Duše zahrady (13.)        

Podzimní hnízda a jablka

„Energie je to, co vše uvádí do pohybu.“ Aristoteles (383 - 321 př. n. l.)

 

Konec podzimu a ptačí hnízda

Ke konci podzimu je nejvyšší čas začít plašit ptactvo. Připadá vám tato rada divná? Snad jste nesvraštili čelo, coby milovníci a ochránci přírody? Nu, pokusím se vše vysvětlit.

Každý živý tvor má v sobě životní energii. Někdo jí potřebuje více, někdo méně. Pokud nám energie ubývá, ubývá životních sil a snadno onemocníme. Ptáci, nebeští letci, potřebují energie opravdu mnoho. Jejich způsob života je vysilující a vyžaduje velký přísun energie. A nejvíce energie potřebují ptačí mláďata v hnízdech.
Málokdo popře důležitost dostatku životní energie, pouze vědecká obec by asi nehovořila o životní energii ale spíše o získávání živin z potravy, kaloriích, joulech, watech a podobně. Ze základní školy asi víme, že energie je fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci. Učili jsme se o energii kinetické (pohybové) a potenciální (polohové). Tyto patří do skupiny energie mechanické. Existuje také energie elektrická, magnetická, tepelná, jaderná, chemická a další. To vše z hlediska  působící síly. Podle zdroje pak známe energii sluneční, vodní, větrnou, geotermální, svalovou, parní či energii ohně. O energii životní toho ve vědeckých encyklopediích mnoho nenalezneme.  A přece tuto energii lidé znali od nepaměti. V japonštině ji nazývali „ki“, v indické tradici „prána“, v Číně „čchi“ a v germánské duchovní tradici „önd“. Moudří věděli, že životní energie je nutná  k organizaci a udržování životních procesů a systematicky s ní pracovali. Uvědomovali si, jak důležité pro člověka je získávat a hospodařit s životní energií. Rovněž věděli, že živý tvor může získávat energii i na úkor jiných. A zde se pomalu a trochu kostrbatě dostáváme k ptačím hnízdům.

Ptačí hnízda se svými opeřenci, a zejména hnízda s vejci a líhnoucími se ptáčaty, jsou vysavači okolní životní energie. Upozornila na to naše zahrádka. V růžích, pnoucích se po zdi domu a hustém břečťanu, si během roku uhnízdilo několik létavců, u nás zejména vrabců. Pokud by zde, v těsné blízkosti obydlí, zůstali uhnízděni i přes zimu a pak na jaře při vyvádění mladých, nejspíš by se lidé v domě neubránili tělesnému oslabení a nemocem. Věřte tomu nebo ne ale ptačí hnízda bychom neměli mít v těsné blízkosti lidských příbytků. Ptáci v noci odpočívající, a hlavně jejich mláďata i probouzející se život ve vejcích, vysávají ze svého okolí velké množství životní energie. A tak i my, i když milovníci přírody a ptačího zpěvu, jsme vzali na konci podzimu do ruky koště. Každý večer obcházejíc domovní zdi, šetrně jsme plašili vrabce schované v hnízdech a šlahounech růží i břečťanu. Trvalo to několik dní ale nakonec ptactvo seznalo, že bude lepší najít si zimní hnízdiště někde jinde a moudře ustoupili. Ve střeše pod taškami se nám letos žádní ptáci naštěstí neusídlili a tak, aniž bychom museli běhat s koštětem po střeše, snad zimu přečkáme s dostatkem životní energie.

A nebeským tulákům můžeme na oplátku zasadit v zahradě keře, které jim svými plody zajistí zdravou potravu celou zimu. A sypat do krmítek!

Jablka

Nu a když jsme u životní energie a zdraví, pak je zde další rada zahrádky ale i našich moudrých předků. Ovocem podzimu v naší zahradě jsou jablka. A jistě málokdo pochybuje o zdravotní prospěšnosti jablíček, nejoblíbenějšího ovoce Čechů. Říká se, že jablko je kulatá lékárna a  jedno jablko denně nahradí lékaře. Jablka regulují trávení, bojují proti infekcím, mají detoxikační a regenerační účinky, posilují imunitu, stabilizují hladinu cukru v krvi, povzbuzují náladu, zvyšují vitalitu a dokonce i omlazují.

Při konzumaci jablíček ale možná vynecháváme to nejdůležitější. V jablku je tím nejcennějším jeho jádro, přesněji semínka. Jablečná jadérka jsou tím nejzdravějším, co lze v pozdně podzimní zahradě získat. Každý den bychom měli sníst pět jader z jablka. A pěkně rozkousat.

Občas můžeme slyšet o nebezpečí kyanidu v jablečných jadérkách. Podle odborníků obsahují  amygdalin (kyanogenní glykosid), který se může v žaludku přeměnit na kyanovodík. Ohroženi bychom však byli až po konzumaci stovek jader najednou. A s malým množstvím kyanovodíku si tělo lehce poradí.

Dalším zdrojem tělu velice prospěšných látek je jablečná slupka. Obsahuje prý železo, fosfor, draslík, hořčík, vápník, vitamin C, karoten, nenasycené mastné kyseliny a vlákninu. Zkrátka, jablka mohou být tím nejcennějším darem zahrady před příchodem zimy.

Pozdně podzimní večer tedy začínejme koštětem u ptačích hnízd, sloužících pro jarní snůšky vajec. Nenechme ptactvo hnízdit v těsné blízkosti vašich domovů! Ať naleznou svůj domov v korunách stromů a větvích keřů. Večer pak končeme snězením jablka. S jablkem rozkousejme asi pět jadérek. Pak budeme určitě zdrávi, jak jen to půjde.

Vytvořeno: 1. 11. 2018