Slovanský kalendář
Slované měli svůj kalendář už v dobách, kdy na nebi nesvítil
Měsíc. tehdy, v pradávných dobách, svítilo na nebi pouze Slunce a hvězdy v
noci. Měsíc byl pod nebeskou klenbu umístěn až později. Alespoň tak to
popisují staré slovanské mýty.
Základem slovanského kalendáře byl počet 28. Tolik dní
trvala perioda zdravé ženy. Od číslovky 28 se odvíjela řada věcí, včetně
kalendáře.
Sluneční rok tehdy Slované dělili na 13 úseků, dnešních
kalendářních měsíců. A každý kalendářní "měsíc" trval 28 dní, 4
týdny po sedmi dnech. Ekliptika byla
rovněž rozdělena na 13 úseků.
Rok potom trval 13 x 28 dní, tedy 364 dní. Výhodou kalendáře
bylo i to, že svátky a oslavy se konaly každým rokem ve stejném dni (datum
svátku se neměnilo, jako například nyní při oslavách Velikonoc).
Dnes trvá sluneční rok zaokrouhleně 365,24 dní. Jak tomu
bylo tehdy a jak se případný rozdíl mezi slovanským kalendářem a slunečním
rokem dopočítával, se nám nedochovalo.
Rok začínal při jarní rovnodennosti.
Každopádně byl tehdy člověk pánem svého času. Žil mnohem
déle a odcházel ze života až v době, kdy sám rozhodnul.
13 souhvězdí zvířetníku
Pás hvězd, kterými přechází Slunce během roku, je dodnes
tvořen třinácti hlavními souhvězdími. Někteří astrologové uznávají třinácté
astrologické znamení - Hadonoše. Má se jednat o tajemné znamení s
vlastnostmi léčitelství, transformace, moudrosti a silné intuice.
Hadonoš (Ophiuchus) je souhvězdí, kterým prochází Slunce mezi koncem
listopadu a polovinou prosince.
Ozvěny 13. měsíce
Třináctý měsíc využívají lunisolární kalendáře. Smyslem 13. měsíce je zde
vyrovnat rozdíly mezi lunárním kalendářem a solárním kalendářem. Třináctý
měsíc používaly nebo používaly či dosud používají například tyto kalendáře:[1]
Staročeský lunisolární kalendář. Měl 12 měsíců o 29 až 30 dnech a
jednou za tři roky přestupný 13. měsíc hruden (hrudní nebo hrudný
měsíc, hrudnec, hrudenec nebo ruden, hrudný rok).[a]
Židovský kalendář. Počítá rovněž s 12 měsíci o 29 až 30 dnech.
Sedmkrát za 19 let je před standardně dvanáctý měsíc adar vložen měsíc adar
I., obvyklý měsíc adar je přejmenován na adar II. a v daném roce je 13.
měsícem.
Čínský lunární kalendář. Starý římský kalendář měl třináctý měsíc
Mercedonius vždy ob dva roky. Mercedonius se přestal využívat zavedením
Juliánského kalendáře.
Etiopský kalendář. Tradiční kalendář má 12 měsíců o 30 dnech
následovaných třináctým měsícem pagume, který má obvykle pět, v přestupném
roce šest dní.
Na počátku 20. století byla snaha vrátit se ke kalendáři, který nejlépe
vyhovuje přírodním cyklům i zdraví člověka. V roce 1902 byl představen
Mezinárodní opravený kalendář (anglicky international fixed calendar).
Měl 13 pevných měsíců, každý o 28 dnech se snahou vyrovnat rozdíly
mezi lidským kalendářem a astronomickým časem a pevně nastavit jinak
proměnné události kalendáře na jedno neměnné datum.
Prvotní kalendář bude ale zřejmě moci být obnoven až při počátku nového
věku.
|
