Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Re: :
    "Nabízí se, že poznatky této vyspělé civilizace v oblasti tvaru neb ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: :
    "Nu, a jak to víte, že dorůstá právě do koule? Vždyť vidíte stále j ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • bez titulku:
    "Ale vždyť ten měsíc dorůstá ze srpku právě do koule." (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "To, že někdo pozoruje lunární fáze, neznamená, že musí hned uvažov ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Tomu poněkud odporuje, co jste sám napsal - cit.: "Noční obl ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Ano, myslím že tomu tak bylo. Sumerové neměli možnosti, jak zjisti ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Vznik a vývoj

    Masoretské texty - Leningradský kodex

    Bible-vznik -- Masoretské texty - Leningradský kodex

        

    Masoretské texty

    Leningradský kodex

    V článku "Masoretské texty" patřícím do série věnované autenticitě biblických textů jsme se zmínili o Leningradském kodexu.  Toto dílo má stěžejní význam při pořizování novodobých překladů Hebrejské bible a je vhodné se zde o něm zmínit.

    Leningradský kodex (the Leningrad Codex, Codex Leningradensis) je nejstarší dochovanou kompletní Hebrejskou biblí (Hebrew Bible).  Vznikla pravděpodobně v Káhiře (Cairo) v roce 1010 n.l. ( resp.1008 n.l.[2]) jako opis rukopisu pořízeného Aharónem ben Móše ben Ašerem (tzv. "vzorný kodex ašérovský "). Jako výsledek práce masoretářů rodiny ben Ašer je doplněna masoretářskými značkami.

    Text je uložen v ruské veřejné knihovně v Petrohradu (Leningradu) zhruba od poloviny 19.století. Kodex je znám také pod značkou B19a (Firkovich B 19 A).

    Texty je psány ve třech sloupcích s výjimkou Žalmů (Psalms), Jóba (Job) a Přísloví (Proverbs), které jsou dvousloupcové.[3]


    Leningradský kodex obsahuje všechny knihy Hebrejské bible.

    Leningradský kodex je základem moderních tištěných vydání hebrejské bible.  Byl použit v pozdějších vydáních díla "Biblia Hebraica" Rudolfa Kittela (BH resp. BHK) (Stuttgard 1937 a pozdější vydání) a odtud i v referenčních vydáních "Biblia Hebraica Stuttgartensia" (BHS).
    Podle textu B 19A se pořizují i novodobé křesťanské překlady Starého zákona a leningradský kodex byl například podkladem pro český ekumenický překlad Bible (CEP)[4] .

     

    Zpracováno volně dle  The Leningrad Codex[5]
    a Úvod do hebrejského textu starého zákona[6] .

     

    [1] Poznámka:

    Encyklopedie Diderot 2002 :
    kodex 1. rukopisná kniha; též název tvaru knihy, psané od 2. stol. na složených dvoulistech nejprve papyru, později pergamenu a od 15. stol. na papíru. V ohybu se dvoulisty spojovaly a sešívaly řemínky na větší složky. Kodex se rozšířil ve 4. – 5. stol., kdy postupně nahradil svitky. Užíval se zejm. při psaní právnických a náboženských děl.

    Hebrejská bible psaná ve formě knihy - kodexu byla určena pro potřeby studia. V synagogách se četla hebrejská bible ve formátu svitků (scrolls). 

    [2]  Kubáč, Vladimír . 1991. Úvod do hebrejského textu starého zákona. Karolinum 1991. Skripta pro posluchače husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy
     
    [3] D.Stuhlman
    home.earthlink.net/~ddstuhlman/crc10.htm
     
    [4] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. 1984.  Jinak také Český ekumenický překlad / CEP/
     
    [5] The Leningrad Codex
    www.usc.edu/dept/LAS/wsrp/educational_site/biblical_manuscripts/LeningradCodex.shtml
     
    [6] Kubáč, Vladimír . 1991. Úvod do hebrejského textu starého zákona. Karolinum 1991. Skripta pro posluchače husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy
        
       

     
    Aktualizováno: 02.05.2005

     


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 02. 05. 2005 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 19619 přečtení | Počet komentářů: 69 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.