Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "nike roshe run pas cher mcm handbags nike basketball shoes mich ... " (Mýtus o stvoření člověka v dvojjedinosti)
  • bez titulku:
    "nike roshe run pas cher mcm handbags nike basketball shoes mich ... " (Kdy byla napsána Bible?)
  • bez titulku:
    "nike roshe run pas cher mcm handbags nike basketball shoes mich ... " (Marie Magdalská III - Marie Magdalská v apokryfních evangeliích)
  • bez titulku:
    "nike roshe run pas cher mcm handbags nike basketball shoes mich ... " (Kruhová nebo kulatá země?)
  • bez titulku:
    "nike roshe run pas cher mcm handbags nike basketball shoes mich ... " (Autenticita Bible II - Autentický text Bible?)
  • bez titulku:
    "nike roshe run pas cher mcm handbags nike basketball shoes mich ... " (Nephilim, Nefilové. Obři nebo synové andělů?)
  • Chyby a omyly

    Chyby, rozpory a omyly v Bibli

    Bible - Chyby a omyly -- Chyby, rozpory a omyly v Bibli

        

    Chyby, rozpory a omyly v Bibli

    Jsou v Bibli chyby?
    Nalezneme v ní rozpory a omyly?
    Jak přesná a bezchybná je právě ta naše verze Bible?
     

    Bible je nesmírně cennou a mimořádnou výpovědí mnoha lidských kultur o hledání Boha i svého vlastního místa ve světě. Mnoho lidí věří, že Bible je Boží slovo. Zdůrazňovat její chyby má asi takový smysl, jako hledat omyly ve sbírce poezie. Stejně absurdní jsou však i tvrzení, že Bible je zcela bezchybná (tzv. innerant Bible).
    Bible je souhrnem řady textů, psaných mnoha lidmi v dlouhém časovém období. Texty byly opakovaně přepisovány, doplňovány a překládány. Nebylo by tedy překvapením, pokud bychom v Knize knih nalezli také chyby a rozpory.  Pro věřícího člověka to nemusí znamenat problém, vždyť nejdůležitější by mělo být celkové poselství Písma. Fundamentalistům, chápajícím Bibli čistě literárně jako výsledek božího diktátu bezduchým písařům, však nezbývá nic jiného, než trvat na její bezchybnosti. 

    Pokud někdo prohlašuje Bibli za absolutně bezchybný a jednoznačný boží návod jak žít,  za měřítko všech lidských hodnot či za přesný popis historie, pak bychom se měli mít na pozoru a občas hledat odpovědi i na nezvyklé otázky z úvodu. Vyhlašují-li někteří fundamentalisté Bibli za stále platný a pro všechny závazný zákonodárný kodex morálních a etických norem podle kterých musíme žít, pak je třeba podrobit biblické texty objektivní kritice. Zvláště, pokud se při obhajobě takových tvrzení setkáváme s omyly, polopravdami i záměrnými nepravdami.

    Pokusme se o rozdělení chyb a rozporů v biblických textech do několika základních kategorií. Ty budou postupně doplňovány odkazy na články s podrobnějším uvedením do problematiky a příklady.

    Vnitřní obsahové rozpory

    V Bibli je řada událostí popisována rozdílně až protichůdně. Existují menší ale i významné odchylky v biblických příbězích.

    Jádro Bible, Pentateuch, vznikl sloučením několika hebrejských tradic. Mnoho různých příběhů bylo splétáno do jediného se snahou zachovat z původních zdrojů většinu podstatného. Později byly texty upravovány a doplňovány, přesto je výsledkem někdy nesouvislé vyprávění s několika rozpory či protichůdnými tvrzeními.

    Kdy byla napsána Bible?
    Kdo a kdy napsal Tóru?
    Proč byla napsána Bible?
    Původní zdroje Bible - úvod
    Původní zdroje Bible - přehled

    Zmiňme stručně jen některé všeobecně známé rozpory:

    Vznik světa

    Bůh stvořil nejprve nebe, zemi, světlo a teprve po nich stvořil Slunce, Měsíc a hvězdy. Pokud chápeme Genesis jako popis historie a nikoliv jako knihu mýtů a metafor, nalezneme v ní nesoulad se současným poznáním naší reality.

    Vznik člověka

    Bůh stvořil muže i ženu současně a oprávnil je vládnout nad světem (Gen 1:27-28). Na jiném místě však čteme, že Bůh nejprve stvořil muže a teprve později ženu (Gen 2:7-22).

    Exodus

    V příbězích o odchodu Izraelitů z Egypta jsou v Bibli protichůdná tvrzení z hlediska jejich datování:

    Exodus I - Exodus a Bible

    Předávání zákona

    Vyprávění o předávání zákonů Izraelitům je rozporuplné a nesouvislé. V Bibli je totiž sloučeno několik příběhů do jednoho celku. Každý z původních příběhů měl jasnou a jednoznačnou stavbu, sbírky zákonů byly samy o sobě konzistentní. Sloučením do jediného svazku však mnohý příběh ignoruje ty ostatní a v nesouladu jsou i samotné boží zákony:

    Předávání Zákona - spletené příběhy
    Předávání Zákona - spletené příběhy II

    David a Goliáš, rozdíly v tradicích

    Chybná proroctví

    V Bibli nalezneme předpovědi historických událostí. Ty se však ve stanovené době nevyplnily. Pokud chápeme proroky jako ty, kteří předpovídají budoucnost, pak musíme přiznat, že se evidentně zmýlili, jejich proroctví můžeme označit jako nesplněná.

    Jiná proroctví se za předpovědi budoucích událostí jen vydávají. Ve skutečnosti však byly psány až po předpovídaných událostech.

    V novozákonních evangeliích nalézáme často odkazy na proroctví v Písmu (Hebrejské Bibli). Původní smysl proroctví je však mnohdy zkreslen. Ve snaze potvrdit mesiášské předurčení Ježíše došlo k řadě dezinterpretací hebrejských náboženských textů.

      Proroctví v Bibli
          Izajáš
          Jeremjáš
          Ezekiel
        Proroctví ex eventu
          Daniel
             Danielovy omyly
          Daniel 7
          Čtvrté proroctví Danielovo 
          Zjevení Janovo
        Vyplněná proroctví?
          Bileám
        Proroctví o spasiteli
          Mesiáš v Hebrejské Bibli
          Starozákonní proroctví o Ježíši?
               Panna nebo mladá žena?
          Ježíš z Nazareta?
          Pomýlený Matouš.
          Pokřivená proroctví
          Matouš a chybějící proroctví
           
          Ježíšův rodokmen

     

    Vnější obsahové rozpory

    Informace obsažené v Bibli jsou často v rozporu s dnešním poznáním světa. Bible obsahuje mnoho nepravd a omylů, a to jak historických a vědeckých, tak i morálních a etických.
    Z hlediska dnešních norem naší kultury se Bible např. mýlí na všech místech, kde hlásá násilí, nenávist a nesnášenlivost jak člověka k člověku, národa k národu nebo Boha k člověku.

    Je třeba si uvědomit, že lidé ve starověku neměli naše  představy o historické či vědecké pravdivosti. Uvažovali v jiných kategoriích, bez jejichž znalosti je poukazování na vědecké omyly v Bibli pošetilé. Přesto je vhodné tyto omyly připomenout například tehdy, pokud nám někdo představuje Bibli jako vědecký popis světa či přesný a doslovný návod, jak máme žít. Na druhé straně si uvědomujeme, že vědecké poznání světa není zdaleka konečné a je značně omezeno.

    Plochá nehybná země

    Bibličtí autoři věří, že Země je plochá a nehybná (Deut 13:7, 28:49, Job 38:13) a Měsíc je zdrojem světla jako Slunce (Gen1:16, Iza 13:10).

    Země a nebe
    Slunce - den, týden a světové strany
    Kruhová nebo kulatá Země?
     

    Morální rozpory

    Morální zásady jsou relativní a mění se v čase. Z pohledu naší současné morálky je řada biblických zákonů a nařízení nemorálních. Žena je považována za majetek muže, její hodnota je srovnatelná s býkem nebo oslem (Ex 20:17). Ženu je možné prodat (Ex 21:7) za méně, než muže. Muž bude vládnout ženě (Gen 3:16). Je tolerováno otroctví. Řada příběhů je založena na rasové, náboženské či národnostní nesnášenlivosti.

    Desatero
    Dětské oběti
    Lidské oběti
    Válečník YHWH

    Primární historie

    Archeologické nálezy ukazují na zcela jinou historii Izraelitů, než jaká je popisována v biblických knihách Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomy a Jozue.
    K hromadnému exodu Izraelitů z Egypta nikdy nedošlo. Židovské kmeny nevtrhly na Sinajský poloostrov, aby si probojovaly cestu do Svaté země.  Abrahám, Izák i další patriarchové jsou produktem lidových tradic. Davidovo království je pouhou legendou vytvořenou v 7. a 8. stol. př.n.l. jeruzalémskými kněžími. Judaismus, jako náboženství, se neobjevil ve 2. tisíciletí př.n.l., ale až v polovině 1. tisíciletí př.n.l.

     
        Biblická archeologie
        Minimalisté
        Éra biblických patriarchů
        Exodus II - Exodus a archeologie
        Hora Sinaj
        Obsazení Kanaánu
        Sjednocené království?
        Jericho

     

    Textově-kritické chyby a rozpory

    Omyly v předávání textu

    Staré biblické texty se vzájemně liší, někde jen v maličkostech, jinde v důležitých věcech. Rozdíly existují i mezi dvěmi rukopisy psanými ve stejné době.
    Při opakovaném přepisování hebrejských náboženských textů docházelo k chybám, které dnes biblistika dělí do několika kategorií: záměna písmen, haplografie, dittografie, homoioteleuton, hybné spojování a dělení, záměna souhlásek a samohlásek, chybné obodování (punktace).

    Haplografie

    Přeskočení jedné ze dvou stejných částí textu (písmen, slabik nebo slov) při opisování hebrejských svitků.

    Dittografie

    Chybné opakování písmene, slabiky, slova, popřípadě i větší části při přepisování textu.

    Homoioteleuton (stejné zakončení)

    K chybě došlo v místě, kde dvě části textu (slov, frází či řádků) končily stejnou sekvencí písmen (stejným zakončením). Písař dokončil zápis prvé části textu a pak sklouzl zrakem na druhý výskyt stejné sekvence písmen. Přeskočil tak druhou část textu, vynechal všechna slova nacházející se mezi stejnými zakončeními. Podobná chyba při stejném začátku textu se nazývá angl. Homeoarchy (překlenutí).

    Genesis 1:9

    Chybné spojování a dělení

    Slova hebrejského textu byla oddělována mezerami, tečkami nebo psána dohromady. Při opisu textu byla slova chybně rozdělena či spojena.
     

    Oddělování slov

    Záměna souhlásek a samohlásek

    Chybná punktace

    Chyby v písmenech

    Pokud písař chybně přepsal jedno či několik málo písmen, mohl změnit smysl slova či celého textu.

    Izajáš 11:6

    Formální úpravy

    Rozdělení knih na kapitoly a verše bývá různé. Chybné rozdělení textu může změnit jeho smysl. Současné dělení Bible probíhalo ve třech etapách:

    rozčlenění na kapitoly (12. století, Langton z Cantenbury)
    rozdělení kapitol na sedm částí označených písmeny (Hugo Caro, Paříž)
    rozdělení na verše (1551, Robert Stefanus)

    Přerozdělením textu například docházelo ke změně smyslu desatera.
     

    Rozdílnost tradic

    Výše uvedené textové chyby jsou pouze drobné. Existuje však mnohem závažnější příčina vedoucí často k rozdílnostmi mezi Biblemi. Tím je existence několika textových tradic, tzv. rodin biblických textů.
    Známe tři hlavní tradice textů Hebrejské Bible: Masoretské texty (MT), Septuaginta (LXX) a Samaritánský Pentateuch (SP).

    MT (Masoretic text) je hebrejský text standardizovaný hebrejskými písaři zhruba v 10. stol. n.l.
    LXX (Septuagint)  je starý řecký překlad hebrejských textů.

    Rodiny textů
    Rozdíly mezi textovými skupinami
     

    Chyby v překladech

      Obecně k problematice překladů Bible
        Dt 32:8-9 - Elyon a Yahweh
        Gen 2:2 - 6 či 7 dní stvoření?
        Genesis 1:9
        Izajáš 11:6

    Nejednoznačnost textu

    Většina hebrejských slov byla tvořena souhláskových základem.  Základ vyjadřoval hlavní význam slova. Teprve po doplnění kořene slova samohláskami či souhláskami došlo k přesnějšímu vymezení významu. Neexistence samohlásek vedla k nejednoznačnosti textu.

    Zacharjáš 14:5
    Deu 24:14 - nádeník nebo mzda?

     

    Cílené úpravy textů

    Z důvodů věroučných docházelo k záměrným úpravám textu.

    Dt 32:8-9 - Elyon a Yahweh
    Panna nebo mladá žena?

    Drobné zásahy do textu dělíme do mnoha kategorií: puncta extraordinaria (mimořádné body), nún inversum (obrácené nún), sebirín (domněnky), ketíb a qere (psáno a čteno), tiqqúné sóferím (písmařské opravy), ittúré sóferím (písmařské výpustky), úpravy písmen (vysazená, velká, malá).

    Masoretské texty (MT)

    Tendenční úpravy

    Při překladech textů docházelo k vědomým úpravám jeho smyslu.

    Slovní bacily, slovní viry, memy

    Jedná se o slovní výraz, který nenápadně mění smysl původního textu a zastírá skutečný význam. Příklady:

    ALMAH (mladá žena)  - panna
    SHEOL (podsvětí) - peklo
    NEFEŠ (živý tvor, živoucí síla) - duše
    cizoložit - smilnit

    Užívání textových virů, bacilů či textových memů (terminologie ještě není ustálena) je zvláště charakteristická pro různé ideologické a náboženské systémy. Do biblických textů je uložen určitý mem, jednotka kulturní informace, kterou čtenáři často podvědomě šíří dále. Určitá "biblická" myšlenka tak může být šířena a všeobecně přijímána jako fakt, aniž by byla obsažena v původním biblickém textu. Např. proroctví o příchodu Ježíše v Hebrejské Bibli (viz.odkazy v sekci chybná proroctví).

    Peklo nebo podsvětí?

    Chyby v interpretaci

    Chyby v interpretaci biblického textu. Text je vytrháván z kontextu a vykládán bez znalosti okolností jeho vzniku.
    Často je pod záminkou zestručnění biblického textu zastírán či měněn jeho smysl.

    Desatero 

    Bible a víra

    Židé a křesťané věří, že Hebrejská Bible resp. Starý a Nový zákon, jsou božím slovem. Odtud může pramenit neochota přijmout fakt, že v Bibli jsou rozpory a chyby. Pokud je Boží slovo pravdivé a bezchybné, jak mohou být v Bibli chyby? V mnoha diskuzích a pojednáních na toto téma nalézáme názory popírající jakoukoliv možnost chyb v biblických textech podpořené často mylnými tvrzeními, polopravdami i nepravdami.

    Uvedené problémy vznikají, pokud chápeme Bibli doslovně. Naštěstí zdaleka ne všichni věřící vidí v omylech a chybách Bible zásadní problém. Důležitá je pro ně celková zvěst, biblické poselství. Mnohé teologické směry dnes kladou důraz spíše na zvěst jednotlivých příběhů než na jejich historickou pravdivost. I katolická církev slovy svých biskupů již potvrdila, že od Bible nelze očekávat úplnou vědeckou či historickou přesnost. [4]
    Nebezpečí pro zdravá náboženství a víru nevidíme v přijímání výsledků historicko-kritického zkoumání bible či vědy obecně, ale naopak ve fundamentalistických snahách brát Bibli doslova a popírat jakoukoliv možnost chyb či omylů v jejích textech.

    Z pohledu morálně-filosofického má Bible pravdu tam, kde hlásá mír a pokoj, lásku a odpuštění. Kdekoliv Bible zvěstuje lásku jak člověka k člověku, národa k národu nebo Boha k člověku, tam jistě má pravdu. Kdo šíří lásku, lidskost, mír a pokoj, má pravdu. Pokud Bible šíří lásku, lidskost mír a pokoj, pak má pravdu. [3]

    Mezi odborníky není pochyb o tom, že Bible obsahuje různé chyby, nesrovnalosti, a mnoho historických příběhů je v zásadním rozporu s archeologickými nálezy.  Pokud biblické texty chápeme jako svědectví lidí o jejich hledání boha, jako jejich interpretaci světa, pak existence chyb je zcela zákonitá a přirozeně vysvětlitelná.

     

    ---  článek je postupně doplňován, jedná se pouze o pracovní verzi  ---


    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. Použita elektronická forma  SW BibleWorks.
    [2] Minkoff, Harvey. Searching for the Better Text. Bible Review, Aug 1999
    [3] Samojský Petr. V čem se Bible mýlí a v čem má pravdu? 2003. Ze stránek unitářů
    slovakia.humanists.net/unitarian- opinion.htm
    [4] Katoličtí biskupové v Anglii, Walesu a Skotsku. Dar Písma svatého. Dokument
    www.blisty.cz/2005/10/7/art25293.html
        

    Vytvořeno: 10.05.2007


    [Akt. známka: 1,92 / Počet hlasů: 12] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 05. 03. 2007 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 47490 přečtení | Počet komentářů: 143 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz