Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Genetika

    Původ hospodářských a domácích zvířat

    Věda - Genetika -- Původ hospodářských a domácích zvířat

        

    Mýty a genetika


    Původ hospodářských a domácích zvířat

    Starověké mýty vyprávějí o hospodářských zvířatech a rostlinách jako o darech bohů. Kdy a kde se člověk naučil obhospodařovat zemi, chovat zvířata, šlechtit rostliny i živočichy? Některé odpovědi může nabídnout biologická věda - evoluční genetika.

    Kočky

    Původ kočky domácí je dnes geneticky vystopován k nejméně pěti samicím poddruhu kočky divoké zvaného Felis silvestris lybica (Divoká kočka plavá).  Z těchto pěti koček dnes pocházejí všechny kočky domácí žijící na celém světě. K takovému závěru došel Carlos A. Driscoll z Národního institutu proti rakovině, který analyzoval DNA divokých koček. Odhalil pět vývojových linií domácích koček na základě rozborů mtDNA (viz Mýty a genetika). [1]   


    Obr. Divoká kočka plavá

    Za kolébku domácí kočky byl dříve považován Egypt, kde kočku uctívali již ve starověku. Na Kypru však byla nalezena kočka, pohřbená spolu s člověkem v době neolitu, před 9500 lety.[5]

    Na Kypr se zřejmě ochočené kočky dostaly spolu s farmáři z Turecka ještě dříve, než se zrodila egyptská civilizace. Nejstarší pozůstatky pohřbené kočky jsou zhruba 9500 let staré. [1]

                Obr. vpravo - V někdejší kyperské vesnici Shillourokambos byl objeven hrob s kosterními pozůstatky člověka a kočky. Vesnice byla osídlena v období 8300 - 7000 př. n. l.  Nálezy ukazují, že zvíře pohřbené s jeho pánem bylo nejspíše chováno jako domácí. Vztah mezi člověkem a kočkou nespočíval jen v hmotném užitku, ale i v duchovní rovině. [5] [6] [7]   

    Na Blízkém východě se tak zhruba před 10 000 lety první divoká kočka zřejmě odvážila vplížit do lidské osady, kde byla skladována pšenice a ječmen. Starověcí zemědělci uvítali kočku jako lovkyni hlodavců ubírajících z jejich zásob obilí a tolerovali její pobyt v osadě. Děti si pak ochočily její koťata a započala domestikace kočky.[1]

    Kočka začala pomáhat obyvatelům neolitických osad s ochranou zásob pšenice, žita či ječmenu na Blízkém východě zhruba před 10 000 lety. Kočky se zřejmě domestikovaly samy a dodnes si tak zachovaly svou určitou nezávislost a umění lovu.[1]

    Na území Sýrie, Turecka a Izraele byly nalezeny kamenné a hliněné sošky koček staré 10 000 let.[5]

          Ve starověkém Egyptě byla kočka zvířetem bohyně Bastet (Bestat). Egypťané věřili, že pokud svou modlitbu přednesou kočce, uslyší ji bohyně Bastet.

     

    Obr. vlevo - Bronzová soška kočky, Egypt - Pozdní doba (8 - 4 stol. př. n. l.)[2]

    Staří Egypťané neuctívali zvířata jako taková, ale věřili, že někteří bohové v nich mají své zosobnění nebo pomocníky. V chrámu bohyně Bastet lidé nechávali jako dar mumifikovanou kočku. Pro náboženské účely bylo zabito a mumifikováno několik tisíc zvířat.

    Obr. vpravo - zabalená kočičí mumie s maskou[3]

    Již ve starověku však lidé zneužívali víry jiných ke svému obohacení. Některé archeologické nálezy (cca. 500 př. n. l.) odkryly podvržené kočičí mumie. Namísto kočičího těla obsahovaly "mumie" pouze větvičky a vycpávku. Lidé zřejmě v dobré víře koupili mumii kočky k uctění bohyně Bastet netušíce, že se jedná o jen o lacinou napodobeninu.[4]

    Psi

    Pes je prvním domestikovaným zvířetem. Původ všech dnešních psů sahá do východní Asie (do oblasti Číny, jižně od řeky Jang-c'-ťiang), do doby před 16 000 lety.
    Někteří odborníci se domnívají, že psi začali být domestikováni na Blízkém východě, tak jako většina jiných domácích zvířat. Ostatky pohřbených psů na území dnešního Izraele a Jordánu jsou staré 14 000 let. 

    Pes byl potomkem divokého vlka nebo možná šakalů či kojotů. 

