Mýty

Strom chuluppu

Obsah

Kosmogenické mýty, v nichž se píše o stvoření světa a člověka, začínají obvykle slovy U.RI.A - Za onoho dne. Těmito slovy začíná i mýtus Strom chuluppu:

Na počátku věků se nebe vzdálilo od země, země se oddělila od nebe, lidé byli stvořeni,  bůh An si přivlastnil nebe, Enlil zemi, Ereškigal podsvětí, Enki se vydal do podsvětí. Bůh Enki se plavil po rozbouřeném moři lodí, na kterou padaly kameny:

Tehdy vyrostl na břehu Eufratu bájný strom chuluppu (dub ?). Prudký jižní vítr však strom vyvrátil z kořenů.

Bohyně Inanna jej spatřila, vylovila z vod Eufratu a zasadila do své zahrady v Uruku. Starala se o něj, aby se ze stromu stal její zářící trůn a zářící lože. Strom vyrostl. V jeho kořenech si však udělal hnízdo had a v jeho větvích pták Anzu. V kmeni se usídlila divoká žínka - Lilith.
Inanna byla nešťastná, pomohl jí však Gilgameš, v tomto mýtu vystupující jako její bratr. Gilgameš se vyzbrojil bronzovou sekerou a zabil hada. Pták Anzu uletěl i se svými mláďaty, prchla i divoká žínka:

Gilgameš strom podťal a lidé z jeho města rozřezali větve. Inanna pak obdržela dřevo pro její trůn i lože. Ona pak zhotovila z kořene buben a z větví paličky. Buben pak Gilgameš používal ve svém městě. Kouzelný buben však nakonec propadl do Velkého příbytku - do podsvětí.

V asyrské verzi mu jej z podsvětí slíbí přinést služebník Enkidu. Gilgameš mu radí, jak se má chovat v podsvětí, aby z něj mohl opět vyjít. Enkidu však rady porušil a z podsvětí se nevrátil. Podsvětí se ho zmocnilo. Gilgameš se s prosbou o pomoc obrátil na Enlila. Odpověďi se však nedočkal. Stejně tak mu neporadil ani bůh Sín. Teprve bůh Ea radu věděl a požádal Nergala, aby otevřel zemi, aby duch Enkidua mohl z podsvětí vystoupit. Enkidu pak vypráví Gilgamešovi o podsvětním řádu. Nejlépe je v podsvětí těm mužům, kteří za svého života zplodili co nejvíce synů. Dobře je v podsvětí postaráno o toho, kdo byl zabit v bitvě. Strádají však ti, kteří nebyli řádně pohřbeni či duchové, o které se nikdo z pozůstalých již nezajímá. Viz. také Peklo nebo podsvětí?

Strom chuluppu

Mýtický strom je zde označen jako ^[4] halub, chalub. V akkadských textech nese název haluppu, chaluppu či chuluppu. Jednalo se zřejmě o dub.

Motiv světového stromu se objevuje v několika mýtech. Ve skladbě z Eridu se píše o černém stromu kiškanu, rozprostírajícím se nad hlubokým mořem, ve kterém se skrývá podsvětí. V jiných mýtech je popisován strom mésu, který se korunou dotýká nebe a kořeny sahá do podsvětí. V eposu o Errovi se popisuje, že Mardukovým odchodem do podsvětí byl strom převrácen - byl tedy zvrácen světový řád (viz. Erra Epos - Epos o Errovi ). V příběhu o Etanovi nalezneme strom, v jehož koruně sídlil orel a v kořenech had (viz. Etana ).

Buben a paličky

Inanna jako poděkování za pomoc zhotovila a darovala Gilgamešovi giš-ellag (akkadsky pukku) a giš-lagab (mekkú, mikku). Nejčastěji se výrazy překládají jako buben či koule a paličky.

Bubnem a paličkami budil Gilgameš své poddané ke stavbě hradby města Uruku (viz Epos o Gilgamešovi, I. tab., II. kol., ř. 22). Na to si stěžovaly urucké ženy bohům (viz ř. 160).

Vznik

Druhá polovina mýtu byla (ve svém překladu do akkadštiny) připojena jako 12. tabulka k eposu o Gilgamešovi (7. stol. př.n.l.).

.... pokračování příště ...

Vytvořeno: 15.11.2007