Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    " Konečně se dostáváme k 34. kapitole, která začíná: „Hospodin řek ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Exodus 30 se vrací k popisu rituálních potřeb: Oltář k pálení kadi ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    " Exodus 23 dokončení právního výkladu, který přechází v návod na ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Exodus 19 vypráví, jak židovský národ po 40 letech putování po exo ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Opovážím se tvrdit, že jen málokdo ví, co je obsahem desatera přik ... " (Desatero)
  • Re: Re: Re: Lidské oběti:
    "V mé větě je právě důležité to slovíčko "byla". Pokud po ... " (Dětské oběti v Kanaánu)
  • Hvězdářství

    Mléčná dráha a střed světa

    Hvězdářství - Mléčná dráha (III.)

    Mýty a skutečnost - Mléčná dráha III

     

    Mléčná dráha a střed světa

    Pás Mléčné dráhy není jednolitý, v různých místech má různou tloušťku a jas. Nejširší a nejjasnější se jeví v pásmu mezi souhvězdím Labutě a souhvězdími Střelce a Štíra. A právě zde, v místech, kde Střelec míří svým šípem a Štír bodcem svého ocasu, se nalézá střed Galaxie.


    Obr. Mléčná dráha mezi souhvězdím Labutě a souhvězdími Střelce a Štíra. Středem Mléčné dráhy prochází galaktický rovník. Střed Galaxie je označen kruhem. Od tohoto místa se počítají galaktické souřadnice.[a]

     

    V opačném směru, při pohledu k okraji Galaxie (například v souhvězdí Blíženců, Vozky a Jednorožce) je Mléčná dráha nevýrazná. Mléčná dráha je kromě hvězd tvořena i temným mezihvězdným plynem či prachem, který nám zabraňuje pohlédnout do vzdálenějších oblastí Galaxie. Na noční obloze se pak zdá, že při pohledu některými směry je hvězd méně nebo je tam Mléčná dráha rozdělena. Zvláště výrazný je tento jev právě mezi souhvězdím Labutě a Střelce, kde se nebeská řeka dělí do dvou proudů. Uprostřed leží tmavý ostrov, který nazýváme Velká trhlina.[1]

    Světelný pás Mléčné dráhy je pohledem do roviny naší Galaxie. Nacházíme se uvnitř této hvězdné soustavy, poblíž její roviny, ve vzdálenosti asi 25 000 světelných let od centra Galaxie. Vidíme zejména dvě ramena Galaxie: rameno Střelce a rameno Orionu. Jako pás se jeví proto, že naše Galaxie má tvar disku a my se na něj díváme zevnitř, z místa, které je o něco blíže okraji než středu. Pokud středem disku galaxie proložíme rovinu, vytváří na nebeské klenbě galaktický rovník. Tato myšlená čára je osou Mléčné dráhy, prochází středem po celé její délce a vytváří tak kružnici na nebeské klenbě.[2]

     

    Galaktické souřadnice

    Galaktický rovník nebo také galaktický kruh je průmětem galaktické roviny do nebeské klenby. Kde je rovník, jsou i dva póly. Také na nebeské klenbě je stanoven galaktický pól severní (NGP) a jižní (SGP). 
    Nebeskou klenbu si lze představit jako vnitřní povrch obrovské koule, který pozorujeme z jejího středu. Na klenbě můžeme označit kružnici - galaktický rovník, osu probíhající středem Mléčné dráhy. Galaktický rovník rozděluje povrch nebeské klenby na dvě polokoule. Ve středu každé z těchto polokoulí se nachází galaktický pól. Od galaktického rovníku směrem ke galaktickým pólům počítáme galaktickou šířku.

    Abychom mohli zavést  galaktické souřadnice, musíme na galaktickém rovníku stanovit výchozí bod. Tím bodem je místo v Mléčné dráze, které míří přímo do jádra naší Galaxie. Jde o centrum rotace Galaxie a leží ve směru souhvězdí Střelce. Jádro galaxie je od Země vzdálené 24 800 světelných let. Nachází se v něm i obří černá díra, která vykazuje zajímavé astrofyzikální fenomény.
     

