Marie Magdalská II - Marie Magdalská a Marie, sestra Marty

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Marie Magdalská, Vydáno dne: 20. 09. 2005, Aktualizováno dne: 02. 08. 2012

Marie Magdaléna (II.) - Marie Magdaléna, hříšnice a Marie z Betánie - pomazání Ježíše

Marie Magdaléna (II.)

Marie Magdaléna, hříšnice a Marie z Betánie - pomazání Ježíše

Přímých informací o Marii Magdaléně je v kanonických evangeliích[a] poskrovnu. Uvedli jsme všechny novozákonní verše, ve kterých je Marie Magdaléna jednoznačně identifikována svým jménem a přízviskem -viz. Marie Magdalská (I.). Lukášovo evangelium stručně zmiňuje, že na začátku své pouti Ježíš od Marie Magdalény vyhnal sedm ďáblů a ta jej pak s ostatními ženami doprovázela. Pak je jméno Marie Magdalény uvedeno až na samém konci evangelijního vyprávění. V čele žen je účastna Ježíšova ukřižování a ukládání těla do hrobky. Pak připravuje pohřební masti, druhý den však nalézá hrobku otevřenu a oznamuje učedníkům zmizení těla.
Ostatní evangelia uvádějí jmenovitě Marii Magdalénu až od Ježíšova ukřižování.  Marek (Mk 16:1) popisuje, kterak ženy v čele s Marií nakoupily vonné masti, aby mohly pomazat Ježíše. I proto byla Marie Magdaléna často zobrazována s nádobkou vonné masti, kterou chtěla zaopatřit Ježíšovo tělo.

Máří Magdaléna je však někdy ztotožňována i s ženou, která vonnou mastí natírala Ježíšovy nohy nebo v jiném příběhu olejem pomazala jeho hlavu. Jednalo se v těchto dojemných příbězích opět o Marii Magdalénu?
Mary of Magdala - žena natírá mastí Ježíšovy nohy. [6]

Bezejmenná hříšnice

První ženou ztotožňovanou s Marií Magdalénou, byla kající se hříšnice, která omyla Ježíšovi nohy, osušila  je svými vlasy a namazala vzácným olejem:

CEP[1]  Lukáš 7:36-38

Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu. V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.

Příběh, který se měl odehrát v domě farizeje Šimona, je uveden pouze v jediném evangeliu. Lukáš zde popisuje setkání Ježíše s ženou - hříšnicí bezprostředně předtím, než poprvé zmínil Marii Magdalénu ve skupině žen kolem Ježíše. Jméno hříšnice Lukáš neudává.
Ježíš večeří ve společnosti Šimona. Tajemná žena přistupuje zezadu k Ježíši ležícímu na boku, opřenému při stolování o levý loket, jak tomu bylo při jídle zvykem. Žena s sebou přináší vonný olej, jímž chce Ježíše pomazat a prokázat mu tak poctu jako projev své lítosti a citu. Propuká však v pláč, její slzy stékají po Ježíšových nohou, které přitom maže  olejem. Neví, čím by je osušila a tak si rozpouští vlasy a osušuje jimi Ježíšovy nohy. Její cit roste a ona mu začíná nohy líbat.
Žena tak provedla něco neslýchaného. Nejen, že vstoupila bez pozvání do domu, kde se konala hostina ale přiklekla zezadu k Ježíši a pomazala mu nohy, což bylo zřejmě něco zcela  výjimečného. Pak si rozpouští své vlasy, což bylo na veřejnosti zcela nepřijatelné.
Šimon si v duchu pomyslel, že snad Ježíš nemůže být prorok, když ženu od sebe neodehnal. Ježíš mu však vysvětlil, že tomu, kdo prokazuje mnoho lásky, může být i mnoho odpuštěno. Pak propouští ženu se slovy "Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji!"

