Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Re: :
    "V článku uvádím, že to, že židovský kalendář začíná návštěvou nejv ... " (Nibiru - kdy přiletí?)
  • vdaka:
    "Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane pozn ... " (Duše do nebe)
  • Hvězdářství

    Lunární cykly pro výpočet zatmění

    Starověké hvězdářství VII. Měsíc (V.)

        

    Starověké hvězdářství VII.         Měsíc (V.)

    Lunární cykly pro výpočet zatmění

     

    Luna nám může odměřovat celou řadu časových cyklů trvajících desítky dní i desítky let. Tyto časové periody nazýváme lunárními cykly. Lunární cyklus je určitá časová perioda, během které se Měsíc dostane z jisté polohy či stavu zpět do stejné polohy/stavu z hlediska pozemského pozorovatele.

    Některé lunární cykly nám mohou pomoci stanovit pravděpodobné datum, kdy dojde k zatmění Měsíce či Slunce.

     

    Proč sledovat zatmění

    Sledovat zatmění Měsíce či Slunce či dokonce předpovídat blížící se zatmění byl jeden z největších úkolů hvězdářů mnoha předvěkých a starověkých civilizací. Dnes tyto kultury považujeme za zaostalé a pohanské. Panuje všeobecná představa, že pokud naši předkové spatřili zatmívající se Slunce nebo Měsíc, propadali panice. Báli se prý, že snad tato nebeská světla navěky zhasnou. Vládcové tyto úkazy měli zneužívat ke strašení a ovládání  poddaných. Možná, že tomu tak skutečně někdy a někde bylo.      
     

    Zasvěcení mudrcové mnoha kultur však věděli, že cyklické děje na obloze odměřují náš čas a vymezují podmínky pro náš život. Věděli, že jevy na nebeské klenbě mohou pro nás být poselstvím, oslavou, radou ale i varováním. Věděli, že zatmění Luny a Slunce má nesmírný význam pro život lidí i život na zemi všeobecně. Tato tajemství jsou dnes téměř zapomenuta, život prohlašován za náhodu a svět za mechanický stroj bez ducha. Lidé jsou odváděni od přímého kontaktu s ději na obloze. Mají se upnout jen sami na sebe, zavrhnout víru a spiritualitu a zničit tak sami sebe. Avšak ti, kteří snad přežijí a bude jim dána šance položit základ novému věku, si musí uchovat dar sledovat nebe a porozumět.

     

    Lunární cykly pro výpočet zatmění

    Cykly jsou zde přehledně seřazeny a vysvětleny pro praktické použití. Pozornost je dána zejména cyklům souvisejícím se zatměním Měsíce či Slunce.[a]

    Cyklus Trvání Popis dějů
    Lunární/synodický měsíc
    (Synodic month)
    29,531 dní Měsíc se vrátí do stejné lunární fáze, tedy do stejné polohy vůči Slunci (z hlediska pozemského pozorovatele).
    Siderický měsíc
    (Sidereal month)
    27,322 dní Měsíc se vrátí do stejné polohy na obloze mezi hvězdami (na nebeské klenbě z pohledu pozemského pozorovatele). Perioda oběhu Měsíce kolem Země vztahovaná ke hvězdám.
    Drakonický měsíc (Draconic/Draconitic month) 27,212 dní Měsíc se vrátí do stejného lunárního uzlu (průsečíku své dráhy s dráhou Slunce). Rozdíl mezi drakonickým a siderickým měsícem je dán pomalým posunem uzlu po ekliptice.
    Anomalistický měsíc (Anomalistic month) 27,555 dní Doba oběhu Měsíce vzhledem k perigeu (bodu svého největšího přiblížení k Zemi).
     
