| |
Duše zahrady (17.)
Nebezpečí shůry
„Nebezpečí přichází rychleji, když je
přehlíženo.“
Publilius Syrus, římský dramatik a básník (1.
století př. n. l.)
|
Varování
Naše zahrádka nám dává své plody po celý rok. Je úžasné
procházet zahradou, kochat se jejími zázraky a přitom trhat a jíst plody,
které nabízí. Vrcholí léto a keře jsou stále obsypány rybízem či malinami a
již zrají ostružiny i borůvky. A přesto jsme o radost ochutnávat plody přímo
v zahradě ochuzeni.
Zahrádka nás varovala, že již nelze trhat a hned jíst její
plody. Shůry se sype něco, co člověku škodí. Vše, co utrhneme, musíme
alespoň umýt vodou! Voda je ochranou.
Nebezpečí je zde již delší dobu, ale příliš jsme prvních varování nedbali.
Ovšem zahrádka své hosty nejen obdarovává, ale také chrání. A tak přišlo
varování důraznější, které již respektujeme. Nu, náš svět je opět o jednu
radost ochuzen, ale lidé stále ještě nevidí, neslyší a nevěří. Kéž by
prohlédli, dokud nebude pozdě!
|
„Co je dobro? Znalost věci. Co je zlo?
Neznalost věci.“
Seneca ml. (4 př. n. l. – 65 n. l.)
„Nikdo není tak slepý, jako ten, který odmítá
otevřít oči.“
William Seward Burroughs, americký romanopisec (1914 -
1997)
|
|
|
