Mýty (I.)

Mýtus, mýty

Říká se, že západní civilizace vyšla z tradice řecké vzdělanosti, římského práva a křesťanské lásky. Tyto tři stále živé stromy mají své nejhlubší kořeny v prastarých mýtech Blízkého východu. Pojďme ke kořenům, pátrejme po zrodu naší civilizace, kultury i náboženství, seznamujme se s mýtickou moudrostí našich prapředků! Na našich stránkách zaměříme pozornost zejména na  mýty a náboženství starověkého Blízkého východu a jejich vazbu k Bibli, knize, která nejvíce ovlivnila naši kulturu. Rovněž se budeme věnovat mýtům o Bibli ve smyslu smyšlenek a výmyslů. Zejména však budeme pátrat po tom, co nám odkazují naši předkové ve svých mýtech, náboženských textech, proroctvích a hmotných památkách, co nám radí a před čím nás varují. Nejvíce nás však budou zajímat mýty, pohádky či náboženské texty, varující před směrem naší cesty, po které kráčíme k samozničení.

Obr. Potopa v ilustrované verzi bible od Gustava Dorého.[8]

Co je to mýtus

Řecké mythos původně znamená řeč a vyprávění, zejména o dávné minulosti. Tradiční vyprávění, která se často zpívala nebo recitovala při velkých slavnostech a tvořila společný majetek nějakého kmene nebo skupiny, jsou známé téměř ze všech starých kultur. Jejich tématem byl často počátek světa, založení města, původ slavností nebo institucí, jako potvrzení společné a pro všechny závazné zkušenosti, která má význam pro současný život.^[6]

Lidé doposud nejsou zdaleka sjednoceni v názorech na to, co jsou to mýty a co znamenaly a znamenají pro naše předky i pro nás samotné. Uveďme dvě definice mýtu z řady mnoha dalších:

Obsah mýtů

Mýtus je zejména příběh, vyprávění o světě, o tom, jak vznikl a jak to na něm chodí. Mýty jsou obrazným, symbolickým, nerozumovým, ale intuitivním výkladem světa, jeho dění a zákonitostí. Zrcadlí se v nich lidská zkušenost, že každý čin má svého původce. O osvojení a výklad světa, o postižení jeho smyslu a významu, usilují kromě mýtů resp. mytologie také další oblasti lidské duchovní aktivity - filozofie, věda, umění, náboženství či různé ideologie. Mýty však patří k nejstaršímu dědictví našich předků, které se nám dochovalo. Právě mytologie poskytovala rámec rodícímu se náboženství, filosofii či vědě.

Obr. Stvoření světa na krajní části triptychu Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší (1480-1490).[9]

Starověká mytologie je tvořena většinou vyprávěními o bozích a lidech-hrdinech. O jejich zrození či smrti, láskách i nenávisti, záštích a intrikách, vítězstvích a porážkách. Některé mýty si všímají stvoření a uspořádání světa, stvoření člověka a vzniku civilizace. ^[1]

Většinou nejsou mýty chápány jako racionální popis reality ale spíše jako porozumění světu založené na lidské zkušenosti, citu či intuici. Tedy spíše jako pokus o symbolický výklad světa.
Někteří však v mýtech hledají i reálné pradávné znalosti, jejichž zdrojem snad nemusel být ani člověk.

Je mýtus alegorií, nepřímou řečí o pravdách světa, předvědeckým, předfilosofickým způsobem osvojování světa? Mohou nám mýty sdělit něco, co ani věda ani filosofie či náboženství nemohou?^[4] Lze v mýtech nalézt racionální a vědecky ověřitelné znalosti našich prapředků?

Ano, na mýty panuje mnoho i zcela protichůdných názorů. Mýty zřejmě vyvolávají více otázek, než kolik přinášejí odpovědí. Ale tak to má zřejmě být, vždyť princip mýtů je právě v jejich mnohoznačnosti a univerzálnosti.

Mýty - fantazie nebo skutečnost?

Mýtus je symbolické vyprávění o historii bohů, vzniku a povaze světa a člověka, které je vždy možné interpretovat mnoha způsoby. Každé symbolické vyprávění také sděluje obsah, který není snadné či vůbec možné sdělit přímo. Pro jejich interpretaci je nutná znalost symbolů, které jsou použity, i znalost kontextu, ve kterém mýtus vznikal a byl předáván.

Odborníci se dodnes neshodují ve svých názorech na podstatu a význam starověkých mýtů. Někteří v nich vidí pouhé výmysly pramalého praktického přínosu, výtvory lidské představivosti a fantazie. Druzí však mýty pokládají za jeden z nejhlubších výkonů lidského ducha, výsledek hlubokého vnitřního nazírání na podstatu světa.^[1]

Mýty jsou postaveny na lidské představivosti a symbolice, za kterou by však mohlo být skryto i reálné jádro.

Význam mýtů

Pokud někteří z nás chápou mýty jen jako pohádky, či ve významu výmyslu a smyšlenky, pak hledání vazeb mezi mýty a náboženskými texty mohou zákonitě chápat škodlivým své víře a náboženství.

Jakmile v mýtech začneme rozeznávat jejich prapůvodní hlubší  poselství ve smyslu interpretace světa, mohou se stát významným pomocníkem při studiu většiny náboženských textů. Studium jednoho umožní lépe poznat druhé.

Mýty jako poselství z dávných věků

Pokud bychom chtěli zanechat lidem zprávu přes propast tisíců let, jaký způsob zvolit? Lidský jazyk i písmo se vyvíjejí a nelze je předpovědět. Nosiče informací podléhají zkáze a změnám při vývoji nových technologií. Kamenné knihovny mohou být zničeny kataklyzmaty, nebo se stát nepřístupnými. Jak předat našemu potomstvu v daleké budoucnosti životně důležité informace?

Vždyť lidstvo již mnohokrát sešlo na cestu vedoucí k záhubě. Jen nemnoho lidí vždy přežilo, aby mohlo dát počátek nové lidské civilizaci a předat varování, aby jejich vzdálení potomci neudělali stejné chyby. Toto poselství je předáváno formou mýtů, legend, pohádek i duchovních a náboženských příběhů. Je na nás je pochopit a vzít si ponaučení pro naše přežití.

Pokračování - Mýtické nadpřirozené bytosti

Vydáno: 14. 08. 2007