    Saros (Saros cycle) 223 lunárních měsíců Měsíc, Země a Slunce ve stejném vzájemném postavení. Zhruba se zopakuje stejné (příbuzné) zatmění Slunce/Měsíce. Místo viditelnosti zatmění se posune západně o 120° resp. 1/3 dne (8 hodin). Proto jsou z jednoho místa na zemi viditelné vždy asi dvě zatmění ze tří po sobě následujících.
    242 drakonických měsíců (rozdíl +51 min)
    6585,32 dny
    18 let a 11 dní, 7hodin, 43minut
    Lunovratový cyklus (Standstill cycle)Drakonická perioda (Draconic, Nodal period) 18,613 let Doba přesunu uzlu po ekliptice zpět do svého původního místa.Lunární uzel vykoná cestu po ekliptice (s oběžnou dobou přibližně 18 let proti směru oběhu planet).
    6798,38 dní
    Metonův měsíční cyklus (Metonic cycle) 19 let Doba, po níž fáze Měsíce připadne na stejné datum.  Za 19 let uplyne téměř přesně 235 lunárních měsíců (cykly slunečních let a lunárních  měsíců se setkají). Tatáž fáze Měsíce na stejném místě vzhledem ke vzdáleným hvězdám.
    235 lunárních měsíců
    6939,6 dní (6940 celých dní)
    Cyklus Exeligmos (Exeligmos cycle) 3 x saros Měsíc, Země a Slunce ve stejném vzájemném postavení (přesnější než saros). Trojnásobný saros. S větší pravděpodobností se zopakuje stejné (příbuzné) zatmění Slunce/Měsíce na stejném místě zemského povrchu.
    669 synodických měsíců
    726 drakonických měsíců
    717 anomalistických měsíců
    54 let 33 dní (19 756 dní)
    Kallippův měsíční cyklus
    (Callipus/Callippic cycle)
    76 let Doba, po níž fáze Měsíce připadne na stejné datum (přesnější, než metonův cyklus).  Za 76 let uplyne téměř přesně 940 lunárních měsíců (cykly slunečních let a lunárních  měsíců se setkají). Rovná se čtyřem Metonovým, ze kterých čtvrtý je zkrácen o 1 den.
    940 lunárních měsíců
     
     

    Většina hodnot v tabulce je zaokrouhlena. Rokem je myšlen tropický (solární) rok (cyklus, kdy se Slunce vrátí do stejné polohy na obloze mezi hvězdami).

    Lunární/synodický měsíc

    Lunární měsíc je nejlépe pozorovatelným měsíčním cyklem. Nejvýraznějším projevem Luny je cyklická změna tvaru kotouče.  Od úzkého srpku dorůstá k tvaru písmena D a dále přes plochu vypouklého vejce k plnému kotouči - úplňku. Takto výraznou změnou tvaru neprochází žádné jiné nebeské těleso na obloze.

    Doklady o sledování a znalosti lunárního cyklu pocházejí již z doby před 20 000 lety.[2]

    Lunární (synodický) měsíc je definován jako perioda změn lunárních fází. Jakmile se Měsíc vrátí do stejné lunární fáze, uplynul lunární měsíc. Cyklus trvá přibližně 29,53 (hodnota je proměnlivá 29,27 až 29,83 dní). Pro praktická pozorování zaokrouhlujeme trvání periody na 29 ½ dne.

    Dříve lidé mohli počítat trvání lunárního cyklu střídavě 29 dní a 30 dní. Lunární měsíc byl základem kalendáře řady kultur.

    Siderický měsíc

    Měsíc se vrátí do stejné polohy na obloze mezi hvězdami (na nebeské klenbě z pohledu pozemského pozorovatele). Perioda oběhu Měsíce kolem Země vztahovaná ke hvězdám. Můžeme také říci, že během siderického měsíce projde Luna celým zvířetníkem - tedy pásmem 12 souhvězdí na ekliptice.

    Siderická oběžná doba Měsíce byla prokazatelně známa ve 2. stol. př. n. l.[4] Cyklus trvá přibližně 27,32 dní. Pro praktická pozorovávání můžeme zaokrouhlit na 27 ⅓ dne.

    Siderický měsíc nebyl pro praktické účely tak důležitý jako lunární měsíc.

    Drakonický měsíc

    Měsíc se vrátí do stejného uzlu (průsečíku své dráhy s dráhou Slunce). Cyklus trvá 27,21 dní. Je tedy o něco málo kratší, než siderický měsíc. Rozdíl mezi drakonickým a siderickým měsícem je dán pomalým posunem lunárního uzlu po ekliptice.