    Galaktický souřadnicový systém je tedy založen na rovině Galaxie, kde středem je poloha Slunce. Bod s nulovou galaktickou délkou a šířkou leží přímo v galaktickém středu. Dříve byl za nulový bod považován průsečík galaktického rovníku s ekliptikou (dráhou Slunce). V 60. létech se zjistilo, že galaktický střed leží asi 5° pod ekliptikou a nulový bod byl přemístěn tam.[3] [b]   
    Obr. Pás Mléčné dráhy nad nočním obzorem. Žlutě - osa Mléčné dráhy (galaktický rovník). Na něm leží jádro Galaxie (ve žlutém kroužku) a počátek galaktických souřadnic (bod 0,0) - šedá mřížka. Červeně - ekliptika (dráha Slunce) a v červeném kroužku bod zimního Slunovratu.


    Centrum Galaxie Mléčné dráhy má souřadnice [0,0] - viz obrázek výše. Galaktická šířka se počítá od galaktického rovníku směrem ke galaktickým pólům.

    Galaktický střed leží v rovině galaktického rovníku, v místech kam ukazuje Střelcův šíp a bodec Štíra. Jasnozřivost našich předků, kteří takto situovali obě souhvězdí, je pozoruhodná.    
    Obr. Galaktický rovník a střed Galaxie Mléčná dráha.

     

    Centrum naší Galaxie

    Nacházíme se v Galaxii Mléčná dráha (Milky Way, Milky Way Galaxy). Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy Κύκλος γαλακτικός (Κyklos galaktikos). Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty. V pozorovatelné části vesmíru se nachází minimálně dva biliony galaxií. Naše Galaxie patří mezi spirální galaxie a má průměr 100 000 světelných let, šířku 3000 světelných let. Obsahuje okolo 300 miliard hvězd. Galaxie má tvar plochého disku s výraznou spirální strukturou tvořenou rameny. Naše sluneční soustava leží v rameni Orion. Spolu s okolními hvězdami obíháme střed Galaxie v galaktickém epicyklu přibližně jednou za 220 miliónů let. Tento oběžný pohyb směřuje k souhvězdí Labutě. Za svoji existenci oběhlo Slunce střed Galaxie zhruba 20×.
    Spirální ramena vycházejí ze středu Galaxie – galaktického jádra. V jádru Galaxie se nachází obří černá díra Sagittarius A* a několik zdrojů intenzivního rádiového záření. Jde o centrum naší Galaxie, Galaktické jádro.[3] [4]

    Galaxii vidíme na noční obloze jako Mléčnou dráhu. Jde o stříbrný pás táhnoucí se celou oblohou. Zajímavé je, že mnoho prastarých tradic klade velký důraz právě na místo Mléčné dráhy, kde (jak víme až v posledních letech) leží střed naší Galaxie a zdroj silného kosmického záření.
    Galaktické jádro leží v oblasti Mléčné dráhy zvané Velká trhlina (Tmavá trhlina,  Temná řeka, Great Rift, Dark Rift, Dark River).[5]  Jde o zatemněnou část Mléčné dráhy, začínající v souhvězdí Labutě a končící přímo v centru Galaxie, kam míří souhvězdí Střelce svým šípem. Mayové tuto oblast nazývali Xibalbà - vstup do podsvětí.[2]

     


    Obr. Centrum Galaxie ležící na Mléčné dráze. Osu Mléčné dráhy tvoří galaktický rovník. V těsné blízkosti středu Galaxie protíná osu Mléčné dráhy dráha Slunce - ekliptika. Labuť (Nebeský kříž) s hvězdou Deneb směřuje ke středu Galaxie. Stejně tak tam Střelec míří svým šípem a Štír svým bodcem.

     

    Pokud tedy Galaxii Mléčnou dráhu považujeme za náš širší svět, pak střed tohoto světa leží právě v centru Galaxie. Má galaktické souřadnice [0,0]. Jeho směrem letí nebeská Labuť se svou hvězdou Deneb, strážkyní. Jiné tradice zde vidí velký nebeský kříž či meč k ochraně našeho světa. A v těsné blízkosti středu leží souhvězdí Střelce a souhvězdí Štíra. Střelec míří do středu světa svým šípem, Štír svým bodcem.

    Panna a Říše galaxií

    Střed našeho světa leží v Mléčné dráze, v místě, kam míří souhvězdí Střelce svým šípem. Jde o jádro Galaxie s obří černou dírou a zdrojem velice silného kosmického záření. Známe však ještě další "střed světa" nadřízený jádru naší Galaxie v Mléčné dráze. Jedná se o centrum říše stovek galaxií.

