Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Tedy pokud Vám dobře rozumím, Sumeřané považovali nejen Zemi, ale ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Tedy pokud Vám dobře rozumím, Sumeřané považovali nejen Zemi, ale ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Tedy pokud Vám dobře rozumím, Sumeřané považovali nejen Zemi, ale ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Sumerská kosmologie:
    "Nebeská tělesa jsou na pečeti zobrazena jako koule z praktického d ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Sumerská kosmologie:
    "Nezdá se dost podivné, že staří Sumeřané považovali Zemi za plocho ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Kdo jsem?:
    "Ste obyčajná ženská, ktorá si o sebe myslí viac, ako je únosné." (Mýtické nadpřirozené bytosti)
  • Vznik a vývoj

    Klášter nebo hrnčířská dílna?

    Bible-Vznik -- Klášter nebo hrnčířská dílna?

        

    Svitky od Mrtvého moře

    Klášter nebo hrnčířská dílna?

    Encyklopedie Diderot[1]

         Kumrán, místo u Mrtvého moře, kde byly po 2. světové válce objeveny zbytky sídliště, obývaného esejci. Členové kumránské obce pečlivě dodržovali náboženské předpisy judaismu, měli společný majetek, složitou vnitřní hierarchii a očekávali příchod konce světa – boj Synů světla se Syny tmy. Sídliště zaniklo kolem roku 70, zachovaly se však rukopisy, ukryté v jeskyních: biblické texty, komentáře k nim, vlastní literatura. Objev vyvolal široké diskuse o vztahu Kumránu k ranému křesťanství; ohlasy učení Kumránu patrné v Novém zákoně.

    Nejstarší dochované svitky biblických textů pocházejí z Kumránu u Mrtvého moře. Dva tisíce let staré texty umožnily srovnání se základními spisy judaismu i křesťanství. Až do doby objevu svitků z Kumránu se za nejstarší hebrejský rukopis Hebrejské Bible považoval text obsažený v Codexu Leningradensis pocházející zhruba z roku 1000 n. l. (viz Leningradský kodex). Svitky od Mrtvého moře jsou tedy o více než tisíc let mladší.

    Nálezy v Kumránu u Mrtvého moře znamenaly téměř revoluci v biblistice a jsou stále obestřeny mnoha omyly a mýty.

     

    Klášter sekty Esejských?

    Svitky od Mrtvého moře byly nalezeny v několika jeskyních. Při dalších archeologických pracích bylo nedaleko jeskyní objeveno osídlení sahající zhruba k roku 130 př. n. l.[2]

    Při archeologických vykopávkách bylo nalezeno množství vodních nádrží, které někteří badatelé ztotožnili s rituálními lázněmi jedné ze židovských sekt.  V jeskyních se uchovaly nejen biblické, „deuterokanonické“ a „apokryfní“ spisy, ale také věroučné texty přiřazované nejčastěji židovské sektě Esejců. Právě s Esejci začala být kumránská komunita ztotožňována.
    Svitky od Mrtvého moře byly spojovány s osídlením Kumránu a tedy se sektou Esejských. Dnes nalezneme stovky knih a článků, popisujících pravděpodobný život v kumránském klášteře i to, jak Esejci psali a nakonec ukryli svaté Písmo v okolních jeskyních.
    Kumrán je představován jako odlehlé pokojné místo, kde sekta Esejských vedla svůj asketický přísně nábožný život v odloučení od okolního světa, jehož zánik očekávala každým dnem.

    Ve skutečnosti se však komplex staveb a jeskyní nacházel pouhý půlden chůze od Jericha. Ležel blízko dvou významných cest směřujících do Jeruzaléma a k Mrtvému moři.[4]

    Někteří odborníci byli již od počátku skeptičtí a tvrdili, že neexistuje jediný důkaz spojující svitky od Mrtvého moře s blízkým osídlením v palestinském Kumránu. Zřejmě měli pravdu.

     

    Hrnčířská manufaktura

    Izraelští archeologové Jitzak Magen (Yizhak Magen) a Juval Peleg (Yuval Peleg), zkoumající kumránskou lokalitu více než deset let, přišli nedávno s tvrzením, že soubor staveb v Kumránu sloužil jako velká hrnčířská dílna.  Archeologové objevili na místě hrnčířskou pec, neporušené nádoby i odhozené zmetky a tisíce úlomků keramiky. V opuštěných vodních nádržích archeologové našli velké zásoby hrnčířské hlíny. [3]

    Podle archeologických nálezů získala kumránská osada svůj současný půdorys ve 2. stol. př. n. l. Jeho podoba odpovídá standardní vojenské architektuře té doby a tedy i dalším pevnostem v kraji. Kumrán byl zřejmě pouhým článkem v řetězu malých pevností. Přebývala zde vojenská posádka chránící jižní hranice izraelského státu.[4]
    Příchod římských vojsk vše změnil. Roku 63 n. l. posunul římský vojevůdce Gnaeus Pompeius hranice Římské říše v oblasti dnešního Izraele. Pevnost Kumrán se stala z vojenského hlediska nepotřebnou a byla vyklizena. Začínala nová etapa osídlení.  Podle Magena se ani tato perioda neshoduje s představou Kumránu jako náboženského centra esejské sekty. Z vojenské pevnosti se zřejmě stala hrnčířská manufaktura. Noví obyvatelé rozšířili tři zásobníky vody tak, že zabíraly velkou část obytných prostor. Další příbytky však nestavěli. Po detailním průzkumu došli archeologové k závěru, že v Kumránu nežilo dvě stě padesát osob, jak se dosud uvádělo, ale nejvýše dvacet pět. Více obyvatel by muselo bydlet ve stanech nebo přímo v jeskyních.[4]

