Stvoření světa

Na počátku... Brešit bara Elohim...

Prvé řádky Hebrejské Bible popisují stvoření světa:

Úvodní slova "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi..." či anglicky "In the beginning God created the heaven and the earth..." jsou všeobecně známa.  Verše se staly zdrojem teologického učení^[a] o stvoření světa z ničeho - "creatio ex nihilo". Bůh stvořil všechno z ničeho. A podle úvodní věty Gn 1:1 stvořil ze všeho nejdřív nebe a zemi.

Známý úvod Bible však neodpovídá smyslu zdrojového hebrejského masoretského^[b] textu. To by v důsledku mohlo znamenat, že Bůh stvořil nejprve něco jiného, než nebe a zemi.

Když Bůh začal tvořit...

Podívejme se, jak vypadá zdrojový hebrejský text a některé překlady:

Transkribovaný hebrejský text "b'rešit bara elohim" je standardně překládán jako "Na počátku stvořil Bůh ...".
Jedná se však zřejmě o nepřesný překlad, na což upozornil již v 11. stol. biblický vykladač Rashi.

Způsob, jakým je v prvém slově doplněna samohláska o znak souhlásky ukazuje, že b'rešit (b-rešit, b-reshit, b'reshit) nestojí samostatně a je závislé na následujícím textu.

Ve slově b'rešit je prvé písmeno bet doplněno dvěmi tečkami (znakem shva).  Mají zde smysl neurčitého členu. Pokud by měly platit klasické překlady (vč. CEP, BKR aj.), muselo by být psáno barešit a nikoliv b'rešit.[6]

Výraz "Na počátku"  tedy nemá mít smysl samostatného časového určení, který mu dává mnoho tradičních překladů (CEP, KJV a další), ale je přímo závislé na následujícímu slově. Začátek verše by tedy měl být překládán následovně:
Na počátku /něčeho/ ...

Následuje slovo bara znamenající (on) tvoří, (on) stvořil. Přísně literární překlad by tedy měl znít: "Na počátku (jeho) stvořil ..." což je samozřejmě značně kostrbaté. Ekvivalentem by mohla být věta "Na počátku (božího) stvoření ... " Anglický překlad by zněl asi takto: "In the beginning of He created ..."^[4] či přesněji "In a beginning of He created ...".
Známý hebrejsko-anglický překlad The New Jewish Publication Society (TNK)^[3]  nabízí stylisticky elegantnější řešení:

When God began to create ...      Když Bůh začal tvořit ...

Jiné překlady (např. YLT^[5]) uvádějí:

In the beginning of God's preparing...    Na počátku božího stvoření...

Tyto překlady, odpovídající přesněji smyslu dochovaného hebrejského textu, mohou změnit naše chápání následujících veršů.

Na počátku božího stvoření nebe a země ...

Je třeba si uvědomit, že hebrejský text byl doplňován značkami (punktací) až ve středověku. Dvě tečky byly pod písmeno bet přidány až mnohem později po sepsání původního textu. Stoprocentně nevíme, který překlad je ten přesnější. Tedy zda výraz "Na počátku" máme vyslovovat jako barešit a stojí ve sdělení samostatně, nebo číst jako b'rešit a pak se přímo vztahuje k následujícímu slovu.

Stejně nejednoznačný je i další výraz - bra - tvořit (3. osoba). Může znamenat bara i b'ra. Masoretský text jej doplnil punktací na bara.

Již zmíněný Rashi, středověký znalec Písma, dal přednost významu  b'ra :

b'rešit b'ra elohim

Obě slova tak přímo vztáhl ke slovu elohim (Bůh, božstvo). Smysl textu je přibližně následující:

První větu (Gn 1:1) lze považovat za nadpis. Podobnou konstrukci nalezneme i v úvodu druhé verze příběhu o stvoření:

Další sdělení (Gn 1:2) je zřejmě stručným popisem prapůvodního světa před vlastním aktem stvoření: "země byla beztvará a prázdná, a nad propastnou tůní byla tma, ale nad vodami vznášel se Boží vítr".

Stvoření světla

Na počátku božího stvoření tedy existovala beztvará země (tohu v'vohu) a hluboká voda (tehom), nad kterou byla tma (wehosek) a vznášel se zde boží vítr (růah):

V mnohém je popis prapůvodního světa podobný blízkovýchodním mýtům. Podle Sumerů plavala země na moři. Někteří odborníci odvozují původ hebrejského slova tehom od sumerského Tiamat. V mezopotámských mýtech o stvoření světa byla Tiámat bohyní personifikující původní praoceán (viz Nebe a země).