    Existuje celá hierarchie galaxií. V pozorovatelné části vesmíru se podle dnešních odhadů nachází přes dva biliony galaxií. Naše Galaxie je členem Místní skupiny galaxií společně s největší galaxií v Andromedě a dalšími třiceti galaxiemi v prostoru jednoho megaparseku. Místní skupina patří do mnohem větší Kupy galaxií v Panně.  Kupa galaxií v Panně (také Kupa Virgo, Kupa v Panně I) obsahuje okolo 1300 známých galaxií a je také nazývána Říší galaxií. Podle současných odhadů by mohla Říše galaxií zahrnovat až 2000 galaxií. Naše Galaxie Mléčná dráha spolu s dvěmi tisícovkami dalších galaxií tedy tvoří Říši galaxií.[6] [7]  

    Virgo A (M87)

    Za centrum Říše galaxií je považována eliptická galaxie M87 a její okolí. Patří mezi nejhmotnější galaxie v okolí Mléčné dráhy. M87 se na obloze nachází blízko severní hranice souhvězdí Panny se souhvězdím Vlasů Bereniky. Uprostřed galaxie trůní obří černá díra, která má hmotnost několika miliard Sluncí. Západním směrem z jejího jádra vychází  výtrysk hmoty viditelný dalekohledy. Výtrysk plazmatu sahá do vzdálenosti přinejmenším 5000 světelných let. Vyzařovaná energie je více než 1000krát větší než ta vydávaná celou Mléčnou dráhou. M87 je silným zdrojem záření gama, paprsků s největší energií v elektromagnetickém spektru.[8]  

    Galaxie M87 leží poblíž středu Kupy galaxií v Panně a je považována za ukazatele středu Říše galaxií.

    Kupa galaxií v Panně sestává ze tří soustav soustředěných kolem velkých galaxií: M87, M49 (Virgo B) a M86.[8]  

     

      
    Obr. Souhvězdí Panny. Galaxie M87 (Virgo A) v modrém čtverci. V okolí menší galaxie M49 (Virgo B) a M86. Supergalaktický rovník a ekliptika.

    Střed naší Galaxie (šíp souhvězdí Střelce) i střed Říše galaxií (hlava souhvězdí Panny) leží v blízkosti ekliptiky. Přes obě místa tedy procházejí v určitých cyklech Slunce, Luna i planety. Oba středy světů tak mohou sloužit jako ciferníky nebeských hodin.

    Naši předkové nemohli mít o existenci Říše galaxie ani ponětí. A samozřejmě nemohli ani tušit, že střed tohoto světa galaxií leží u hlavy souhvězdí Panny. Přesto mělo toto souhvězdí velký význam v nebeské symbolice. Souhvězdí Panny bylo spojováno se znameními důležitými pro osud našeho světa.

    Bible (CEP)[9] Zjevení 12:1-4

    A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy. Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
    Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě měl královskou korunu. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí.

    V poslední knize Bible, Janově zjevení (též Zjevení) je psáno o velikém znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.

    Výkladů této vize proroka Jana je mnoho. My zde můžeme připomenout nebeskou konstelaci, která nastala 23. 9. 2017. Tento den, blízko podzimní rovnodennosti, byl z hlediska osudů našeho světa velice významný. Podle vizionářů se na nebi ukázalo znamení apokalypsy.


    Obr. Postavení Slunce, Měsíce a planet na pozadí souhvězdí Panny a Lva. 23.9.2017 v poledne.

    Slunce stálo v hlavě souhvězdí Panny, v největší možné blízkosti středu Říše galaxií. Souhvězdí Panny v té době samozřejmě na naší obloze vidět nebylo, oděno denní září Slunce. Měsíc stál u nohou souhvězdí Panny. Platilo tedy, že žena (souhvězdí Panny) byla oděna Sluncem s Měsícem pod nohama. Z jejího lůna vycházel Jupiter (královská hvězda) směrem ke středu Mléčné dráhy. Tedy od středu Říše galaxií v Panně do středu našeho světa v Mléčné dráze.
    Do lůna Panny vstoupil Jupiter v listopadu 2016 ze souhvězdí Lva aby zde ležel po dobu odpovídající těhotenství ženy. Královské souhvězdí Lva je složeno z devíti hvězd (nejvýraznější Regulus - králova hvězda)[c] a spolu s Venuší, Marsem a Merkurem nad hlavou Panny stálo 12 "hvězd", korunujících hlavu ženy.
    Nyní po 23. 9. 2017 Jupiter vychází z lůna Panny a pomalu putuje ke středu naší Mléčné dráhy. Zde se setká na sklonku roku 2019 se Sluncem v době zimního slunovratu. Celý úkaz trvající řadu měsíců je úzce svázán s tzv. Betlémskou hvězdou.

