Setkání s YHWH znamenalo nebezpečí. Pohlédnout Bohu do tváře znamenalo smrt. Přesto však Mojžíš toto nebezpečí ustál. Vrátil se ze Sinaje bez jakékoli újmy, krom toho, že jeho samotná tvář děsila souvěrce. Předání psaných desek zákona tak může být jen jedním z aspektů předání zákona vůbec. To vidím i u Pavla, který ale hledá v zakrytí Mojžíšovy tváře jakousi ochranu synů Izraele, před poznáním pozemské pomíjivosti. Vyjevení Boží tváře ale znamená příkaz. Aby byl ponechán čas na jeho svobodné vyplnění, je nutné, aby tvář byla také zakryta, jinak se člověk rozplyne v extázi nekonečně jiného Druhého.