Duše zahrady (14.)        

Socha, tvar a otisk

Abyssus abyssum invocat Propast volá propast za zvuku tvých přívalů, převalily se přese mě všechny tvé příboje a tvá vlnobití. Bible, Žalmy 42:8

 

Sochy v zahradě

Zahradu může zkrášlit socha či alespoň soška. Zde bychom však měli býti obzvláště opatrní. Mnohdy lze více pokazit než vylepšit.

I na naši zahradu jsem se rozhodl umístit nějakou zajímavou sochu. Ve městě právě probíhala výstava Terakotové armády. Hlinění válečníci pocházejí z mauzolea prvního císaře dynastie Čchin ze 3. století př. n. l. Kolem roku 220 př. n. l. jich bylo do jeho hrobky uloženo několik tisíc. Bojovníci byli vyrobeni z terakotové hlíny v mírně nadživotní velikosti. Přes jejich úctyhodný počet se nenajdou dva stejní bojovníci – každá socha je unikátní a realistická. Jakoby pro každého živého vojáka té doby byla vytvořena jeho věrná socha, doprovázející císaře na onen svět. Sochy na výstavě samozřejmě nebyly originály ale i tak budily respekt. Bylo možné zakoupit jejich zmenšeniny. Pořídil jsem tedy jednu větší, téměř metr vysokou sochu a dvě sošky menší. Byly vytvořeny ze stejného materiálu - terakoty, vypalované hlíny, pokryté černým pigmentem. 

Co by bylo impozantnějšího a lepšího na ochranu zahrady, než socha válečníka pocházející z tajemného mauzolea vzdálené země a doby, kdy se právě stavěla Velká čínská zeď?  Větší sochu jsem postavil do zahrady. Do ruky (původně držící kopí) jsem zasunul mírovější dřevěnou hůl. Menší soškou jsem si ozdobil kancelář a druhou daroval.

Pak se však na zahradě začaly dít podivné věci. Jednoho dne stála socha v zahradě bez hlavy. Ta ležela u jejích nohou. Někdo asi vysadil těžkou hlavu sochy (ta byla oddělitelná a pouze se vsazovala do dutého krku sochy). V kanceláři soška dopadla hůř. Z jednolitého hliněného těla jí někdo hlavičku urazil. A pak i vnímavější návštěvníci zahrady začali mít stísněné pocity. Rovněž darovaná soška mi byla rychle vrácena. Náhody?
Odolával jsem a socha stála dále v zahradě. Nejsem pověrčivý a jsem šetrný - socha nebyla levná a na první pohled nevypadala na zahradě zle. Přihodily se však další podivné až nebezpečné události. A nakonec se ozvala i sama zahrádka. Abych příběh zkrátil, sochy jsem rychle a pietně pohřbil do země daleko za zahradou.

Poučení

Před čím naše zahrádka varovala? Žádnou věc, která kdy byla pohřbena s mrtvými, by si člověk neměl brát domů ani do svého okolí. Co bylo pohřbeno, má zůstat pohřbeno. Mrtvé přivolává mrtvé. Propast přivolává propast. Terakotoví vojáci byli pohřeni z jistých důvodů a je velkou chybou snažit se je nyní užívat pro okrasu domů a zahrad.
Možná namítnete, že se jedná o pouhé napodobeniny - suvenýry a nikoliv originály. Zde je třeba vysvětlit jednu věc týkající se zejména soch ale nejen jich. Zásadní je tvar, nikoliv velikost ani hmota. Pokud má socha stejný tvar jako originál, pak přebírá vlastnosti svého vzoru. Bez ohledu na velikost a materiál, ze kterého je vytvořena. Ostatně, podobné jako se sochami, je to i s člověkem. Jeho fyzické tělo jednou zemře a rozpadne se v prach ale tvar jeho těla ponechává v naší realitě otisk. A i duše po smrti těla dále nese jeho tvar.

Na zahradu si tedy raději postavte sošku Buddhy. Přinese tam klid a mír.

Vytvořeno: 14. 7. 2019