    V průběhu drakonického měsíce nastává dvakrát zarovnání Slunce a Měsíce (a Země) přesně do přímky. Měsíc se dostává do roviny ekliptiky.

    Praktičtější je počítat drakonický měsíc jako dobu mezi dvěmi severními či jižními lunovraty. Ty lze vypozorovat snadněji.

    Anomalistický měsíc

    Doba oběhu Měsíce vzhledem k perigeu (bodu svého největšího přiblížení k Zemi). Anomalistický měsíc je asi o 6,5 hodiny delší, než siderický měsíc. Cyklus trvá asi 27,55 dne. Pokud je Luna nejblíže zZemi, pak k dalšímu stejnému přiblížení dojde za anomalistický měsíc.

     

    Saros

    V rámci jednoho cyklu saros se Měsíc, Země a Slunce ocitají znovu ve stejném vzájemném postavení. Cyklus trvá zhruba 223 lunárních měsíců (asi 18 let a 11 dní, tj. 6585,32 dní). Saros je jeden z nejznámějších cyklů zatmění. V této periodě se zhruba opakuje typově stejné (příbuzné) zatmění Slunce či Měsíce. Každým cyklem se však posunuje začátek zatmění o 8 hodin později. Místo viditelnosti zatmění se tak posouvá o 120° západně od místa, kde bylo  zatmění předchozího cyklu saros. Proto jsou z jednoho místa na zemi viditelné vždy asi dvě zatmění ze tří po sobě následujících v rámci stejné řady saros.

    Tento astronomický cyklus pravděpodobně znali již chaldejští hvězdáři (Novobabylónské období, cca. 600 př. n. l.). Z dlouhodobých pozorování zatmění odvodili periodu mezi příbuznými zatměními, nazvanou později saros. S užitím cyklu saros mohli snadněji předpovídat zatmění Měsíce.[1]
    Byli si vědomi, že pokud nastalo zatmění Měsíce, může nastat další podobné (příbuzné) zatmění tehdy, kdy nastane další úplněk (tedy se dokončí lunární cyklus) a Luna se ocitne v uzlu (dokončí se drakonický cyklus). Určili, že k souběhu obou cyklů dojde po uplynutí 223 lunárních měsíců resp. 242 drakonických měsíců. Rozdíl zde činí asi 51 min. To znamená, že sice nastane zatmění ale to může být pozorovatelné až v oblasti vzdálené 51 minut pohybu Měsíce po obloze.

    223 synodických měsíců přibližně odpovídá 242 drakonickým měsícům ale také 239 anomalistickým měsícům. V rámci cyklu tak dochází ke geometricky podobným zatměním. Luna je stejně vzdálena od Země, vzhled zatmění a délka jsou si podobné (právě díky fázi s anomalistickýcm měsícem). Po uplynutí cyklu saros Luna přibližně dokončí celý počet svých lunárních, synodických, drakonických a anomalistických cyklů (241, 223, 242, a 239) a vzájemná geometrie Země - Slunce - Měsíce je opět téměř identická: Luna je ve stejné fázi, nachází se ve stejném uzlu dráhy a ve stejné vzdálenosti od Země. Vzhledem k tomu, že saros se blíží celému počtu let (18 let), je Země i zhruba stejně vzdálena od Slunce i stejně nakloněna, takže je i stejné roční období. [18] 

    Během jednoho cyklu saros nastane zhruba 40 slunečních zatmění (z toho asi polovina úplných nebo prstencových) a o něco méně lunárních zatmění.[d]

    Cykly saros jsou číslovány. V naší době probíhají cykly 117 až 156.

    Přesnější cyklus je tvořen 19 drakonickými roky[b] (6585,78 dnů). Tehdy se zopakuje vzájemná poloha Slunce, Měsíce a uzlů měsíční dráhy.[11]

     

    Metonický (Metonův) cyklus

    Po uplynutí cyklu nastane tatáž fáze Měsíce na stejném místě vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Metonický či metonův měsíční cyklus je společných násobkem tropického roku a lunárního měsíce (cykly tropických let a lunárních měsíců se setkají). Cyklus trvá 235 lunárních měsíců resp. 19 tropických let. Po uběhnutí metonického cyklu připadne fáze Měsíce na stejné datum. 

    Metonický cyklus řeší problém nesoudělnosti lunárních cyklů se solárními. Jejich poměr je zhruba 235:19. Během 19 tropických let proběhne 235 celých novoluní, které tvoří tzv. metonický cyklus. Po devatenácti solárních letech se Měsíc ukáže ve stejné fázi na stejném místě pozadí hvězd.

    19 tropických roků (= 6939,602 dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků.

    Cyklus znali již chaldejští hvězdáři. Řekové cyklus podrobně analyzovali (433 př. n. l.).[4]

    Metonický cyklus (a také Kallipův cyklus - Callipic cycle) byl používán pro kalibraci lunárního/solárního kalendáře. Je rovněž blízký cyklu zatmění a mohl být používán pro předpověď zatmění (přestává však platit po 4 až 5 cyklech). Staří Řekové již znali přesnější cyklus.

    Homér v Odyseji nechává Odyssea, aby se vrátil ke své Penelopě přesně devatenáct let poté, co opustil svou rodnou Ithaku.[3]

    Ve Stonehenge stálo 19 modrých kamenů v linii podkovy. Největší menhir ve Francii, Le Grand menhir brisé d'Er Grah (cca. 4700 př. n. l.), byl součástí systému 19 menhirů postupně se zmenšujích. Velký kámen stojící v megalitické hrobce La Table des Marchands má vyryto 19 značek ve tvaru půlměsíce.[c]

     
    Obr. Odysseus přivázán ke stěžni k ochraně před zpěvem sirén.
    480-470 př. n. l.
    [13]

    Ještě přesnější, než Metonův cyklus je perioda 334 let (4131 lunací) s odchylkou 1/11598 dne za rok.  

    Lunovratový cyklus

    Luna kříží ze severu na jih dráhu Slunce (ekliptiku). Oba protilehlé body, kde cesta Měsíce kříží cestu Slunce se nazývají uzly. Uzly se posouvají po ekliptice a vykonají celý okruh za zhruba 18,6 let.
    Lunovratový cyklus či drakonická nebo uzlová perioda je doba, za kterou se lunární uzel vrátí zpět do svého původního místa na ekliptice (proti směru oběhu planet).

    18,613 juliánských let   tj. 6798,33 dny [12]

    Luna, podobně jako Slunce, se pohybuje mezi dvěmi mezemi - lunovraty. Mezní lunovrat se vrací v cyklu 18,6 let. Zhruba 9 let překračují extrémní postavení Luny maximální postavení Slunce. Lunovratové pozice Měsíce jsou tedy větší než slunovratové pozice Slunce. Zbývajících 9 let je tomu naopak - Měsíc nikdy nedosáhne mezních poloh slunečního kotouče.

    Luna tedy dosahuje jednou za 18,6 let svých mezních poloh (severní a jižní deklinace/azimut).

    V období vysokého lunovratu můžeme spatřit zákryt Luny s Plejádami, které leží asi 4° nad ekliptikou. V období  nízkého lunovratu, které nastává o 9 let později, míjí Luna Plejády v uctivé vzdálenosti. Luna se tedy přibližuje Plejádám v rámci svého lunovratového cyklu.
    Na obrázku vpravo Luna překrývá Plejády (4.12.2006 v období vysokého lunovratu).
         

     

    Megalitický komplex ve Francouzské Bretani mohl sloužit pro pozorování lunovratového cyklu. 19 menhirů, kde největším byl Le Grand menhir brisé d'Er Grah, možná vyznačovalo Metonický cyklus 19 let. Stejně tak 19 značek na dalším zbytku dolmenu v blízké megalitické hrobce La Table des Marchands.
    Někteří badatelé však počet menhirů i značek spojují s lunovratovým cyklem trvajícím 18,6 tropických let. 

     

        
    Obr. Rozbitý menhir Le Grand menhir brisé d'Er Grah (Francie, Locmariaquer, 4700 př. n. l.). Největší známý blok kamene, který byl přesunut a postaven lidmi neolitické kultury. [14]  

     
    Např. prof. A. Thom se domnívá, že Velký menhir mohl sloužit jako lunární ukazatel. Sledováním záměrného kamenného sloupu z okolí bylo možné určit lunární periodu 18,6 let.

    Obr. vpravo. Menhir sloužil jako obří kamenný ukazatel mezních východů a západů Měsíce. Existovalo 8 bodů určujích směry lunárních západů a východů při lunovratech. [15]

        
     

    Stonehenge

    Stonehenge je snad nejznámějším komplexem menhirů a kamenných kruhů. Ve Stonehenge bylo objeveno několik kruhových linií děr, ve kterých snad byly kdysi zasazeny dřevěné kůly odměřující čas. O přesném použití systémů děr se vedou spory. Je však pravděpodobné, že je lze spojit se sledováním periodicity Měsíce.

    Jeden z klíčových kamenů (heel-stone) je orientován na východ Měsíce přesně mezi jeho krajními polohami při severním velkém a malém lunovratu.

    Ve Stonehenge byly nalezeny čtyři linie o počtu 19, 29, 30 a 56 jam.

    29 a 30 jam reprezentuje lunární měsíc (29,5 dne).

    19 jam se nachází uvnitř velkého sarsenového kruhu trilitů. Stály v nich menší modré kameny, které mohly vyznačovat metonický cyklus.[f]

        
    Obr. Počítačový model Stonehenge.   

     

    Vnější kruh 56 jam mohl mít spojitost se zatměním Měsíce. Podle prof. G. Hawkinse bylo 56 jam použito k výpočtu fází Měsíce a také k předpovědi měsíce v roce, ve kterém se očekávalo zatmění. Mohly zde být počítány i přílivy a odlivy moře.
    Kruh 56 jam se vztahoval k úplňkům (bez nich nemůže dojít k lunárnímu zatmění) a mohl sloužit jako počitadlo pro předpověď zatmění.

    Jak tento geniální počítač mohl fungovat? Po libovolném zatmění Měsíce bylo úkolem zjistit, kdy k němu dojde znovu. Po devatenácti solárních letech metonického cyklu byl Měsíc v úplňku ve stejný den ale v mírně jiné poloze na obloze. Kdy bude nejen v úplňku ale přesně na stejném místě v zákrytu se Zemí a Sluncem aby došlo k zatmění? Číslo je 18,61 roku. Stejná doba, kterou trvá putování kotouče Luny tam a zpět na horizontu, když se přibližuje a vzdaluje. Tak by bylo možné přesně zjistit polohu Měsíce a tedy i předpovědět příchod lunárního zatmění. Problém je se zlomky, jak začlenit číslo 18,61 do systému kamenů a kůlů? Číslo 56 je součtem čísel 19, 18 a 19. Pak se průměrný počet jam pro 1 rok liší o méně než 1% od 18,61. Tedy od čísla, které je zapotřebí pro sledování přesné polohy Luny na horizontu a předvídání období, kdy mohlo dojít k zatmění (3 x 18.6 = 55.8).

    +++ bude dokončeno +++

     

    Cyklus Exeligmos

    Měsíc, Země a Slunce ve stejném vzájemném postavení (přesnější než saros). Trojnásobný saros. S větší pravděpodobností se zopakuje stejné (příbuzné) zatmění Slunce/Měsíce. Exeligmos (v řečtině otočení kola) je přesnějším cyklem zatmění, než Saros.

    Řekové znali cyklus nejpozději od r. 100 př. n. l. Cyklus trvá 669 synodických měsíců neboli 54 let a 33 dní. Proč právě tolik? Jedná se o trojnásobek cyklu saros. Přibližně odpovídá i 726 drakonickým měsícům a 717 anomalistickým měsícům.

    Proč tato perioda tak dobře funguje pro předpověď dalšího zatmění? Pokud po zatmění uplyne celý počet synodických měsíců (např. 669), je Měsíc opět v úplňku resp. novu, což je prvou podmínkou zatmění. (úplněk pro zatmění Měsíce resp. nov pro zatmění Slunce). Pokud zároveň uplyne celý počet drakonických měsíců (tedy 726), jsou Slunce a Měsíc přesně zarovnány se Zemí (Luna leží v uzlu). To znamená, že někde na zemi lze pozorovat zatmění. A pokud právě uplynul i celý počet anomalistických měsíců (717), je Měsíc na stejném místě své dráhy (eliptické orbity). Zatmění musí být tedy podobné tomu předchozímu, co se týče zdánlivé velikosti Měsíce.

    Drakonické měsíce však nejsou v rámci cyklu Exeligmos přesně sfázovány s měsíci synodickými. 669 synodických měsíců je celkem asi o 2,5 hodiny kratší, než 726 drakonických měsíců. Mění se tedy mírně zeměpisná poloha, kde je zatmění pozorovatelné.  

    Vypočítat zatmění uměl mechanismus z Antikythéry. Byl objeven ve vraku římské lodi, která se potopila roku 67 př. n. l. blízko řeckého ostrova Antikythera. Mechanismus byl vyroben ve 2. či 1. stol. př. n. l.

    Zařízení modelovalo pohyb Slunce a Měsíce včetně jejich zatmění. Byl použito i diferenciální ozubené soukolí. Žádná civilizace na světě po následujících tisíc let stejně složité zařízení nevyrobila.[9]

    Zařízení používalo Kallipův (4 x metonický cyklus) cyklus i Exeligmos (3 x Saros. Je zde ciferník se spirálou rozdělenou v každém kole na 47 dílů, ukazující 235 měsíců v rámci metonického cyklu. Menší ciferník ukazuje 76 let Kallipova cyklu. Jiný ciferník obsahuje spirálu dělenou na 223 dílků představující Saros.[10] 

         
    Obr. Mechanismus z Antikythéry - největší zlomek. Národní archeologické muzeum, Atény.[9]

    Kallippův měsíční cyklus

    Kallippův cyklus je čtyřnásobkem Metonova cyklu (4 x 19 = 76 let) minus jeden den. Trvá 940 lunárních měsíců, tedy 76 let (27 759 dní). Rozdíl mezi 76 ročním oběhy Slunce a 940 lunacemi vydá na plný den jednou za 553 let.

    Za 76 tropických let uplyne téměř přesně 940 lunárních měsíců (cykly tropických let a lunárních měsíců se setkají).

    Doba, po níž fáze Měsíce připadne na stejné datum (přesnější, než Metonův cyklus). 

     

    Období zatmění

    Období zatmění (eclipse season) je jediným obdobím v roce, kdy je Slunce tak blízko jednomu z lunárních uzlů, aby mohlo dojít k zatmění. Jakmile pak v tomto období nastane úplněk, dojde zároveň k zatmění Měsíce. Jakmile nastane nov, dojde k zatmění Slunce. Pokud je Slunce dostatečně blízko uzlu, nastane úplné zatmění.
    V jednom kalendářním roce nastanou většinou 2 období zatmění (někdy i část třetího období). V jednom období zatmění dojde ke 2 až 3 zatměním (střídá se solární a lunární). Při zatmění jsou Měsíc, Země a Slunce téměř v jedné přímce. Z pohledu ze Země jsou Slunce a Měsíc v konjunkci (nov - zatmění Slunce) nebo opozici (úplněk - zatmění Měsíce).

    Období zatmění se střídají v rámci drakonického roku.[b] V rámci drakonického roku nastanou vždy právě dvě období zatmění. Drakonický rok je kratší než siderický/kalendářní rok. Proto se období zatmění v rámci kalendářních roků posouvají.
    Každé zatmění je odděleno od dalšího pěti až šesti synodickými měsíci. Období zatmění trvá 31 až 37 dní a opakuje se zhruba každých necelých 6 synodických měsíců (poloviny období zatmění jsou od sebe vzdáleny 173,3 dní), což je doba přechodu Slunce z jednoho uzlu do druhého (polovina drakonického roku).