Evangelista označil ženu jako hříšnici ve městě (zřejmě v Galileji), nepoužil však pojmu porné pro prostitutku.[10]

Byla touto ženou, vyjadřující tak spontánně svůj cit a lásku Ježíši, Marie Magdaléna? Mnozí církevní otcové a papežové tvrdili, že ano. A lidé, snad podvědomě, mají právě tento obraz ženy skrápějící Ježíše slzami lítosti i štěstí spojen s Máří Magdalénou. Pro hovoří tyto indicie[10] :

1. V Lukášově evangeliu je nejprve popisován příběh o kajícnici (L 7) a vzápětí je zmiňována skupina žen doprovázejících Ježíše, v níž je v prvé řadě jmenována Marie Magdalská (L 8). Evangelista mohl diskrétně zamlčet jméno hříšné ženy, aby ji mohl hned nato uvést jako první učednici následující Ježíše.

Lze však namítnout, že další osmá kapitola je zcela novým oddílem evangelia, bez přímé dějové návaznosti na událost s pomazáním Ježíše. Marie Magdalská je v úvodu osmé kapitoly uvedena způsobem svědčícím o tom, že ji autor představuje poprvé. Není zde žádná návaznost na ženu z předchozí kapitoly. Ježíš zřejmě nevyhnal sedm démonů z hříšné ženy v domě farizeje, Marie Magdalská zde tedy nemusí být tou, která natírá mastí Ježíšovy nohy.[3]

2. Marie Magdalská byla Ježíšem osvobozena od sedmi démonů. Pokud bychom chápali posednutí démony jako následek hříšného života, mohli bychom obě ženy ztotožnit.

Je možné však namítnout, že sedm démonů odehnaných od Máří Magdalény může mít zcela jiný význam a usuzovat na hříšný život Máří je pouhou spekulací.

3. Kající se hříšnice pomazala Ježíše pravděpodobně v jednom z galilejských měst. Přízvisko Marie Magdalské mohlo ukazovat na to, že pocházela z galilejského města Magdala. Obě ženy tedy měly působit v galilejském městě.

Opět je možné namítnout, že Marie Magdaléna nemusela mít s městem Magdala nic společného. A v Galileji bylo mnoho měst.

4. Kajícnice i Marie Magdaléna učinily velmi podobná gesta.. Prvá žena v okamžiku své lítosti, přemožena citem, smáčí Ježíšovy nohy slzami a líbá je. Marie Magdalská v lítosti nad smrtí Ježíše a radosti z jeho obživnutí se vrhá k nohám Ježíše, objímá je a líbá. 

Mnoho odborníků dnes tvrdí, že Marie Magdalská a žena hříšnice byly dvě odlišné postavy. Východní (pravoslavná) tradice vždy rozlišovala Máří Magdalénu a onu neznámou hříšnici. A také katolická církev v roce 1969 opravila své stanovisko a potvrdila rozdílnost ženských postav.

Příběh, který za několika slovy skrývá tak hluboký cit ženy hříšnice k Ježíši, přesto dojímá i dnešní čtenáře. A jistě bychom Marii Magdaléně, pro její lásku k Ježíši, odpustili i její dřívější údajné hříchy, stejně jako to učinil on.

 

Marie z Betanie

V kanonických evangeliích však nalezneme i další příběh o pomazání Ježíše. Podobně, jako nejmenovaná hříšnice v Lukášově evangeliu, si v Janově evangeliu počíná i další žena, Marie z Betanie (Bethania):

CEP Jan 11:1-6; 12:1-5

Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen. Sestry mu vzkázaly: "Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen." Když to Ježíš uslyšel, řekl: "Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven."  Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.

Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých. Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.  Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: "Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?"