     

    Velký atraktor

    Kupa galaxií v Panně (tzv. Říše galaxií) patří do ještě větší skupiny - nadkupy galaxií. Nadkupy galaxií pak tvoří ještě větší objekt - prozatím největší myslitelnou strukturu v námi pozorovatelném vesmíru. Nazýváme ji Laniakea (havajsky nezměrná nebesa). Tato struktura (angl. Laniakea Supercluster) byla popsána v roce 2014. Místní nadkupa galaxií (domov Mléčné dráhy, Sluneční soustavy i Země) je podle tohoto modelu pouze výběžkem Laniakey.[10]  


    Obr. Nadkupy galaxií (superclusters) v našem známém světě. Žlutě je vyznačena Laniakea. V centru kupa galaxií v Panně - Virgo (Říše galaxií).[10]

    K největším kupám galaxií tvořících Nezměrná nebesa patří Panna, Hydra a Kentaur. Laniakea měří napříč 520 milionů světelných let a zahrnuje přibližně 100 tisíc galaxií. Galaxie plynou k jedné oblasti, která má v této části vesmíru největší gravitační přitažlivost – k Velkému atraktoru, který leží ve směru souhvězdí Kentaura a Hydry. Velký atraktor je nám skryt za neprostupnou oblastí prachoplynových mračen podél roviny Mléčné dráhy. Jeho pravá povaha je zatím neodhalena. Jedná se o ústřední gravitační bod kam se slévají všechna vlákna galaxií Nezměrných nebes.[11]
    Vše jakoby směřovalo právě tam.

     

    ---- pokračování příště ---


    [a] Stellarium 0.16.1  Stellarium Developers. http://stellarium.org/
    [b] Nejhustší a zároveň místy nejjasnější je Mléčná dráha v souhvězdí Střelce, proto se předpokládalo, že někde tam musí být jádro Galaxie. Jeho přesná poloha však nebyla dlouho známa. Ve směru středu Galaxie leží hustá molekulární oblaka, která světlo oslabuje až o 30 magnitud. Přes tato mračna k nám tak projde jen jedna biliontina emitovaného světla. Bez temných mračen by zde svítila Mléčná dráha o mnoho intenzivněji.
    [c] Regulus (Alfa Lva – nebo též králova hvězda), Denebola (Beta Lva), Algieba, Zosma, Ras Elased Australis, Coxa, Adhafera, Ras Elased Borealis, Alterf.

    [1] Mléčná dráha I: Mléčná dráha v mýtech. Mýty a skutečnost [online]. 2019 [cit. 2019-05-11]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=mlecna-draha-v-mytech&cisloclanku=2019040001
    [2] Mléčná dráha II: Mléčná dráha - praktické pozorování. Mýty a skutečnost [online]. 2019 [cit. 2019-05-11]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=mlecna-draha-prakticke-pozorovani&cisloclanku=2019050001
    [3] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Galaktické jádro [online]. c2018 [citováno 11. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro&oldid=16806111 >
    [4] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Galaxie Mléčná dráha [online]. c2019 [citováno 11. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&oldid=16926760 >
    [5] Wikipedia contributors, 'Great Rift (astronomy)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 20 April 2019, 07:25 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Great_Rift_(astronomy)&oldid=893274989 > [accessed 11 May 2019]
    [6] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Galaxie [online]. c2019 [citováno 14. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie&oldid=17062847 >
    [7] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kupa galaxií v Panně [online]. c2018 [citováno 14. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kupa_galaxi%C3%AD_v_Pann%C4%9B&oldid=16379403 >
    [8] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Messier 87 [online]. c2019 [citováno 14. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_87&oldid=17049483 >
    [9] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [10] Wikipedia contributors, 'Laniakea Supercluster', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 10 May 2019, 11:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Laniakea_Supercluster&oldid=896424033> [accessed 21 May 2019]
    [11] Wikipedia contributors, 'Great Attractor', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 30 April 2019, 09:17 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Great_Attractor&oldid=894832034> [accessed 21 May 2019]


    Vytvořeno: 11.5.2019 


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 11. 05. 2019 | Aktualizováno: 22. 05. 2019 | 336 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.