Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Re: Čtyři samohlásky:
    "Josef Flavius ve svém díle Židovská válka (konkrétně v knize V, ka ... " (YHWH I - Výslovnost Božího jména)
  • Re: Čtyři samohlásky:
    " Oprava - je to i v Židovské válce: "Hlavu jeho kryla kme ... " (YHWH I - Výslovnost Božího jména)
  • Čtyři samohlásky:
    " To o těch čtyřech samohláskách od Flavia není v Židovských válká ... " (YHWH I - Výslovnost Božího jména)
  • Re: obelisk:
    "Nejedná se o konspirační teorii, ale o zjednodušený popis reality. ... " (Václav Havel v pražských slunovratových legendách)
  • obelisk:
    "Konspirační teorie o hrotu na obelisku je naprostý nesmysl. Sílu m ... " (Václav Havel v pražských slunovratových legendách)
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Slované

    Začátek nového roku

    Staří Slované a tradice

        

    Začátek nového roku

    Lidé se od pradávna snažili žít v souladu s přírodou a radami moudrých. Se slavením svátků tomu nebylo jinak. Během řady let, i pod vlivem svůdce, začali svůj způsob života měnit ve svůj neprospěch. Dnešní způsob slavení Vánoc a začátku nového roku lidem mnohem více škodí, než prospívá.

    Staří Slované věděli, že v zimním období příroda odpočívá, aby začátkem jara opět rozkvetla do nového života. Zvířata se v zimě snažila spát nebo alespoň snížit výdej energie, aby přežila dobu s nedostatkem potravy. U lidí tomu bylo podobně.

    Před příchodem zimy se lidé ze svých cest snažili vrátit zpět ke svým rodinám, aby nadcházející chlad a mrazy přečkali v teple domovů. A tak se rodiny opět před příchodem zimy spojily.

    Nastal čas plný veselí a radosti z návratu ohně do domů. Lidé si malovali obličeje, dlabali dýně, tykve či brambory a rozsvěcovali v nich světélka. Po celé zemi plály ohně. Lidé se radovali ze sklizně, že nebude v zimě hlad. Oslavovali pospolitost, semknutí rodiny a rodu, protože nyní začnou trávit více času společně v teple domova, chráněni před zimou.   
    Obr. Ilustrační  obrázek.[2]

    Následující dny byly ve znamení klidu. Lidé projevovali úctu k mrtvým, na hroby přinášeli svíce, ořechy a jiné dárky. Byl to čas pocty mrtvým -svátek předků. Slované věděli, že v určitý čas přestupné doby mezi létem a zimou se otevírají brány mezi světem a zásvětím. Duše zesnulých mohou svět živých v tento čas navštívit snadněji, než jindy. Věnovali jim vzpomínku, zapalovali svíce, pokládali na hroby kytice a věnce.

    Dnešní moderní Halloween je pokrouceným svátkem, výsměchem mrtvým, duším a smrti.

    Nastal zimní čas, slunce každým dnem ubývalo až k zimnímu slunovratu. Lidé spali déle než kdy dříve, odpočívali. Omezili také jídlo. Přešli naplno do zimního režimu v souladu s okolní přírodou.

    Dnešní lidé dělají pravý opak. V době předvánoční se lopotí s domácím úklidem, usilovně pracují aby stihli všechny úkoly do konce roku a horečně shánějí dárky. O Vánocích se pak přejídají a místo odpočinku v klidu domovů mnohdy žijí ještě intenzivnějším společenským životem, než před zimou.

    Slované slavili začátek nového roku v době jarní rovnodennosti. Končila smrtící zima a začínal nový, obnovený  život. S jarní rovnodenností se lidé rozloučili se starým rokem, zimou, smrtí, aby uvítali nový rok, jaro, probouzející se život. Období klidu a odpočinku skončilo a začala doba vitality, práce, rozkvětu s omlazujícími silami přírody.   
    Obr. Zlatý déšť, oznamuje svými kvítky začátek jara.

    Velkou chybou vůči odvěkému řádu jsou oslavy konce roku a začátku roku nového v zimním období.  Lidé od nepaměti věděli, že začátek roku se má slavit při jarní rovnodennosti. To je skutečný čas konce starého roku a začátku roku nového, doba úklidu v domě i v duši, a rovněž vhodná příležitost k lidským předsevzetím. Pokud si dnes lidé na Silvestra o půlnoci připíjejí, ztrácejí sílu a vstupují do soukolí temného systému, který je jednou může zotročit a zničit.[a]

     


    [a] Nejstarší známé civilizace starověké Mezopotámie začínaly nový rok v době jarní rovnodennosti. Tento den byl počátkem kalendáře zřejmě nejstaršího existujícího náboženství - zoroastrismu. Křesťané pak od stejné události odvozovali pro ně nejdůležitější religiózní období - Velikonoce.[1]

    Ve starověkém Římě poprvé stanovili 1. leden jako začátek úředního roku, protože v tento den nastupovali do úřadu noví konzulové. Později císař Julius Caesar zavedl reformu kalendáře (Juliánský kalendář od roku 45 př. n. l.) a potvrdil 1. leden jako pevný začátek roku.

    Po pádu Římské říše se v křesťanské Evropě začátek roku posunul na data s větším náboženským významem, nejčastěji na 25. prosince (Narození Páně) nebo 25. března (Zvěstování Panny Marie).
    V roce 1582 zavedl papež Řehoř XIII. Gregoriánský kalendář a obnovil 1. leden jako začátek roku.


    [1] Slunce - slunovrat a rovnodennost. Online. MÝTY A SKUTEČNOST. 2006. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006040001 . [cit. 2025-12-31].
    [2]  Slovanské ohne, príbeh Martina Slivku. Online. ČSFD.cz. Dostupné z: https://www.csfd.cz/film/2159-slovanske-ohne-pribeh-martina-slivku/galerie/ . [cit. 2025-12-31].

        

    Vydáno: 31. 12. 2025


    | Autor: Pavel M | Vydáno: 31. 12. 2025 | Aktualizováno: 01. 01. 2026 | 478 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.