Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Re: :
    "V článku uvádím, že to, že židovský kalendář začíná návštěvou nejv ... " (Nibiru - kdy přiletí?)
  • vdaka:
    "Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane pozn ... " (Duše do nebe)
  • Hvězdářství

    Starověké hodiny II - Precese zemské osy

    Hvězdářství -- Starověké hodiny II - Precese zemské osy

        

    Starověké hvězdářství

    Precese zemské osy

     

    Pohyb nosičů nebes

    Sledování pohybu Slunce umožnilo našim prapředkům zafixovat čtyři významné dny v roce:
    - jarní rovnodennost
    - letní slunovrat
    - podzimní rovnodennost
    - zimní slunovrat

    Každý rok se pak očekávaly rovnodennostní a slunovratové dny, mezníky průběhu roku. Dělily plynoucí čas na astronomické roční doby a nejstarší civilizace ode dne jarní rovnodennosti odvozovaly počátek nového roku. Východ Slunce při jarní rovnodennosti byl považován často za nejdůležitější mezník pohybu Slunce na obloze.

    Podle některých badatelů si pradávní pozorovatelé všímali před východem či po západu Slunce také pozadí tvořené hvězdami na obloze. Hvězdná uskupení, v nichž Slunce vycházelo resp.zapadalo při rovnodennostech a slunovratech, nazývali nosiči nebes.  V naší době máme čtyři nosiče nebes:
    - souhvězdí Ryb (jarní rovnodennost)
    - souhvězdí Blíženců (letní slunovrat)
    - souhvězdí Panny (podzimní rovnodennost)
    - souhvězdí Střelce (zimní slunovrat)

    Naši vzdálenější předkové však na obloze mohli vidět jiné nosiče nebes než my dnes. Slunce nevycházelo při jarní rovnodennosti na pozadí souhvězdí Ryb.

    Vlivem jevu zvaného precese zemské osy totiž dochází ke zdánlivému posunu jarního bodu (a tedy i východu Slunce při jarní rovnodennosti) na pozadí souhvězdí ekliptiky. Nosiči nebes se tedy posunují z jednoho souhvězdí zvířetníku do druhého.  Do stejného bodu se pak vracejí každých přibližně 26 000 let.  Zdánlivě se tedy souhvězdí zodiaku pomalu posunují, otáčejí pod pevným křížem tvořeným spojnicemi rovnodennostních a slunovratových bodů:

    Precese zemské osy

    Encyklopedie Diderot[3]

         Precese, pohyb okamžité osy otáčení setrvačníku kolem pevné osy v prostoru vlivem působení vnějších sil.

    Precese zemské osy, pohyb zemské rotační osy. Zemské těleso je zploštělé (viz též elipsoid zemský). Na přebytky hmot oproti kulovému tvaru působí přitažlivá síla Měsíce a vytváří silovou dvojici, která mění směr zemské osy. V menší míře ji mění i Slunce. Země tedy současně s rotací a obíháním kolem Slunce vykonává další pohyb, tzv. lunisolární precesi. Zemská osa při ní opisuje kuželovou plochu kolem normály k ekliptice. Úhel mezi zemskou osou a normálou k ekliptice je 23,5°. Perioda precese zemské osy činí 25 725 roků (tzv. platónský rok). Precese má opačný smysl otáčení než zemská rotace, tzn. že rotační osa Země se stáčí k západu. Viz též nutace.


    Zemská osa vykonává kývavé pohyby (jako roztočená káča). Tento jev nazýváme precesí zemské osy. Osa opíše celý kruh za zhruba 26 000 let, jindy se udává přesnější trvání 25 725 let. Precese způsobuje zdánlivý posun jarního bodu na pozadí souhvězdí o 1° za zhruba 72 let (jinde 71,47 let).

    Pozorování precese

    Pozemskému pozorovateli se precese projevuje například těmito způsoby:

    a) Pomalá změna v postavení Slunce vůči pozadí souhvězdí vzhledem k pozici Slunce přesně před rokem (tropickým). Např. při pozorování hvězdné oblohy těsně před východem Slunce při jarní rovnodennosti. 

    Obr. Slunce dnes vychází při jarní rovnodennosti  na pozadí souhvězdí Ryb. Naši vzdálení potomci uvidí (doufejme) rovnodennostní východ  Slunce na pozadí Vodnáře.

     

    b) Pomalá změna polohy severního nebeského pólu na pozadí souhvězdí. Dnes se hvězdy noční oblohy zdánlivě otáčejí kolem nebeského pólu, který směřuje přibližně ke hvězdě Polárce (Severce).

    Obr. Severní nebeský pól dnes míří směrem k Polárce (Polaris). Vlivem precese se však pomalu přesunuje proti směru hodinových ručiček.


    www.synapses.co.uk/astro/precess.html

    Je třeba upozornit na slovo "pomalá změna". Rychlost posunu rovnodennostního východu  Slunce po pozadí souhvězdí činí pouhý 1° za zhruba 72 let! Jedná se o posun Slunce o tloušťku palce natažené ruky. Je zřejmé, že objevit jev precese, kdy pozorovatelné změny začínají být patrné až po mnoha desítkách let přesného pozorování, není jednoduché.

    Precesi objevil údajně řecký astronom Hipparchos přibližně kolem roku 130 př.n.l.  Podle některých badatelů[1] [2] však byla tato znalost začleněna do mýtů, které vznikaly již před více než 8000 lety! A nejen všeobecná znalost posunu Slunce či nebeského pólu, ale také znalost délky trvání precese! Znali precesi zemské osy již lidé ve starověku?

    Pokračování - Znalost precese

     

    [1] Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill (Hamletův mlýn)
    [2] Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998, Columbus 2003
    [3] Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM
    [4] Graham Hancock, "Otisky božích prstů. Pátrání po počátcích i koncích.", 1995, Columbus 1998
        


    Vytvořeno: 05.02.2004


    Související články:
    Starověké hodiny I - Nosiči nebes (17.01.2004)
    Starověké hodiny III - Znalost precese (05.02.2004)
    [Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 05. 02. 2004 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 18495 přečtení | Počet komentářů: 30 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz