|
Duše zahrady II.
Začátek jara
Ovidius, Proměny - Kniha první - Čtvero věků.
Zlatý vzešel nejprve věk, kdy zákona, soudce
člověk byl prost a od sebe sám ctil věrnost a právo...
Věčné bylo tu jaro a lahodných Zefyrů vlažné vánky
laskaly květy, jež vyrostly beze všech semen.
Brzy též zem, ač nikdo ji nevzdělal, plodiny nesla:
klasy tu těžkými bělal se lán, ač přeorán nebyl.
Tu proud mléka, tam nektaru proud se potokem valil,
onde zas zelený dub byl smáčen kapkami medu.
|
Předjaří a jaro
Jaro! Jaro je tady! Duše zahrady se opět probudila ze
zimního spánku! Příchod jara je pro zahradu jeden z nejdůležitějších
okamžiků v cyklu roku. Podle lidského počítání času začíná jaro dnem jarní
rovnodennosti. Dle našeho kalendáře je to často 21. března, kdy začíná astronomické jaro.
Ovšem, na zahradě v tu dobu ještě může ležet sníh s mrazíky.
Naopak v jiném roce, po kratší zimě, již zahrada žije jarní radostí, i když
lidé na kalendářní jaro teprve čekají. Kdy tedy začíná jaro zahrady? To vám
duše zahrady umí zřetelně ukázat.
Můžete se jednoduše dozvědět, kdy začíná jaro právě na té
vaší zahradě. Jak? První květy sněženek, bledulí, narcisů či krokusů mohou
ukazovat, že se jaro blíží a zahrada začíná procitat. Ale ukazatelem počátku
jara nejsou, vždyť nedočkavé bílé květy sněženek se mohou klubat ven ještě v
závějích sněhu, týdny před začátkem jara! Ani zpěv ptactva není tím přesným
signálem, že jaro na vaší zahradě začalo. Dokonce i váš soused, oznamující
právě příchod jara, nemusí mít zrovna pravdu, i když jinak ví skoro všechno. Tím
pravým ukazatelem počátku jara (alespoň tak si jej vyvolila naše duše
zahrady) je jeden keř.
Zlatý déšť (Zlatice)
Pravý počátek jara na zahradě ukazuje kvetoucí keř - Zlatice
(lidově Zlatý
déšť). Záplava žluto-zlatých kvítků všem okolo hlásá: "Ano! Konečně je
zde opět jaro v plné síle! Radujte se! Na zahradě máme jaro!"
Alespoň tak je to zařízeno v naší zahradě. Rada duše zahrady
tedy zní: "Na žádné zahradě by neměl chybět tento keř se
žlutozlatými kvítky. Je oznamovatelem jara."
Zde je třeba vysvětlit, že zahrádka nepoužívá naši botanickou
terminologii. A tak máme někdy problém přiřadit určité květeně její
správné jméno. V případě žlutokvěté oznamovatelky jara je snadné
určit její rod - Zlatice (viz fotografie vpravo). Jindy to pro nás
tak jednoduché nebude. |
|
Obr. Zlatice (Forsythia), lidově zvaná Zlatý déšť, oznamuje svými
kvítky začátek jara na zahradě. |
Trochu jsme však přeskočili čas. Začátku jara s rozkvětem
deště zlatých kvítků předchází doba předjarní. Ta je mnoho důležitá neb
právě v předjaří se rozhoduje, zda se duše zahrady probudí ze svého zimního
spánku.
Předjaří
Jakmile roztaje sníh a slunce již nedovolí mrazu vládnout
zahradě, můžeme začít s přípravou na jaro. Pokud jsme před zimou
nestihli prostříhat stromy a keře, je právě teď nejvyšší čas, než začnou s
jarem rašit pupeny. Duše zahrady ještě není probuzena, ale my od ní víme z
podzimu, co je třeba udělat. Ukazovala nám tehdy strom od stromu, které
větve je třeba zkrátit nebo uříznout až u kmene. Stříhání stromů a keřů byla
pro nás vždy alchymie a raději jsme nechávali stromům volnější růst. Co
špatně uřízneme, již stěží doroste. Teprve nyní vše pod vedením zahrádky
dáváme do pořádku, ale o tom připravíme některou další kapitolu.
Před plným nástupem jara je nutné udělat ještě jednu
práci, snad důležitější než ořez stromů. Z podzimu na zahradě
stále leží zbytky suchého listí. Plnilo přes zimu svou úlohu, chránilo
před největšími mrazy. Kolem mnoha keřů a bylin je nakupena suchá kůra a
tráva, rovněž ochrana před mrazy. A leckde na zahradě šustí suché stvoly
trav a bylin. To vše je třeba dát do pořádku. Listí, kůru i suchou trávu
shrabat, odumřelé části rostlin odstřihat, zkrátka zbavit zahradu
zimního kabátu. Samozřejmě kromě ochrany choulostivých keřů a bylin, tam
ještě musíme pamatovat na noční a ranní mrazíky.
Ze zahrady je tedy třeba odstranit vše, co je již bez života. Pokud
bychom ponechali zahradě její zimní kabát, nemusela by se duše zahrady
probudit. A to bychom dozajista nechtěli.
Pokračování -
Jedovčík
|
|