    Také podoba nádrží neodpovídá náboženským pravidlům, voda v nich nepochází z pramene. Nádrže navíc obsahovaly množství bahna, které bylo považováno za nečisté. Podobně nejisté je i určení několika dalších nádrží. K čemu tedy nádrže sloužily? V Kumránu bylo již v padesátých letech objeveno velké množství neporušených kusů keramiky. Tolik talířů a misek by bylo příliš i pro komunitu esejců s dvěma sty padesáti členy. Je pravděpodobné, že se v Kumránu nádobí vyrábělo. Místo náboženského střediska mohl být Kumrán prostě jen obyčejnou keramickou dílnou, kterou provozovala jedna početnější rodina.[4]      

    Esejci se podle starověkých autorů živili zemědělstvím. Půda v okolí Kumránu nic takového nedovolovala s výjimkou pěstování datlí. K jejich uchovávání sloužily nádoby podobné těm, v nichž se nacházely spisy ukryté v jeskyních.[4]   

    Dalším sporným nálezem byly hliněné nádoby s obsahem zvířecích kostí. Zastánci esejského osídlení v nich viděli důkaz zápalných obětí. Dvojice izraelských archeologů tvrdí, že kosti nenesou stopy po ohni ale po vaření. Do hliněných nádob zakopaných v zemi mohly být ukládány zbytky mrtvých těl zvířat, které by jinak přitahovaly pozornost šelem.[4]    

    Nelze samozřejmě vyloučit, že místo bylo hrnčířskou dílnou i klášterem zároveň. Dosud však nebyl nalezen ani jediný důkaz existence kláštera. I když polemika kolem původu svazků nekončí, je pravděpodobné, že esejská komunita na místě nikdy nesídlila a autory vzácných památek je třeba hledat jinde. Přesto spojení mezi Kumránem a vzácnými texty existuje. Většina svitků byla uchovávána v hliněných nádobách a ty podle Jitzaka Magena z kumránských dílen skutečně pocházejí.[3]

     

    Původ svitků od Mrtvého moře

    Tradiční výklady tvrdí, že spisy se do jeskyní dostaly v roce 68 n. l. Ukryli je tam členové sekty, kteří se obávali příchodu římských legií císaře Vespasiana. Skutečnost byla zřejmě jiná.   

    Již v roce 1994 uvedl Norman Golb z chicagské univerzity, že spisy nalezené v kumránských jeskyních pocházejí ve skutečnosti z Jeruzaléma. Svitky obsahují příliš mnoho rozdílných náboženských myšlenek na to, aby mohly být dílem jediné esejské či jiné sekty.  K podobnému závěru došla i dvojice výše uvedených izraelských archeologů.[4]

    Pokud v Kumránu nesídlili esejci, pergameny a papyry tam uložil zřejmě někdo jiný. Podle chaotického rozmístění svitků se dá předpokládat, že byly schovány do jeskyní ve spěchu, což vylučuje činnost organizované sekty, která by tato místa využívala delší dobu. Dvojice archeologů datuje uložení svitků do roku 68, kdy Římané ničili města v Judeji. Svitky by v takovém případě pocházely převážně ze synagog umístěných na tomto území a rozhodně nemusí být jen výtvorem jedné náboženské skupiny, jakkoli silný mohl být její vliv.

    Prof.Golb je přesvědčen, že svitky byly přivezeny z jeruzalémských knihoven utečenci během Římské války. Archeologové Magen i Peleg potvrzují, že v uvedeném období byl Kumrán důležitou křižovatkou spojující Jeruzalém a pobřeží Mrtvého moře. To vše je důležité vědět dříve, než se začneme podrobněji zaobírat texty od Mrtvého moře. Začneme tajemným měděným svitkem, který nedává spát mnohým hledačům pokladů...

     

    ... pokračování příště ...


    [1] Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM 
    [2] Zbíral David. Esejci v Kumránu a svitky od Mrtvého moře.
    www.davidzbiral.webzdarma.cz/Kumran.htm
    [3] Vainert Luděk. Slavné svitky nejsou z Kumránu. Lidovky.cz
    lidovky.zpravy.cz/slavne-svitky-nejsou-z-kumranu-d3m-/ln_veda.asp?c=A060818_135226_ln_veda_vvr
    [4] Kumránské rukopisy. Grano Salis (převzato z SCIENCES ET AVENIR, Paříž)
    www.granosalis.cz/article.php?sid=3574

        


    Vytvořeno: 25. 09. 2006


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 25. 09. 2006 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 16198 přečtení | Počet komentářů: 29 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.