Ztracené Písmo

Kniha Jasher

Na dvou místech se Hebrejská bible odvolává na Knihu Přímého (CEP) resp. Knihu Upřímého (BKR^[2] ).
Z původní hebrejštiny je pojem často transkribován jako Sefer haYashar či Sefer haYasher.

Pojem   Y Sh R bývá transkribován jako  , yashar, jashar či  jasher. Znamená něco či někoho přímého, spravedlivého, poctivého či vítězného.

Kniha přímého

Kniha přímého (the Book of Jashar) resp. Kniha spravedlivého či Kniha upřímného je biblisty považována za ztracenou (viz Ztracené Písmo).

Je však skutečně původní text knihy Jasher (Jashar) ztracen?

Podle tradice přetrvala kniha Jasher požár Alexandrijské knihovny. Později ji prý nalezl opat Albinus Alcuin a v roce 800 n. l. přeložil z hebrejštiny do angličtiny. Poté byla kniha zapomenuta a znovu objevena až v r. 1829. Podle jiné verze byl hebrejský spis předáván z generace na generaci a teprve v r. 1840 jej přeložil učenec Moses Samuel. Kniha Jasher měla být dokonce předlohou prvých knih Hebrejské bible. Objevily se i snahy zařadit text do biblického kánonu. Přes její údajnou nesmírnou hodnotu náboženskou i historickou se jí však dosud nedostalo náležité pozornosti. Je to pravda? Co víme o knize Jasher? 

Několik knih Jasher

První problém je, že název Sefer haYashar (tedy kniha Jasher či Jashar) nese řada různých textů^[9]:

• Rabínské spisy pojednávající o židovských pořekadlech, obřadech, rituálech, morálce a etice (např. díla autorů Rabbenu Tam, Rabbi Shabbatai Carmus Levita, Rabbi HaYevani aj.).

• Kniha židovských legend (midráš) popisující biblickou historii od stvoření člověka až k obsazení Zaslíbené země. 

• Anglický překlad knihy Jasher pořízený podle legendy opatem Alcuinem (tzv. Pseudo-Jasher)

• Dílo Benjamina Rosenbauma (The Book of Jashar). Román fikce z roku 2003.  http://www.benjaminrosenbaum.com/. S naším hledáním autentické knihy Přímého nemá nic společného. 

Za autentickou Knihu Jasher, zmiňovanou v Bibli, bývají vydávány hlavně edice uvedené na druhém a třetím místě, tedy midráš a Alcuinův překlad. Jejich záměnou vznikají mnohá nedorozumění při diskuzi zastánců i odpůrců autenticity knihy Přímého.

Základní chronologie

1625
První známá hebrejská edice Sefer haYashar byla vydána v r. 1625 v Benátkách (dle vlastní předmluvy vyšla poprvé už v roce 1552 ale to není jisté). Jedno z posledních vydání této edice pochází z roku 1986 (vydalo Publications Universite de la Sorbonne Nouvelle).^[8]

1751
V angličtině publikoval Jacob Ilive knihu Jashar roku 1751. Na titulní straně uvádí, že anglický text přeložil z hebrejštiny Flaccus Albinus Alcuinus. Opat z Canterbury  měl získat původní hebrejský spis na své pouti Svatou zemí a Persií,  ve městě Gazna. Kniha obsahuje 37 kapitol.
Kniha byla prohlášena za falsum a Jacob odsouzen v r. 1756 na 3 roky vězení za tento podvrh a protináboženské pamflety.^[6] 

1828
Další vydání, mírně upravené a doplněné edice Jacoba Ilive, vyšla v Bristolu roku 1828 či 1829. Opět vyvolala kritiku.

Později řád Růžového kříže (Rosikruciáni) v kalifornském San José prohlásil toto dílo za bohem inspirované a v roce 1924 vydal jeho fotografickou reprodukci. [6]   Edice byla pravděpodobně podkladem pro český překlad (1941, překlad Vladimír Janoušek).[10]

1. kapitola knihy začíná slovy :

1840
Učenec Moses Samuel pořídil v 19. stol. kritický anglický překlad jednoho z hebrejských midrášů.^[a] Věřil, že se jedná o autentické jádro Písma i když jsou zde obsaženy i pozdější přídavky. Podle odborníka na hebrejštinu Leopolda Zunze lze sledovat původní hebrejský text do 12. či dokonce 11. století. Text byl snad napsán ve Španělsku, v době vzniku celé řady literárních padělků.
Publikaci vydal Mordecai M. Noah v r. 1840 ^[5]  (New York, vydavatel Nash and Gould).^[3] Podle vydavatele Noaha se mělo jednat o překlad rabínské Book of Yashar zkompilované z Babylonského talmudu a dalších židovských zdrojů s přídavkem arabských legend a biblických pasáží.

Jádro knihy prohlásil za autentické mormonský vůdce Joseph Smith.

1. kapitola knihy začíná slovy :

Celou knihu v anglickém překladu nalezneme na těchto adresách:

www.dubroom.org/download/pdf/ebooks/the_book_of_jasher.pdf
www.ccel.org/a/anonymous/jasher/home.html
www.nazarene.net/jasher/Book of Jasher.htm
earth-history.com/Pseudepigrapha/Jas/jasher-intro.htm

Dnes je k dispozici celá řada knih Jasher. Jedna větev vychází z "překladu" Alcuina, druhá z midráše, poprvé přeloženého Samuelem Mosem. Obě textové linie knih se liší svým obsahem. Obě knihy byly někým prohlášeny za autentické, bohem inspirované. Někdy se v předmluvě označují za jediné autentické dílo a konkurenční texty prohlašují za falza. Které text je pravý?

Alcuinova kniha Jasher

Tyto edice, aspirující na Knihu přímého, mívají na titulní straně uvedeno, že text přeložil do angličtiny Flaccus Albinus Alcuinus, opat z Canterbury. Alcuin měl knihu získat ve městě Gazna na své pouti Svatou zemí a Persií.^[4]
Prvou edici vydal Jacob Ilive v roce 1751 (jedná se o anglicky psaný text, původní hebrejský spis není k dispozici).

Údajný autor knihy, Yahweho vojevůdce Jasher, stručně rekapituluje hlavní biblické události od stvoření světa. Více se pak Jasher věnuje líčení své účasti na Exodu, útoku na Kanaán a popisu prvých dnů Židů v Zaslíbené zemi. Některé detaily doplňují a vysvětlují události z Hebrejské Bible, jiné události jsou však v rozporu s biblickou tradicí.

 
Problémy s Alcuinem
Alcuinus žil v Británii okolo roku 650 n. l. (podle jiných zdrojů v létech 735-804^[8]). Odpůrci pravosti knihy tvrdí, že jeho rukopis je psán pseudo-Elizabetským stylem angličtiny, který byl v Alcuinově době neznámý. Prvá edice knihy uvádí, že se Alcuinus učil východním jazykům na Oxfordské universitě. Universita však nebyla založena dříve, než v roce 886. To je tedy více než 80 let po Alcuinově smrti. Podobných nesrovnalostí je celá řada.^[3]
Zastánci pravosti knihy argumentují, že pochybnosti o překladu biskupa Alcuina nemusejí zpochybňovat text samotný. Není prý podstatné, kdo a kdy pořídil překlad. Důležitá je autenticita původního hebrejského textu. Nicméně nemáme jediný důkaz, že takový původní hebrejský text někdy vůbec existoval.

Problém s obsahem knihy
Text tvrdí, že je dílem Jashera, syna Káleba (Caleb), jednoho z Mojžíšových poručíků.^[6]Hebrejská Bible však zřejmě neodkazuje na knihu, kterou napsal Jasher. Jasher není jménem nějaké osoby, ale má vyjadřovat, že kniha je morální, pravdivá, důvěryhodná či to, že se v ní píše o vítězstvích.
Kniha Jasher popisuje biblickou historii od stvoření až k Jasherově době. Podle dvou odkazů v Hebrejské bibli by se však dalo očekávat, že kniha Jasher měla být spíše eposem a obsahovat bojové zpěvy a balady.^[7]
Jedná se prý pouze o strohý a narychlo sepsaný přehled prvých šesti knih Hebrejské bible bez jakýchkoliv zajímavých detailů. Text je prý plný absurdit, rozporů a omylů.
Zastánci autenticity naopak tvrdí, že rozpory či absurdity v textu nemusí znamenat podvrh. Sama Hebrejská bible je přece plná rozporů a nesrovnalostí. Pokud se detaily některých příběhů odlišují od kanonických textů, může to být naopak doklad autenticity textu. Falsifikátor by zřejmě neměl důvod zpochybňovat takto své dílo.

Ideologický záměr
V edici Jacoba Ilive z roku 1751 je zpochybňováno biblické zjevení na hoře Sinaj. Mojžíš neobdržel na Sinaji desky se Zákonem od Boha - Yahweho, ale od Jitra (Jethro). Ne Bůh, ale Jitro dává Izraelitům Zákon. Obsah knihy Jasher vzbuzuje pochybnosti o věrohodností Pentateuchu a zmenšuje roli Mojžíše. Falsum tedy mohlo mít za cíl také zpochybnit oficiální biblickou tradici.
Zastánci argumentují tím, že k ideologickému boji mohlo dojít již v době, kdy byl původní text psán.

Jedno je jisté. Kritikové již v 18. stol. tvrdili, že kniha Jasher (edice z r.1751) je plná omylů, rozporů a absurdit. Kniha se stala předmětem sporů již v dobách svého prvého vydání. Od 18. stol. ji většina badatelů prohlašovala za padělek. Dnes je odborníky považována za jasný falzifikát.

Midráš Sefer haYashar

Nejstarší dochovanou verzí midráše Sefer haYashar, Knihy jasher, je edice z r. 1625. Překlad Mose Samuela z hebrejštiny do angličtiny byl vydán v r. 1840. Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů (L.D.S.Church, Mormoni) tento text (resp. část textu) uznává jako autentický, bohem inspirovaný. Nalezneme snad právě v této knize pradávný text, na který se odvolává Hebrejská Bible?

Více v samostatném článku Sefer haYashar.

Vytvořeno: 20. 07. 2005