Když začal Bůh či božstvo (Elóhím) tvořit svět, existovaly již základní elementy - země, voda, tma a vítr. Staří Řekové věřili, že svět je tvořen čtyřmi elementy - voda, vzduch, země a oheň. Rozdíl je zde jen v jediném. Místo ohně (či světla) existovala v biblickém prasvětě jen tma. Právě v tomto okamžiku však Bůh začal tvořit:

V hebrejském textu je onen den první označen jako ehad yom. Primární význam slova ehad je jeden. Bůh stvořil světlo a byl den jeden.  Začal se počítat kalendářní čas. Další dny stvoření jsou již číslovány pořadovými číslicemi.^[4]

Prvé, co stvořil/li Elóhím podle veršů knihy Genesis 1:1-5,  tedy bylo zřejmě světlo. Stvořením světla pak začalo odpočítávání našeho času.

Další významy

Většina odborníků se shoduje v tom, že původní hebrejské texty byly psány bez oddělování slov, vět či odstavců. K oddělení slov mezerami došlo až později a mohlo při tom dojít k chybám. Nesprávným rozdělením textu mohl získat jiný smysl.
Někteří badatelé odporují a tvrdí, že slova byla oddělována tečkou a později mezerou i v nejstarších biblických textech. Přesto však při přepisu textů docházelo k chybám, např. ke sloučení dvou sousedních slov do jediného (viz Oddělování slov).

Někteří myslitelé tvrdí, že původní text v úvodu knihy Genesis měl jiný smysl, který byl zastřen jeho nesprávným rozdělením do slov a následným chybným přidáním punktace.

Hebrejský text

lze přepsat do latinky například následovně:

bere'shith bara' 'elohim 'eth hash-shamayim we-'eth ha-'arets

Text však lze prý rozdělit i jinak^[8]:

bere'sh yithbare' 'elohim 'eth hash-shamayim we-'eth ha-'arets

be - předložka v, na či s jinými významy

re'sh (ro'sh) - hlava, moudrost, znalost

yithbare' - zvratný tvar slova bara' znamenající stvoření sama sebe, sobě, si

elohim - bohové, božstvo, bůh

Místo tradičního
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi...
můžeme číst
V moudrosti božstvo zformovalo (si) nebe a zemi.
Tedy božstvo stvořilo spirituální a hmotnou realitu.^[8]

Kabalisté například věřili, že každý viditelný materiální objekt byl určován jeho skrytou skutečností. Stejně tak i v biblickém bohu Elohim hledali skrytý aspekt bez hranic - Ein Soft (bez konce).

Elohim v úvodní frázi bere'shit bara' 'elohim nebyl subjektem stvoření (bara) ale objektem. Tedy nikoliv Na počátku stvořil Bůh... ale Na počátku stvořil božstvo/boha/bohy... Skutečný prvotní stvořitel byl v textu skryt, protože je nepostižitelný, nezachytitelný, a to ani písmem.

Doplnili tedy text o hebrejské písmeno Aleph

ab-re'shith bara' 'elohim 'eth hash-shamayim we-'eth ha-'arets

což překládají jako

Otec všeho počátku stvořil bohy, nebe a zemi.

Mnoho stvoření a světů

Na to, jak vykládat prvé verše Hebrejské Bible, existuje mnoho názorů. Nelze však zastřít, že pokud budeme striktně vycházet z hebrejského masoretského textu, pak většina překladů Bible je nepřesných.

Hebrejský text

přepsaný do latinky také jako

b'rešit bara elohim et haššamajim v'et ha'ares

či například

b'reshit bara elokim et hashamayim v'et ha'aretz

je podle pravidel hebrejské gramatiky nutné překládat s neurčitým členem u slova  počátek. V českém jazyce určité a neurčité členy nepoužíváme, a i proto je náš standardní překlad v CEP či BKR zavádějící a nejednoznačný:

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Zato v anglickém překladu lze psát

In a beginning God created the heaven and the earth

nebo

In the beginning God created the heaven and the earth.

Prvý způsob je však přesnější, odpovídá hebrejským gramatickým pravidlům. Jaký je rozdíl? V Bibli není psáno o jednom jediném konkrétním "Stvoření", ale o "nějakém stvoření", kterých tedy mohlo být i více. Proto se například v hebrejské knize výkladů Midráš píše o tom, že Nejvyšší stvořil mnoho světů, které mohl později i zničit, dokud nevytvořil ten náš. Stvoření světa popisované v úvodu knihy Genesis může být jen jedno z mnohých.

.... pokračování příště ...

Vytvořeno: 15. 11. 2007