Nefilové (VIII.)

Strážci, nefilové a ničení země

Skoncování se vším tvorstvem, nejen s člověkem

V 6. kapitole biblické knihy Genesis je popsáno, co předcházelo potopě světa. Synové božští začali obcovat s lidskými ženami a rodily se zrůdy - nefilové. Na zemi se rozmnožila zlovůle člověka, země byla plná lidského násilí. Hospodin se tedy rozhodl zahladit na zemi všechno tvorstvo:

Všeobecně se má za to, že světovou potopu seslal Bůh na lidstvo za jeho hříchy. Z krátkého textu v Bibli sice není zřejmé, proč se "rozmnožila zlovůle člověka" a proč se stalo, že "každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý". Je zde ale naznačena spojitost s příchodem božích synů a vznikem nefilů. V Knize strážců, patřící do sbírky Knihy Henochovy, je mnohé vysvětleno. Zlo vzešlo od strážců z nebes a od jejich potomků - nefilů.^{[2] [3] [4]}

V Bibli je opakovaně uvedeno, že Bůh rozhodl skoncovat se vším tvorstvem, nejen s člověkem. Měla být vyhlazena i zvířata, plazi a ptactvo, s výjimkou vybraných párů. V kapitole 6 knihy Genesis se píše:

Vše živé, všechno tvorstvo, v němž je "duch života", mělo být zahlazeno. Ochráněn měl být pouze Noe s jeho blízkými a vybrané páry tvorů, k opětnému osídlení země. Nebyla to boží pomsta, nepíše se zde nikde o božím hněvu, ale o lítosti. Hospodin se trápil ve svém srdci.
Proč nebyl zahlazen jen člověk, když "každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý"? Proč měla být smetena z povrchu země i všechna zvířata, plazi a ptactvo? Bylo to z praktických důvodů, protože nebylo možné vyhubit jen člověka a vše ostatní nechat žít? Nebo bylo něco špatně i s ostatními živými tvory a celou zemí? Zřejmě platila druhá varianta, jak dokládá i Bible: "Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu." Jak tomu rozumět? V čem všechno tvorstvo pokazilo svou cestu, v čem byla zkažena celá země? A proč k tomu došlo právě po příchodu božích synů a zrození nefilů?

Kniha obrů

Dalším zajímavým textem, který může leccos osvětlit, je Kniha obrů (The Book of Giants). Dochovala se ve zlomcích v Kumránu, světoznámém nalezišti svitků od Mrtvého moře. Zlomky svitků pocházejí z 2. stol. př. n. l. Tradice je však mnohem starší.^{[5] [b]}

Kniha obrů navazuje na Knihu strážců a doplňuje ji. Vystupují zde dva obři - nefilové, potomci vůdce strážců - Šemichazy. Ve svých snech se dozvídají o nadcházející nevyhnutelné zkáze, která je čeká jako trest za to, co provedli jejich otcové - strážci.

Všimněme si zlomku 1Q23:^[6]

Je zde zmínka o tom, že andělé (strážci) zřejmě prováděli na zemi se zvířaty něco nepřirozeného. Překladatelé použili slovo miscegenation - tedy míšení ras. Nepřipomíná nám to dnešní genetické pokusy - experimenty s úpravami genomu zvířat, a také všeobecný tlak vůdců na míšení lidských ras? Nebylo záměrem Stvořitele vyhladit důsledky těchto nepřirozených pokusů ze zemského povrchu potopou?

Země zkažená, tvorstvo pokažené

Po příchodu "synů božích" (andělů, strážců, synů nebes), bytostí lidských postav ale hadího vzhledu, došlo postupně ke zkažení země a pokažení zvířectva, nejen člověka. Bytosti z nebes oplodňovali lidské ženy a ty rodily zrůdy - nefily. Podle Knihy strážců začali z nebes přišlí cizinci předávat lidem znalosti, které vypadaly jako velice užitečné, časem se ale ukázaly v neprospěch lidstva. Začaly sváry a hádky, jak popisuje i Bible:
I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý... Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.
Z Knihy obrů se dozvídáme, že andělé zneužívali plodnosti země, plíživě se zde děly různé věci, odpudivé skutky. Andělé páchali na zvířectvu nepřirozené činy, vybírali různé druhy zvířat pro míšení plemen. V Knize Strážců se popisují hrozné události, kdy celá země byla po narození nefilů naplněna krví a zlem... Tito pak snědli všechen majetek lidí, až je lidé nebyli s to uživit. Tak se obři obrátili proti lidem, aby je zhltali. A počali páchat zlo proti ptákům a zvířatům, plazům a rybám a pojídat vzájemně své maso a pít z něho krev. Tu země pachatele zla obvinila.
Nastala velká bezbožnost a rozmohlo se smilstvo. Lidé setrvávali v hříchu a všechny jejich cesty vedly ke zkáze. Jak lidé hynuli, naříkali, a jejich hlas došel až do nebe. (Kniha strážců). ^[8]

Stvořitel s lítostí rozhodl skoncovat se vším tvorstvem, vyčistit zemi potopou a nechat přežít jen vybraným lidem a vybraným zvířatům. Všechno, co je na zemi, zhyne. Odtud lze vyvodit, že vyhubeni měli být i nefilové a výsledky míšení plemen. Tak se podle Bible i stalo. Až na osádku archy bylo zahubeno všechno tvorstvo, ptactvo, dobytek, zvěř a na zemi hemžící se havěť resp. plazi (jak uvádí Septuaginta viz LXE):^[c]

Podle Knihy strážců to bylo již několik set let před potopou, v době Henocha (praděda Noeho), kdy se Bůh rozhodnul učinit přítrž zlým skutkům nebeských strážců. Potopou měla být zničena celá země a přežít syn Lámechův (tedy Noe) a jeho potomstvo:

Bůh potom požádal archanděly, aby potrestali strážce:

Konečná očista země

Henoch byl informován o tom, že země bude zničena potopou a vůdce strážců Azazeel spoután a svržen do podsvětí, aby zde byl až do velkého dnu soudu. Vyhlazeny měly být i děti strážců a země uzdravena. Strážci pak na 70 pokolení svázáni a uvrženi do podsvětí, až do dne konečného soudu. Pak přijdou zemětřesení, oheň, země pukne a vše zahyne, kromě spravedlivých a vyvolených:

Teprve po posledním soudu bude země zcela očištěna od zkaženosti a nastoleny spravedlnost a pokoj:

Kniha strážců je podle úvodích veršů určena těm, kteří zůstanou naživu v den soužení, kdy zajdou všichni hříšníci a svévolníci. Tehdy Bůh světa resp. Bůh věků (O THEOS AIÓNOS) z nebes vyjeví sílu své moci. Všechny zachvátí velká bázeň a strážci se budou třást strachy ve všech končinách země. Spravedliví a vyvolení však zakusí prospěch z Božího světla.

Kniha strážců i Kniha Obrů vysvětlují, jak byli nejenom lidé, ale i ostatní tvorové a celá země znečištěni působením netělesných návštěvníků z nebes i nefilů, jejich tělesných potomků. Hynoucí země naříkala a duše lidí žalovaly. Bůh naříkání vyslyšel a rozhodl seslat na zemi očistnou potopu: Celá země bude totiž zničena a vše, co je na ní, bude vyhlazeno. Rovněž tělesné děti strážců pak měly být vyhubeny, i když jejich duchové budou dále sužovat náš svět: Ve dnech pobíjení a usmrcování obrů, kdy duchové opustí jejich těla, aby hubili bez soudu, budou tak konat až do dne, kdy nad strážci a svévolníky bude konán zánik velkého světa. Podle tradice již celosvětová potopa proběhla. Rovněž nefilové, obři, už byli vyhubeni v dobách, kdy Izraelité po exodu z Egypta obsazovali zaslíbenou zemi.[2] Poté měli být strážci po 70 generací uvězněni v podzemí.[10] Nyní má přijít den konečného soudu. Mezi námi tak stále působí nehmotní duchové obrů (nefilů) a možná sami strážci, kterým skočila doba upoutání v hlubinách země. Země, lidé a veškeré tvorstvo jsou opět ujařmováni a zneucťováni.

Obr. Dřevořez (z roku 1473) znázorňující Beliala a některé jeho následovníky. [11] Podle rukopisu Amrámovo zjevení, (zlomek od Mrtvého moře č. 4Q535) měl strážce lidskou postavu ale obličej hadího vzezření. Jmenoval se Belial.[10] Jako démon měl lidi svádět k hříchům, zejména sexu, chtíči a obžerství. Je démonem nepořádku a zmatku, vzpoury a neposlušnosti, který ovládá tento svět, personifikuje zlo a pobývá v samé blízkosti Satana. Objevuje se v podobě anděla neobyčejné krásy, sladce mluvícího. Reprezentuje égregor, revoluci sociálního typu.[11]

Teprve při konečném soudu bude země očištěna zcela ode vší zkaženosti a nad strážci, kteří zemi zneuctili v čele s Azazeelem a Semjazou, vykonána boží spravedlnost. Trestu neuniknou ani lidé, kteří strážcům sloužili.

Poté, konečně, se na zemi objeví rostlina spravedlnosti a nevinnosti, a její dílo přinese požehnání. Spravedlnost a čistota budou radostně nastoleny na věky.

... pokračování příště ...

Předchozí - Strážci - Reptiliáni?

 
Vytvořeno: 27. 8. 2020