    Některé vlčí smečky se naučily zřejmě žít u lidských osad, kde mohly snáze nalézat potravu. Lidé a  vlci se začali postupně sbližovat, vlčí mláďata v blízkosti člověka ztrácela plachost. Podle dřívějších teorií mohli lidé začít využívat služeb svých spolubydlících k lovu a  ochraně před jinými divokými zvířaty. Vlci mohli být i zdrojem potravy a kvalitní kůže.
    Nová zjištění však ukazují, že původ prvních psích plemen odpovídá přechodu člověka z lovce a sběrače k člověku zemědělci v době před 10 000 až 12 000 lety. První psi se nejspíš nepoužívali při lovu či k hlídání jako jejich potomci v Evropě, ale jako potrava. První plemeno se zřejmě vyvinulo z velkého počtu mnoha set ochočených vlků.[11]

    Rozdíl mezi psem a vlkem ukazuje, že domestikace musela probíhat 10 až 20 000 let. K oddělování linie psa od vlka začalo docházet asi před 100 000 lety.  Nálezy pozůstatků přechodných forem mezi vlkem a psem však dosud chybí. Nejstarší pozůstatky psa mají stáří 15 000 let.

    Hovězí dobytek, kozy a ovce

    K domestikaci koz a ovcí došlo na Blízkém východě asi před 11 000 lety, o něco později zdomácněla prasata.[9] 
    Domestikace hovězího dobytka proběhla zhruba před 10 000 lety.[8]

    Hlavním cílem domestikace mohlo být snadnější získávání masa a kůží těchto zvířat, brzy se však člověk naučil užívat také mléko, vlnu a fyzickou výkonnost dobytka.
         
    Postup domestikace pěti druhů hospodářských zvířat (goats - kozy, sheep - ovce, pigs - prasata, cattle - skot)[9] 

    Mléko začal člověk shromažďovat nejpozději před 9000 lety, jak dokazují stopy na keramických střepech. Richard Evershed a jeho tým z Bristolské univerzity nashromáždili sbírku 2225 keramických střepů nádob používaných na Blízkém východě v 7. až 5. tis. př. n. l. Analýza poměru radioizotopů uhlíku ve zbytcích organického materiálu dokázala, že mnoho keramických nádob, především těch z území turecké Anatolie, kdysi obsahovalo mléko.
    Některé dřívější studie naznačily, že lidé v době před 9000 lety neměli enzymy, které jsou potřebné ke strávení mléka v jeho přirozené podobě. To by podle autorů studie nemuselo využívání mléka vadit, pokud by jej lidé konzumovali ve formě sýrů nebo másla. Dojení zvířat vyžadovalo, aby si lidé drželi dobytek nablízku. Společnosti prvních pastýřů proto musely zřejmě mít těsnější sociální strukturu.[8] 


    [1] Wade Nicholas, Study traces cat's ancestry to Middle East. 29. 06. 2007
    www.iht.com/articles/2007/06/29/healthscience/29cat.php
    [2]  Náprstkovo muzeum asijských a amerických kultur. Praha
    www.aconet.cz/npm/dept/dep1_ancient/index.html
    [3] The British Museum. www.thebritishmuseum.ac.uk/explore/families_and_children/online_tours/animal_mummies/mummy_of_a_cat.aspx
    [4] Egyptians Sold Fake Cat Mummies
    http://atheism.about.com/b/a/141253.htm
    [5] Muir, Hazel. Ancient remains could be oldest pet cat. NewScientist.com. 2004 http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn4867
    [6] Vigne, Jean-Denis. Science. vol.304, p 259
    [7] Přátelství koček a lidí trvá tisíce let. iDnes.cz 2004
    http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A040408_160528_vedatech_jpl
    [8] Otčenášková Martina. Mléko se konzumovalo už před 9000 lety.  Zprávy z vědy a techniky.
    www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/483492
    [9] Wade Nicholas. How the First Farmers Colonized the Mediterranean. The New York Times. August 11, 2008.
    www.nytimes.com/2008/08/11/science/12visuals.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin
    [10] Zeder Melinda. Current Research of Melinda A. Zeder. Smithsonian National Museum of Natural History.
    anthropology.si.edu/archaeobio/zederresearch.htm
    [11] Savolainen Peter. Molecular Biology and Evolution, 08-09 2009
       
       
        


    Vydáno: 18. 07. 2007


    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 16. 07. 2007 | Aktualizováno: 04. 09. 2009 | 37877 přečtení | Počet komentářů: 56 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.