jsou dva nejvýznamnější časové ukazatele roku spojené s nebeskou symbolikou a osudy lidstva v našem světě. V roce 2019 dojde při jarní rovnodennosti ke zvlášť významné konstelaci nebeských těles.

     

    Jarní rovnodennost 20. 3. 2019

    Jarní rovnodennost nastává dne 20. března ve 22:58 místního času (SEČ). Začíná astronomické jaro. Slunce vstupuje do znamení Berana. Pokud si představíme nebeský ciferník tvořený kruhem znamení zvířetníku, pak Slunce představuje ručičku ukazující právě na počátek nového ročního cyklu. Pro mnoho kultur byl den jarní rovnodennosti počátkem celého roku.[1]

    V rámci ročního cyklu nastává dvakrát období rovnodennosti - jarní a podzimní. Tehdy je délka dne a noci přibližně stejná. Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě. Během rovnodennosti postupují konce stínů rovně od západu na východ. Sledovat pohyb stínu je asi nejjednodušší způsob, jak určit den rovnodennosti, pokud nemáme kalendář. Tyč, zaražená kolmo do země, vrhá stín postupující během dne po přímce. V ostatních dnech kreslí stín méně či více zahnutou hyperbolu.[d]

    Jinou, pracnější metodou, je sledovat východy Slunce nad obzorem v průběhu roku. Při rovnodennosti vychází sluneční kotouč přesně uprostřed mezi krajními slunovratovými polohami.

      
    Obr. Při rovnodennosti se vycházející Slunce nachází přesně uprostřed mezi krajními slunovratovými pozicemi.[1]

    Z hlediska odměřování času nebeskými jevy patří jarní rovnodennost k nejvýznamnějším událostem roku. V roce 2019 je navíc jarní rovnodennost doprovázena měsíčním úplňkem.

    První jarní úplněk 21. 3. 2019

    Dne 21. března ve 2:42 SEČ nastává úplněk. Luna na nás svítí plným kotoučem. Měsíc, Země a Slunce se ocitají téměř v zákrytu.

    Není bez zajímavosti, že právě při svém úplňku se Luna ocitla v těsné blízkosti severního galaktického pólu (NGC) a zároveň v blízkosti těžiště našeho světa. Tak můžeme nazvat centrum kupy galaxií, jejichž ukazatelem je galaxie M87 - Virgo A.


    Obr. Luna při svém úplňku 21. 3. 2019, 2:42. Měsíc stojí v hlavě Panny, v těsné blízkosti bodu rovnodennosti (průsečík ekliptiky a nebeského rovníku), v blízkosti severního galaktického pólu (NGP) a také v blízkosti galaxie M87 (místo označeno modrým obdélníkem), což je střed kupy galaxií, kam patří i naše Galaxie..

    Slunce vstoupilo do znamení Berana. Luna, protože při úplňku leží přímo naproti Slunce, vešlo do protilehlého znamení, tedy do Vah. Slunci bude trvat celý rok, než oběhne všechna znamení, Luně to bude trvat pouhý měsíc (siderický měsíc = 27,3 dny).

    Lidé odpradávna měřili čas cyklem proměny tvaru Měsíce. Věděli, že doba od jednoho úplňku ke druhému trvá přibližně 29,5 dne. Cyklus našim předkům ohraničoval významný časový úsek - lunární měsíc.   
    Obr. Proměny tvaru měsíčního kotouče. Uprostřed úplněk.[2]

    Podle Slunce mohli lidé určovat čas denní i roční (sezónní). Postup roku odměřovaný Sluncem ale nebylo snadné na obloze přesně sledovat. Určení rovnodennosti a slunovratu vyžadovalo značnou přesnost pozorování, tedy vhodné podmínky a polohu pro sledování oblohy, čas a značnou zkušenost. Daleko jednodušeji se čas měřil fázemi Měsíce. Většina prvních kalendářů vycházela z lunárního a nikoliv z delšího slunečního základu. Takové kalendáře označujeme jako lunární kalendáře. Rozhodujícím okamžikem byl východ nového Měsíce při západu Slunce -znamenal počátek lunárního měsíce. Zřejmě proto začínal i nový den u řady kultur právě večer. [2]
    Souběh určité lunární fáze s jarní rovnodenností umožnil korelaci lunárního a solárního kalendáře[4] ale měl zejména důležitý symbolický význam.