V evangeliu jsou nejprve představeni tři sourozenci - Lazar, Marta a Marie. Hned v úvodu Jan vysvětluje, že se jedná o Marii, která (později) pomazala Pána vzácným olejem. O tomto pomazání se tedy mezi lidmi, pro které Jan psal, všeobecně vědělo. Marie s Martou zpravují Ježíše o nemoci svého bratra. Po Ježíšově příjezdu je ale Lazar již mrtev. Marta vítá Ježíše a Marie s pláčem klesá Ježíšovi k nohám. Také Ježíš je hluboce dojat a povolává Lazara zpět k životu.
Po Lazarově vzkříšení Ježíš opustil Betanii a později, několik dní před Velikonocemi, se vrátil zpět. Sourozenci připravili Ježíšovi hostinu. Lazar je s Ježíšem a dalšími u stolu. Marie z Betanie bere drahocenný olej z pravého nardu a potírá Ježíšovi nohy. Svými vlasy pak otírá Ježíšovy nohy stejně, jak to prováděla kajícnie v Galileji. Není řečeno, zda Marie svým činem vyjadřuje vděčnost za oživení Lazara nebo spíše svůj hluboký cit k Ježíši. Její čin je však zároveň chápán jako ohlášení blížící se smrti a pohřbu Ježíše. Její počínání odsuzuje Jidáš, který považuje Mariin čin za plýtvání penězi. Kvůli Ježíšovi i vzkříšenému Lazarovi se zde tvoří zástup židů a velekněží se rozhodují Ježíše zabít.

Podívejme se do dvou zbylých evangelií Marka a Matouše:

CEP Marek 14:3-9

Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje? Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni.
Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek. Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."

Podle Matouše a Marka byl Ježíš hostem v domě Šimona Malomocného (Mt 26:6; Mk 14:3). Nejmenovaná žena přichází s alabastrovou nádobkou oleje z nardu a olej lije na Ježíšovu hlavu. Učedníci vyčítají, že olej se mohl prodat za 300 denárů (to byl výdělek námezdního dělníka na vesnici za 300 dní[10]). Ježíš se ženy zastává a říká "... všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."  Je paradoxní, že dodnes panují spory o tom, kdo byla ta žena s alabastrovou nádobkou drahé masti a proč tak učinila. Její památce jsme tedy ještě leccos dlužni. Byla to Marie z Betanie? Lze ji ztotožnit s Máří Magdalénou?

Máme celkem tři příběhy o pomazání Ježíše, ve kterých je řada prvků shodných ale i rozdílných:

Evangelium Místo Žena a děj
Marek 14
Matouš 26
Betanie, dům Šimona Malomocného Žena přináší alabastrovou nádobkou velmi drahého oleje, lije ho na Ježíšovu hlavu. Učedníci ženě vyčítají mrhání penězi.
Jan11; 12 Betanie, dům Lazara Marie přináší velmi drahý olej z nardu, maže jím Ježíšovy nohy a vytírá je svými vlasy. Učedník Jidáš vyčítá mrhání penězi.
Lukáš 7 město v Galileji, dům farizeje Žena, hříšnice,  přináší alabastrovou nádobku oleje. Skrápí Ježíšovy nohy slzami a utírá je svými vlasy, líbá mu nohy a maže je olejem.

Došlo v životě Ježíše pouze k jednomu pomazání? Pak by pomazání, které provedla kajícnice v Lukášovi (L 7:36-50) a to, které učinila Marie v Betánii (J 12:1-11), bylo jednou jedinou událostí. To by znamenalo, že žena hříšnice byla Marií z Betánie a snad dokonce se jednalo o Máří Magdalénu.

Šlo původně o jednu jedinou událost, byť rozdílně popisovanou? Ve všech evangeliích nalézáme jisté shody:

1. Žena přináší do domu, který navštívil Ježíš, drahocenný olej či mast a maže Ježíšovo tělo. Marii Magdalénu spojuje s oběma ženami  vonný olej či mast, kterou chtěla natřít tělo mrtvého Ježíše po jeho uložení do hrobky. Vždyť nádoba s vonným olejem se stala symbolem Máří Magdalény.

2. Společný je silný citový až intimní vztah žen k Ježíši a také jeho náklonnost k nim. Kajícnici Ježíš nebrání natírat olejem jeho nohy a líbat je. Marie z Betanie také seděla s pláčem u Ježíšových nohou.  Janovo evangelium uvádí, že Ježíš Martu, její sestru (tedy Marii z Betanie) i Lazara miloval.
Počínání žen je výjimečné a přitom v mnohém podobné: líbání nohou, jejich mazání olejem a objímání jsou známkami horoucí lásky a citu. Protože jsou si tato neobvyklá gesta tak podobná, mohla je vykonat jediná žena.[10]

3. V Matoušovi, Markovi i Janovi je ženě vyčítáno mrhání penězi. V Lukášovi je vyčítáno Ježíši, že ženu přijal.

4. Společná může být i vazba na předchozí Ježíšův zázrak - vzkříšení mrtvého. Krátce před pomazáním kajícnicí Ježíš v městě Naim oživil mrtvého chlapce (L 7:11-17). V evangeliu Janově Ježíš oživuje Lazara, bratra Marie a Marty z Betánie (J 11:1-46).

Máří Magdalénu, Marii z Betanie i nepojmenovanou hříšnici skutečně prohlašovali někteří církevní otcové za jedinou postavu. Také papež Řehoř Veliký v roce 591 potvrdil, že tři ženy vystupující v příbězích, byly ve skutečnosti jedinou postavou -Marií Magdalskou.[2]

Podle současných převládajících názorů odborníků jsou však kajícnice, Marie z Betanie (a Marie Magdalská) odlišné postavy. Východní (pravoslavná) tradice rozlišovala dvě Marie a kajícnici. Katolická církev zastává od r. 1969 stejný názor.


The Magdalen
[7]

Marie Magdalská je často zobrazována s nádobkou oleje.

Řada událostí v příbězích se liší:

1. Dějový kontext, do kterého jsou zasazena vyprávění, se podstatně liší. Ježíš byl pomazán kajícnicí na začátku svého veřejného působení. V Betanii došlo k Ježíšovu pomazání až krátce před jeho ukřižováním.

2. K pomazání kajícnicí (Lukáš) dochází v nejmenovaném galilejském městě, v domě farizeje Šimona. Marie z Betanie (Jan) či nejmenovaná žena (Marek, Matouš) pomazala Ježíše v Betanii, tedy v Judeji, v domě Lazara (Jan) či v domě Šimona Malomocného (Marek, Matouš).

3. Lukáš kajícnici nejmenuje. Zřejmě ji tedy nepovažoval za Marii z Betanie, o které píše až o několik kapitol později tak, jakoby ji představoval čtenáři poprvé:

NKB[5]  Lukáš 10:38-42

A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu. Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova. Ale Marta byla zaneprázdněna množstvím služby. Ta přistoupila a řekla: "Pane, tebe nezajímá, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Proto jí řekni, ať mi pomůže." Ježíš jí tedy odpověděl: "Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi. [Jen] jedno je však potřeba. A Marie si vybrala dobrou část, která jí nebude odňata."

Lukáš uvádí Martu slovy (GNT[4] tís onómati Márta, tedy "jakási (žena) jménem Marta..." která měla sestru Marii. Tato fráze ukazuje, že evangelista zmiňuje rodinu z Betánie poprvé[3]. Zřejmě tedy nespojoval hříšnici z kapitoly 7 s Marií z Betanie v kapitole 10.

Evangelisté Marek, Matouš a Jan popisují pomazání v Betanii s určitými rozdíly.[3] Neznali asi všechny podrobnosti původního příběhu a proto se v líčení detailů rozcházejí. Zřejmě to ale byla Marie z Betanie, která Ježíše pomazala drahým olejem či mastí a neměla s kajícnicí v Lukášově evangeliu nic společného. Kajícnici bychom ztotožňovali s Marií z Betanie jen s obtížemi. Nic v evangeliích nenaznačuje, že by Marie z Betanie zasloužila označení ve městě známé hříšnice.[10]  Domníváme se, že pomazání kajícnicí v Galileji a pomazání Marií v Betanii byly dvě různé události.

Teolog G.M.Carbone[10] píše: "...ztotožnění kající hříšnice s Marií Magdalskou je pravděpodobnější a více odpovídá textům. Naopak ztotožnění Marie z Betánie s kající hříšnicí nebo s Marií Magdalskou je velice riskantní a jde mimo závěry exegetické práce.
... Zabývali jsme se také otázkou, zda by Marie Magdalská nemohla být jednou z dalších žen, o nichž se evangelia zmiňují na jiných místech. Po pečlivém studiu textů můžeme potvrdit jen to, že by mohla být omilostněnou hříšnicí. Více nelze říct, toto je vše, co nám říká exegeze.
"


[8]
    Stále můžeme být uchvacováni dojemnou scénou z muzikálu Jesus Christ Superstar. Máří Magdaléna konejší Ježíše a natírá jeho spánky a nohy vonnou mastí. Jidáš jim vyčítá mrhání penězi za drahou myrhovou mast.
Je zde zřejmě chybně sloučena postava kajícnice či Máří Magdalény s Marií z Betanie.
 
Ježíš byl zřejmě pomazán dvakrát. Nejprve na počátku své mise kajícnicí v Galileji, kterou mohla být Marie Magdaléna. Podruhé byl pomazán v judské Betanii, na konci své cesty, krátce před ukřižováním. 

Kajícnice z Galileje a Marie z Betanie (sestra Lazara a Marty)
byly s vysokou pravděpodobností dvě různé ženy.
Spojoval je však velmi osobní vztah k Ježíši.

 

V některém pokračování budeme pátrat po hlubším smyslu obou pomazání. A pokusíme se hledat odpověď na otázku, co měly Marie Magdalská a Marie z Betanie společného, jaký byl jejich vztah a proč k nim měl Ježíš mimořádně blízký osobní vztah.

 

Další článek o Marii - Marie Magdalská v apokryfních evangeliích

 

 


[a] Kanonická evangelia jsou ta převzatá do Nového zákona, tedy do křesťanské části Bible. Existuje řada dalších evangelií, která do Bible zařazena nebyla.

[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
 
[2] BBC. Bible Mysteries. The real Mary Magdalene.
 www.bbc.co.uk/religion/religions/features/biblemysteries/mary.shtml

 
[3] Morris, Stanley. The International Standard Bible Encyclopedia. 1915, 1st Edition, from Dr. Stanley Morris, IBT, 1997. /ISBE/
 
[4] The Greek New Testament , edited by Kurt Aland, Matthew Black, Carlo M. Martini, Bruce M. Metzger, and Allen Wikgren, in cooperation with the Institute for New Testament Textual Research, Münster/Westphalia, Fourth Edition (with exactly the same text as the Nestle-Aland 27th Edition of the Greek New Testament), Copyright © 1966, 1968, 1975 by the United Bible Societies and 1993, 1994 by Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society), Stuttgart. /GNT/
V elektronické formě SW BibleWorks.
 
[5] Flek, Hoffman. Nová Bible Kralická: Nový Zákon našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Sdružení pro Novou Bibli Kralickou./NKB/ www.nbk.cz. V elektronické formě SW BibleWorks.
 
[6] Mary of Magdala. Magdalen College, Oxford.
www.magd.ox.ac.uk/history/mary.shtml
 
[7] Bernardino Luini. The Magdalen. Milanese, c. 1480 - 1532
www.nga.gov/cgi-bin/pinfo?Object=45872+0+none
 
[8] Škvor, Michal. Ježíš se vrátil na Výstaviště.
www.musicalnet.cz/component/content/article/33-divadlo-mdb/366-jezis-se-vratil-na-vystaviste

 
[9] Starbird Margaret. Žena s alabastrovým džbánkem. Maří Magdaléna a svatý grál. 1993. Pragma. ISBN 80-7205-106-7
 
[10] Carbone Giorgio Maria. Marie Magdalská. Šifra mistra Leonarda, nebo evangelia? 2005. Karmelitánské nakladatelství Kostelní vydří. 2008. ISBN 978-80-7195-151-3
 

Vytvořeno: 20.09.2005