    Během jednoho období zatmění dojde vždy alespoň k jednomu zatmění Slunce a jednomu zatmění Měsíce. Maximálně mohou nastat tři zatmění (solární, lunární a pak opět solární či obráceně). Je tomu tak proto, že mezi úplňkem a novem je necelých 15 dní (2 lunární týdny). Pokud nastane zatmění na samém počátku období zatmění, pak je zde dost času (30 dní) pro další dvě zatmění. Jinými slovy, protože je období zatmění (průměrně 34 dní) delší než synodický měsíc (29,5 dne), Luna se vždy ocitne nejméně dvakrát v novu či úplňku a někdy to stihne třikrát.

    Ke dvěma zatměním Slunce (částečným) v rámci jednoho období zatmění dojde tehdy, pokud se Měsíc v novu ocitne dostatečně blízko uzlu během dvou po sobě jdoucích měsíců. V jednom roce nastanou vždy nejméně 2 zatmění Slunce ale někdy jich může být až 5. Zda dojde k úplnému, prstencovému či částečnému zatmění závisí na zdánlivé velikosti Slunce a Měsíce (tedy na vzdálenosti Slunce a Měsíce od Země).

    Pokud k poslednímu zatmění (předešlého období zatmění) došlo na úplném začátku kalendářního roku, pak mohou proběhnout dvě další období zatmění a celkem tedy v kalendářním roce může nastat až 7 zatmění (1+3+3).

    Chaldejští hvězdáři podle záznamů hliněných astronomických tabulek (7. stol. př. n. l.) očekávali zatmění 5 či 6 měsíců po předchozím úkazu. Nevěděli však, která z obou možností nastane.[17]  Byli si tedy vědomi existence období zatmění.

     

    Pokračování příště.

     


    [a] V článku je Měsíc jako nebeské těleso psán s velkým "M". Měsíc s malým "m" znamená časový cyklus vztažený k Měsíci.
    [b] Drakonický rok (Draconic year, Draconitic year, eclipse year, ecliptic year) je čas, který potřebuje Slunce k návratu do stejného lunárního uzlu. Drakonický rok je kratší než siderický/kalendářní rok, protože se lunární uzly pomalu posouvají po ekliptice zpět.

    K zatměním dochází v průběhu jednoho měsíce každého půl roku drakonického roku. Během drakonického roku tedy nastávají dvě období zatmění. Průměrná délka drakonického roku je 346,6201 dní (asi 346 d 15 h).

    [c] Kámen v hrobce byl původně částí velkého menhiru. V jeho horní části je vytesáno 19 symbolů ve tvaru srpku Měsíce.
    [d] Někdy se udává 41 slunečních zatmění (15 úplných, 11 prstencových a 15 částečných)a 38 měsíčních zatmění. [17] 

    Každopádně ke slunečnímu zatmění dochází častěji, než zatmění lunárnímu. Měsíční zatmění je však pozorovatelné po delší dobu na mnohem větším území (celé noční straně zeměkoule). Sluneční zatmění je omezeno jen na malou oblast Země - do místa, kam právě dopadá měsíční stín (ten se pohybuje po zemském povrchu rychlostí asi 600 m/s a jeho šířka nikdy nemůže překročit 270 km). Každý cyklus začíná stínem Měsíce přecházejícím Zemi blízko severního či jižního pólu. Stín se šíří směrem k opačnému pólu až stín mine zemský povrch. Protože je oblast měsíčního stínu poměrně úzká, připadne na určité místo na Zemi úplné zatmění Slunce průměrně jednou za 200 let. Jinde se udává, že z jednoho určitého místa na Zemi je zatmění viditelné průměrně jen jednou za 360 až 410 let.

    Za 100 let nastane zhruba 238 zatmění Slunce a 154 pozorovatelných zatmění Měsíce. Každých 5 měsíců tedy nastane zatmění Slunce a každých 8 měsíců zatmění Luny (zhruba, v dlouhodobém průměru).[16] 

    Každý rok nastane 1 až 5 úplných zatmění Slunce. Úplné zatmění však trvá jen několik minut (max. 7 minut 31 sekund) a oblast, podél které je úplné zatmění možno pozorovat, nebývá širší než 270 km.

    [e]  

    [1] Krvavý Měsíc, zatmění Luny: Starověké hvězdářství VI. Měsíc (IV.). Mýty a skutečnost [online]. 2015 [cit. 2017-11-11]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2015090001
    [2] Měsíc (I.) - měsíční fáze a kalendář: Starověké hvězdářství IV. -- Měsíc (I.) - měsíční fáze a kalendář. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=mesic&cisloclanku=2006060002
    [3] Přispěvatelé Wikipedie, Astronomické cykly [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 24. 12. 2016, 14:31 UTC, [citováno 12. 11. 2017] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astronomick%C3%A9_cykly&oldid=14484989 >
    [4] Antická řecká astronomie: Astronomie ve starověku a antice. Historie astronomie [online]. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.physics.muni.cz/astrohistorie/node6.html
    [5] Wikipedia contributors, 'Antikythera mechanism', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 28 September 2015, 13:19 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Antikythera_mechanism&oldid=683149374 > [accessed 28 September 2015]
    [6] 8. říjen 2033 — Total Lunar Eclipse. TimeandDate.com [online]. [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.timeanddate.com/eclipse/lunar/2033-october-8
    [7] Hvězdářství - stará Mezopotámie. Mýty a skutečnost [online]. 2010 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2010020005
    [8] Přispěvatelé Wikipedie, Astronomické cykly [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 24. 12. 2016, 14:31 UTC, [citováno 10. 11. 2017] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astronomick%C3%A9_cykly&oldid=14484989 >
    [9] Přispěvatelé Wikipedie, Mechanismus z Antikythéry [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2017, Datum poslední revize 4. 10. 2017, 08:51 UTC, [citováno 11. 11. 2017] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mechanismus_z_Antikyth%C3%A9ry&oldid=15391862 >
    [10] What does it do? The Antikythera Mechanism Research Project [online]. 2008 [cit. 2017-11-11]. Dostupné z: http://www.antikythera-mechanism.gr/faq/general-questions/what-does-it-do
    [11] DIDAKTIKA ASTROFYZIKY: 7 Pozorování. MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA [online]. 2003 [cit. 2017-11-11]. Dostupné z: http://www.physics.muni.cz/astrodidaktika/didaktika_html/node9.html
    [12] Wikipedia contributors, 'Lunar node', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 26 July 2017, 09:46 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lunar_node&oldid=792405715 > [accessed 11 November 2017]
    [13] Википедия contributors, 'Одиссей', Википедия, свободная энциклопедия, 9 ноября 2017, 08:25 UTC, < http://ru.wikipedia.org/?oldid=88882390 > [accessed 12 ноября 2017]
    [14] Contributeurs à Wikipedia, 'Grand menhir brisé d'Er Grah', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 22 octobre 2017, 01:27 UTC, < https://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Grand_menhir_bris%C3%A9_d%27Er_Grah&oldid=141757428 > [Page consultée le 22 octobre 2017]
    [15] Le Grand Menhir Brisé. The Ancient Wisdom Foundation: [online]. [cit. 2017-11-14]. Dostupné z: http://www.ancient-wisdom.com/francelegrandmenhir.htm
    [16] Událost století pro Evropany: Zatmění Slunce 1999. Vesmír [online]. 1999 [cit. 2017-11-18]. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1999/cislo-7/zatmeni-slunce-1999.html
    [17] Perioda saros a Babyloňané. Hvězdárna Plzeň [online]. 2010 [cit. 2017-11-18]. Dostupné z: http://www.hvezdarnaplzen.cz/2010/10/01/perioda-saros-a-babylonane/
    [18] Wikipedia contributors, 'Saros (astronomy)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 29 August 2017, 04:20 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Saros_(astronomy)&oldid=797781240 > [accessed 18 November 2017]
        


    Vytvořeno: 10.11.2017


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 14. 11. 2017 | Aktualizováno: 19. 11. 2017 | 67 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz