Slované

Kniha Velesova

V knize Velesově jsou shromážděny texty slovanských letopisů, které psali novgorodští žreci před 9. stoletím n. l.

Obr. Velesova kniha, buková deska č. 16, runové písmo.[2]

Historie v Knize Velesově

Velesova kniha je sbírkou mýtických příběhů o bozích a vzniku světa, náboženských pojednáních i popisu historie sahající až do 10. století př. n. l. Tehdy staří Slované žili v „zemi sedmi řek za mořem“ (tzv. Sedmiříčí, nebo též Bělovodí na Sibiři – řeky Irtyš, Ob, Lena, Jenisej, Tobol, Išim a Angara). Později putovali přes Sýrii do Karpat, kde byli nakrátko zotročeni králem "Nabsurem" (snad babylónský Nabonassar?). V Karpatech se měli usadit v pátém století př. n. l. Kniha dále velmi stručně popisuje období našeho letopočtu, a to především jako sérii vítězných válek s Góty, Huny, Řeky a Římany. Zmiňují se i některé postavy západoevropské historie a severské mytologie (např. Ermanarich, na jehož době panování se zakládá datování většiny historických událostí v knize). Z období mezi 5. a 9. stoletím je zmiňován vpád Chazarů a Bulharů. Kniha končí popisem rozvratu slovanské říše Varjagy.^[2]

Kosmologie

Svět sestává ze tří sfér: Jav, Prav a Nav. Sféra Prav je světem bohů, Jav je světem lidí a Nav je nemateriální svět a patří duším našich zemřelých předků.

Prav (právo - síla správce, práva, nadřízenosti, zákonů) je svět bohů, který je pro lidi neviditelný a nachází se v košaté koruně světového stromu. Je to právo správce Svaroga, boha Slunce, který vládne světu Jav i Nav. Svět bohů byl stvořen na samém počátku bohem – otcem Rodem. Moderní paralelou k této koncepci jsou fyzikální zákony, ale s jedním rozdílem. Zákon, který říká, že kámen když se vyhodí, tak spadne je nejen faktem, ale platí také zároveň princip spravedlnosti, božího a právní zákon, že kámen spadne, když je vyhozen.

Jav (to, co je zjevné) je lidský hmotný svět, který se nachází okolo kmene světového stromu.

Nav (to, co není zjevné) je podzemní svět mrtvých položený v kořenech dubu. Do Navu odcházely duše zemřelých po své smrti. Vládcem je bůh Veles. Hvězdy jsou dušemi a jsou součástí světa Nav.

Spory o pravost

O pravost Velesovy knihy  panuje spor:

 
Odborníci západní školy většinou popírají autentičnost Velesovy knihy.
Její pravost by byla v příkrém rozporu s tvrzením, že Slované začali používat písmo (hlaholici) až od 9. století.^[3]
Existuje však řada důkazů toho, že Slované měli své písmo stovky let před vznikem hlaholice i před napsáním Velesovy knihy. Ta byla vyřezána do dřevěných destiček někdy v 9. století Jagajlo Ganem, možná i na našem území či v Polsku. Podle další teorie text vznikal přibližně na přelomu 8. a 9. stol. n. l. ve starém Novgorodě za knížete Bravlina a později za vlády varjažského knížete Rurika. Dokončena mohla být v Kyjevě, kam novgorodští žreci uprchli před Rurikovým pronásledováním.

Tabulky s textem byly nalezeny v šlechtickém sídle v Rusku za občanské války bělogvardějcem Izenbekem, který ji převezl do Bruselu. Tam se seznámil se spisovatelem Miroljubovem, který znaky přepsal na papír. Zachovala se pouze fotografie 16. destičky. Knihu později zabavili Němci (SS - organizace Ahnenerbe). Veřejnost se mohla s knihou seznámit až v roce 1955 v ruském emigrantském časopise Žar Ptica.^[5]  

Písmo Velesovy knihy

Jedním z argumentů proti pravosti Velesovy knihy byl, že písmena použitá v knize (tzv. Velesovice) nikde jinde nejsou doložena. Avšak v roce 2000 byl objeven slovanský Novgorodský kodex z 10. století, psaný stejnými písmeny.[5]   Novgorodský kodex (rusky Новгородский кодекс), též Novgorodská kniha žalmů (rusky Новгородский псалтырь), patří k nejstarším zachovalým ruským písemnostem. Jde o palimpsest, sestávající ze tří svázaných dřevěných tabulek, obsahujících čtyři voskové stránky. Pochází z období mezi lety 988 až 1030. Obsahuje žalmy.[6]

Obr. Novgorodský žaltář, text žalmu.[7]

Kodex ležel v zemi takřka 1000 let a zachoval se jen díky vlhké novgorodské zemině, do níž neproniká kyslík a nedochází proto k tlení. Kniha je napsána staroslověnštinou s malými odchylkami a východoslovanskými termíny.^[7]
Při vykopávkách na území středověkého Novgorodu bylo postupně objeveno kolem tisíce starých slovanských textů psaných na březové kůře. Nálezy Novgorodského kodexu a dalších písemností dokládají, že písmena Velesovy knihy byla v 10. století Slovany používána.

Vydáno: 10. 03. 2005