     

    Souběh jarní rovnodennosti a úplňku

    Jarní rovnodennost nastává 20. března 2019 a úplněk podle našeho kalendáře až další den, 21. března. Pokud ale vezmeme v úvahu přesný čas obou nebeských jevů, dělí je pouhé necelé 4 hodiny. A kdybychom den začínali večerem jako naši předkové, pak by platilo, že jarní rovnodennost a úplněk nastaly v jednom kalendářním dni.

    Slunce a Měsíc budou ležet naproti sobě v tzv. uzlech, kde se protíná ekliptika s nebeským rovníkem. Ekliptika představuje myšlenou čáru, po níž se na nebi pohybuje střed slunečního kotouče. Nebeský rovník je průsečnicí roviny zemského rovníku s myšlenou nebeskou sférou. Ekliptika a nebeský rovník se protínají ve dvou bodech. Označujeme je jako vzestupný a sestupný uzel. Sluneční kotouč se v nich nachází ve dnech rovnodenností: Průchod vzestupným uzlem předznamenává nástup teplejší poloviny roku, průchod sestupným uzlem naopak té chladnější. V našem případě bude tedy Slunce ležet ve vzestupném uzlu a Luna téměř přesně naproti bude stát blízko sestupného uzlu.[e]

    Souběh jarní rovnodennosti s jarním úplňkem je vzácný ale nikoliv výjimečný. Platí, že k souběhu jarní rovnodennosti s úplňkem dochází každých 19 let.[a]

      
    Obr. Poloha Slunce a Luny na zvířetníku v době rovnodennosti 20. 3. 2019.[5]

     

    Postavení 4 planet

    Pozornost si zaslouží postavení prvých čtyř planet sluneční soustavy v době jarní rovnodennosti (a prvního jarního úplňku). Budou společně vytvářet téměř tvar kříže.

    Obr. V okamžiku jarní rovnodennosti (20. 3. 2019 22:58) leží Měsíc, Země, Merkur a Slunce téměř v zákrytu. Společně s Venuší vpravo a Marsem vlevo (případně se vzdálenou planetkou Eris) vytvářejí planety kříž resp. tvar písmena T.
    Obrázek je vizualizační model[c] - velikosti a vzdálenosti nebeských těles neodpovídají skutečnosti.

     

    Z pohledu astrologie dochází k zajímavému postavení planet vůči sobě navzájem:

    Slunce - opozice s  Lunou, kvadratura s Jupiterem
    Měsíc - opozice Slunce, opozice Merkur, trigon Mars, kvadratura Jupiter, trigon Saturn
    Merkur - opozice Luna, kvadratura Jupiter
    Venuše - kvadratura Mars, sextil Jupiter
    Mars - trigon Luna, kvadratura Venuše
    Jupiter - kvadratura Slunce, kvadratura Luna, kvadratura Merkur

    Obr. Horoskop (radix) - astrologický diagram zachycující postavení nebeských těles (20. 3. 2019 - 22:59, Praha).[3]

     

    Noční obloha

    V okamžiku jarní rovnodennosti (20. 3. 2019 - 22:59) bude na nočním nebi k vidění Luna téměř v úplňku. Svítit na náš svět bude z hlavy Panny. Na obloze bychom mohli sledovat i čtyři další souhvězdí zodiaku - Lva, Raka, Blížence a Býka. Jejich hvězdy ale budou přesvíceny paní Lunou. Spatřit bychom mohli výrazné hvězdy souhvězdí Oriona. Právě toto zapadající souhvězdí povede procesí zodiaku za obzor.


    Obr. Obloha nad Evropou při jarní rovnodennosti 20. 3. 2019.

    Někde dole, na opačné straně kruhu zvířetníkových souhvězdí, právě Slunce vstupuje do znamení Berana. Z hlediska střídání věků opouští Slunce pomalu souhvězdí Ryb a míří do souhvězdí Vodnáře.

    Podívejme se na naši Galaxii. Její nejbližší ramena krášlí naše nebe v podobě Mléčné dráhy. Jejím středem prochází galaktický rovník. Severní galaktický pól leží u hlavy souhvězdí Panny. Pokud bychom se tímto směrem zadívali a na plochu mapy promítli celý prstenec Galaxie, získali bychom následující obrázek:


    Obr. Severní galaktický pól (NGP) obkružuje Mléčná dráha (její osa je galaktickým rovníkem). Z pólu vybíhá pavučina galaktických souřadnic.  Čas - jarní rovnodennost 20. 3. 2019, 22:58.

    Mléčná dráha obtáčí náš svět jako nebeský had požírající svůj vlastní ocas. Na hlavu hada (na jádro Galaxie) ukazuje souhvězdí Střelce. Na protilehlou stranu nebeského hada míří kyj Oriona. Blízko hlavy Panny leží severní galaktický pól, kol kterého se nebeský had vine. Kružnici galaktického rovníku protíná ekliptika - dráha Slunce.
    Naše doba je charakterizována tím, že body slunovratu na ekliptice (viz červené šipky) leží současně na galaktickém rovníku - středu Mléčné dráhy. To znamená, že například při zimních slunovratech stojí Slunce přímo nad centrem naší Galaxie, v tlamě mýtického nebeského hada. Střelec tedy míří na bod zimního slunovratu a kyj Oriona na slunovrat letní.
    Stejně tak pro naši dobu platí, že body rovnodennosti na ekliptice leží v těsné blízkosti galaktických pólů (viz žlutá šipka, druhý bod zde není vidět). V období jarních rovnodenností Slunce stojí v těsné blízkosti jižního galaktického pólu (mimo obrázek). A pokud je právě úplněk, pak Luna leží na protilehlém místě nebeské klenby - v těsné blízkosti severního galaktického pólu.
    Na obrázku skutečně vidíme, že v době jarní rovnodennosti 20. 3. 2019 Luna těsně před svým úplňkem doputovala k severnímu galaktickému pólu (NGP), ležíc v hlavě Panny. V hlavě nebeského hada se ocitá Jupiter.

     

    Ranní obloha

    S přicházejícím ránem 21. 3. 2019 bude na západním obzoru zapadat Luna a na východním obzoru vycházet Slunce. Pokud by nebyla obloha osvícena východem  Slunce, viděli bychom Mléčnou dráhu protínat jižní obzor přesně uprostřed mezi Lunou a Sluncem. Jupiter by ležel v ústech nebeského hada. Mezi ním a Sluncem by na niti ekliptiky byly rozmístěny korálky - Merkur, Venuše a Saturn.

    Obr. Obloha při rozbřesku 21. 3. 2019. Vpravo zapadá Luna, vlevo vychází Slunce. Uprostřed se klene Mléčná dráha - nebeský had (galaktický rovník). Zeleně - horizont, žlutě - ekliptika, modře - nebeský rovník.

    ---- pokračování příště ---

     


    [a] K poslednímu podobnému souběhu jarní rovnodennosti a úplňku došlo 20. 3. 2000.

    Periodu opakování souběhu rovnodennosti a lunárního úplňku snad nejlépe vystihuje Metonův cyklus.
    Metonův měsíční cyklus (neboli Enneadecaeteris = devatenáctice) je společných násobkem tropického roku a synodického měsíce. 19 slunečních roků (= 6939,602 dne) dosti přesně odpovídá 235 lunárních měsíců (= 6939,688 dne). Rozdíl činí asi 2 hodiny. Tropický rok je doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody středu slunečního disku jarním bodem (tedy perioda jarních rovnodenností).
    Zjednodušeně lze říci, že stejné fáze Měsíce se opakují ve stejných dnech po devatenácti letech.

    [b] Stellarium 0.16.1  Stellarium Developers. http://stellarium.org/
    [c] SOLAR SYSTEM FREE ONLINE MODEL OF SOLAR SYSTEM AND NIGHT SKY. Invented and Developed by INOVE [online]. 2018 [cit. 2018-12-30]. Dostupné z: https://www.solarsystemscope.com/
    [d] Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem. V době rovnodennosti dopadají sluneční paprsky na zemský povrch kolmo k zemské ose. Pokud bychom jednu paži namířili k místu na obloze, kde v noci svítí Severka a druhou paži mířili ke Slunci, pak obě naše paže budou svírat celý den pravý úhel. Znamená to, že stín libovolného pevného bodu se pohybuje v průběhu dne po přímce (zeměpisně je to rovnoběžka). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost. Toto pozorování lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení a podobně.

    V době rovnodennosti je délka dne a noci téměř stejná. Protože sluneční kotouč není bod ale má úhlový průměr přes půl stupně a v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních paprsků, setrvá Slunce na naší obloze v den rovnodennosti 12 hodin a 10 minut, zatímco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem.

    [e] Za uzly zde považujeme oba průsečíky ekliptiky s nebeským rovníkem. Existují i lunární uzly - průsečíky ekliptiky a dráhy Luny. Měsíc se nepohybuje přesně po ekliptice, jeho dráha je od ekliptiky (dráhy Slunce) mírně vychýlena.
       

    [1] Slunce - slunovrat a rovnodennost. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006040001
    [2] Měsíc (I.) - měsíční fáze a kalendář. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006060002
    [3] Osobní horoskop - radix. Najdi.se [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://najdise.cz/
    [4] Cykly zatmění: Starověké hvězdářství VII. - Měsíc (V.). Mýty a skutečnost [online]. 2017 [cit. 2019-03-22]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=lunarni-cykly-pro-vypocet-zatmeni&cisloclanku=2017110001
    [5] Poloha Slunce a Měsíce na zvířetníku. Kalendar.beda.cz [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné z: https://kalendar.beda.cz/poloha-slunce-a-mesice-na-zviretniku


    Vytvořeno: 18.3.2019 


    Související články:
    Biblická proroctví I (05.01.2006)
    Nevyplněná proroctví - Izajáš (28.12.2006)
    Nevyplněná proroctví - Jeremjáš (05.01.2006)
    Nevyplněná proroctví - Ezechiel (05.01.2006)
    Daniel I - Proroctví ex eventu (10.11.2006)
    Daniel II - Prorokovy omyly (14.01.2006)
    Daniel III - Daniel 7 (05.01.2006)
    Daniel IV - Daniel 9 - čtvrté proroctví , proroctví o spasiteli (05.01.2006)
    Daniel V - Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady (25.12.2005)
    Biografie podle nepochopených proroctví (15.02.2007)
    Spasitel z Nazareta? (20.08.2006)
    Pomýlený Matouš (10.03.2007)
    Pokřivená proroctví (10.01.2006)
    Matouš a chybějící proroctví (11.01.2005)
    Proroctví o ukřižování - žalm 22 (29.08.2016)
    Satanův trůn (28.07.2007)
    Proroctví pro rok 2024 (30.12.2023)
    Nostradamus - Slované (26.03.2023)
    Nostradamus - náhrobek velkého Římana, otrava a posvátný kalich. (03.03.2023)
    Nostradamus - kosti velkého Římana a země třesení. (23.02.2023)
    Další proroctví pro rok 2023 (31.12.2022)
    Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus (II) (21.12.2022)
    Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus (16.12.2022)
    Tři zatmění apokalypsy (24.10.2022)
    Proroctví pro rok 2022 - střední Evropa, Ukrajina a Rusko (10.10.2022)
    Proroctví pro rok 2022 (02.10.2022)
    Božský šperk (22.07.2022)
    Zjevení Janovo - covid, válka, hladomor? (10.05.2022)
    Prorok F. M. Dostojevskij (16.04.2022)
    Naděje ze země od východu (04.10.2021)
    Výběr z proroctví 2021 (15.09.2021)
    Proroctví svatého Malachiáše (31.08.2021)
    Očkování proti COVID-19 - novodobé náboženství? Část 2. (28.08.2021)
    Očkování proti COVID-19 - novodobé náboženství? (28.08.2021)
    Zjevení 2021-08 (15.08.2021)
    Je očkování proti COVID-19 apokalyptickým znamením šelmy? (21.07.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie II.6 a piktogram Osek - Březina 2019 (19.04.2021)
    COVID - kruhy v obilí (I.) (20.03.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie II.6 (14.03.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie III.91 a I.63 (03.03.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie II.65 (27.02.2021)
    Nostradamus a COVID (30.01.2021)
    Prst Boží (31.12.2020)
    Výběr z proroctví (30.12.2020)
    Proroctví o maskách/rouškách a nemocích? (14.10.2020)
    Proroctví pro rok 2020 (12.01.2020)
    Proroctví pro rok 2019 (30.12.2018)
    Boží dar - pohled na nebesa (01.06.2016)
    Homosexualita a válka pohlaví (22.02.2014)
    Bileám (12.05.2005)
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 18. 03. 2019 | Aktualizováno: 19. 03. 2019 | 6410 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.