|
Mýty
Etana
Etana byl jedním z prvních králů města Kiš. Příběh spojuje bajku o orlu
a hadu, kteří obývají týž strom, s motivem bezdětného krále. Etana hledá
kouzelnou rostlinu, aby si zajistil dědice.
Etana je jediným mýtem, k němuž byly objeveny jednoznačné ilustrace.
Zobrazena je epizoda, v níž Etana stoupá k nebesům na zádech orla.
Hádání orla s hadem bylo kdysi zřejmě samostatným příběhem. Existuje
sumerský příběh o Gilgamešovi a stromu Chalub, v němž se vypráví o hadu
a ptáku, kteří žijí na topolu.
Obsah
1. tabulka
Příběh začíná založením města Kiš. Rozhodující úlohu měli velcí bohové -
Igigové a Anunnakové. Ištar hledá mezi lidmi krále, Enlil se poohlíží po
stupních vyvýšeného trůnu. Další verše chybí. Zřejmě se však oba bohové
zasadili o to, aby na trůn vystoupil Etana.
2. tabulka
V topolu rostoucím na břehu řeky u svatyně boha Adada se usídlili had a
orel. Etana[2],
tab. I, novoasyrská verze
|
... ve stínu svatyně rostl topol.
...
U kořene topolu si hnízdo udělal had,
v jeho koruně se orel usadil. |
Orel a had se po počátečních neshodách dohodli respektovat
meze stanovené bohem spravedlnosti Šamašem. Žili v souladu, střídali se při lovu a kořist
dělili mezi sebe a mláďata.
Jakmile však orlí mláďata vyrostla, začal
orel chystat zlo. Rozhodl se sežrat potomky svého druha, hada. Jeden z
jeho orlíčat jej varuje. Orel však nedbá a hadí mláďata
sežere.
Had nalézá své hnízdo prázdné. Etana, tab. II, novoasyrská verze
|
Večer, uprostřed dne, se připlazil
had,
nesl maso, svou daň, shodil je u vchodu hnízda.
Had se rozhlížel - jeho hnízdo tam není. Běhal sem
tam, nic neviděl,
svými drápy hrabal v zemi,
až prach hnízda pokryl nebe. |
Had běhá sem a tam [a], hořekuje a stěžuje si Šamašovi.
Bůh radí hadovi, aby vyhledal divokého býka, vyvrhl mu vnitřnosti a
skryl se v býčím žaludku. Až se sletí ptáci na jeho maso, bude orel mezi
nimi. Had ho má uchopit za křídlo, utnout obě křídla a proradného
opeřence svrhnout do
bezedné jámy.
Moudrý orlík neúspěšně varuje svého otce. Orel je nakonec hadem
potrestán a uvržen do jámy se
zlomenými křídly. Nyní se zase on modlí k Šamašovi.
Bůh mu na pomoc posílá
člověka.
Etana, tab.
II, novoasyrská verze
|
"Byl jsi zlý a zarmoutil jsi mou
mysl,
žral jsi, co je vyhrazeno bohům, co je nedovolené.
Umíráš a já se k tobě nepřiblížím!
Ať ti pomůže člověk, kterého ti pošlu! |
Oním mužem je Etana, který se k Šamašovi rovněž modlí:
Etana,
tab. II, novoasyrská verze
|
"Pane, vynes svůj výrok: dej mi
rostlinu zrození!
Ukaž mi rostlinu zrození, zbav mne mého břemene, založ mi jméno! |
Etana již dlouho prosí Šamaše o rostlinu zrození, nemůže se totiž stále
dočkat potomka. Šamaš radí Etanovi, kde najde orla, který mu rostlinu zrození
ukáže.
3. tabulka
Etana nalézá poraněného orla. Krmí jej a léčí sedm měsíců a v osmém
měsíci ho vysvobodí z jámy. Pak jej žádá o nalezení rostliny. Orel hledá
ale nenachází. Nabídne tedy Etanovi, že ho vynese na zádech.
Oba letí do výše jedné míle. Orel se ptá Etany: "Můj příteli, pohlédni,
jak vypadá země!" Etana odpovídá, že širé moře je jako
ohrada pro dobytek. Vystoupí o další míli: |
|
Obr. Král Etana z Kiše letící na orlu. Detail z
válečkového pečetidla, akkadské období.[3] |
Etana, tab. IV, novoasyrská verze
|
Když jej vynesl druhou míli:
"Můj příteli, pohlédni, jak vypadá země!"
"Země se proměnila v záhon ...
a širé moře je jak rybníček." |
Oba vystoupí do výše tří mil. Etana už zemi nevidí a nerozeznává ani
moře, ztrácí odvahu.
Etana, tab. IV, novoasyrská verze
|
"Můj příteli, nevystoupím do nebes,
zamiř své kroky... |
Orel opakovaně shazuje Etanu ze svého hřbetu ale vždy jej zachrání před
smrtícím pádem.
Etanovi je ve svých snech ponoukán, aby se znovu pokusil doletět až do
nebe. Ve snu procházejí branou bohů Sína, Šamaše, Adada a Ištary.
Uklánějí se před nimi. Setkávají se také s krásnou ale hrůznou bohyní
Ištar, u jejíhož trůnu leží lvi.
Orel znovu nese krále vzhůru. Opakovaně Etana padá z orla a je opět
vynášen na orlích zádech do nebes.
Text je porušen, zřejmě však nakonec nalézají rostlinu
zrození. Etana, tab. V, novoasyrská verze
|
Etana objal Mudam, svou choť, a ona
počala.
A jakmile před dobou stanovenou k porodu dítěte
z jejího lůna
její rodidla se začala stahovat,
Etana na ně položil nový výhonek rostliny zrození.
Pod výhonkem rostliny zrození ji nestihl záchvat
a v její těžké chvíli ji opustily porodní křeče. |
Etanova žena za pomoci rostliny zrození tedy porodila zcela bezbolestně
dítě, králova nástupce. V seznamu sumerských králů je zapsán jako Balích.
Sklatba však zřejmě pokračovala. Podle několika zlomků textu byl další
osud Etany tragický. Píše se o bolesti, pláči a nářku. Nejprve asi
zemřela jeho žena. Etanovy údy byly nakonec spáleny odděleně na různých
místech. Důvod není dosud jasný.
Vznik
Text mýtu o Etanovi byl nalezen pouze ve zlomcích v Aššuru, Ninive a
Šúsách (Súzách). Mýtus představoval původně zhruba 450 veršů. Vznik
ve starobabylónském období. [1]
První dochované záznamy pocházejí z 1. pol. 2. tis. př. n. l., z doby 1.
dynastie starobabylónské, poslední z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive,
ze sklonku doby novoasyrské (7. stol. př. n. l.).
[2]
Literární katalog z Aššurbanipalovy knihovny uvádí, že
autorem-editorem skladby o Etanovi byl jakýsi Lu-nanna. Z jiných pramenů
víme, že tento Lu-nanna byl urský mudrc a působil za vlády krále Šulgiho
(2093–2046 př. n. l.). Jméno editora je sumerské a příběh byl zřejmě
nejprve sepsán sumersky. Dochován je však pouze ve fragmentech psaných
akkadským jazykem. [2]
Starobabylónská verze je psána stroze, aššurská verze je obšírnější.
Uprostřed mezi oběma je verze ninivská. Ve všech třech verzích existují
stále velké mezery, které brání jejich podrobnému porovnání. Přesto je
zřejmé, že nejsou na sobě bezprostředně závislé. Vycházejí pravděpodobně
z různých, ale ne zcela odlišných záznamů ústního podání.[2]
Etana
Etana byl oblíbenou postavou, objevující se nejen v tomto mýtu.
Historičnost postavy není doložena. Jeho působištěm měl být Kiš,
významné město ve střední Babylónii. Tam také jej klade – jako
třináctého krále první dynastie po potopě – sumerský královský seznam a
tvrdí, že vládl 1560 (resp. 1500) let.[2]
|
[a] |
Zajímavé je, že podle překladu zde měl had drápy a
mohl běhat? Nebo drápy hrabal orel? |
|
[1] |
McCallová Henrietta.
Mezopotámské mýty. Levné knihy KMa. 2006.
ISBN 80-7309-320-0 |
[2] |
Hruška, Matouš, Prosecký,
Součková. Mýty staré Mezopotámie:
Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných
tabulkách. Odeon. Praha 1977.
Etana - překlad Jana Součková. |
[3] |
Black, Jeremy;
Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie.
Volvox Globator. 1999 |
|
|